Orsona Scotta Carda netřeba českému publiku představovat, jeho Enderovský i Alvinovský cyklus si v tuzemsku našel široké publikum. Za své romány Card obdržel cenu Hugo i Nebula a jeho bibliografie je pohádka na hodně dlouhou dobrou noc. Nicméně Hrobka písní je sbírka povídek. Jak se tedy autor porval s kratším rozsahem textů?

Předně je třeba říci, že O. S. C. patrně prožil značnou část života v utajeném horském klášteře. Tamní mniši jej dvanáct hodin denně učili techniky jako Úder napětí či Pěst plnou originality a mezitím psát, psát a psát. Popsal kilometry rýžového papíru a dodnes při cvičení za východu slunce skanduje motto školy: „Prostředí! Postavy! Pointa!“

Jednotlivé povídky jsou velmi různorodé a snaha vměstnat je do škatulek žánrů je zoufalá jako schodek českého rozpočtu. Ačkoliv je možné označit za horor jen některé z jedenácti příběhů, prvky pochmurnosti, temnoty či strachu tvoří leitmotiv celé knihy. Druhým význačným prvkem jsou záblesky autobiografičnosti prosakující tu více, onde zas méně v textech. Hrobka písní je první ze čtyř sbírek povídek, jež pod zastřešujícím názvem Mapy v zrcadle shrnují téměř celou Cardovu povídkovou tvorbu osmdesátých a raných devadesátých let.

Hluboké dýchání je stručná a úderná hříčka vycházející ze zajímavého nápadu. Vypráví příběh muže, jenž objeví záhadné jevy provázející sjednocení tempa lidského dechu. Společné dýchání se stává smrtícím stigmatem, jemuž nikdo neunikne. Jedná se o první povídku, kde čtenář skutečně ocení přidanou hodnotu v podobě doslovu, jenž mu blíže osvětlí vznik tohoto textu.

Asfaltové moře amerických dálnic představuje v povídce Dálniční hry lovecké teritorium muže, jenž pozvolna přestává kontrolovat své predátorské pudy. Žádné nadpřirozeno, žádné čáry, jen člověk a odvrácená stránka jeho psychiky. Vynikající pointa na závěr je jen třešničkou na dortu tohoto nervy drásajícího příběhu.

Ačkoliv Orson Scott Card hledí na Freudovu psychoanalýzu přes prsty, jeho Objevenec a král skečů patří díky promyšlenému zpracování oidipovského komplexu k nejvyšším kartám v balíku. Ovšem v této povídce se nehraje poker, ale vykládá tarot. Pod textem je cítit obrovská láska k příběhům a tato moderní variace na archetypální téma má strhující gradaci. A že ji samotný autor považuje za klišé a strojené využití symbolů? Tohle nechte k posouzení znuděným literárním kritikům a raději se před čtením pořádně nadechněte. Protože až s Objevencem a králem skečů začnete, na tyhle banality nebudete mít čas. Dojem z povídky (a celé sbírky) výborně zprostředkovali překladatelé Petr Kotrle a Vojtěch Pala, zejména za překlad názvu by zasloužili prémie.

Krom již zmíněného kvalitního překladu může čtenář ocenit i Cardův rozsáhlý medailón, jenž mu nabízí důkaz jeho značné spisovatelské plodnosti. Konkurenční výhodu v soupeření s jinými povídkovými sbírkami dává Hrobce písní i doslov autora, který nabízí odhalení zdrojů inspirace, objasnění myšlenkových pochodů a zajímavé postřehy o psaní obecně.

Hrobka písní (Maps in Mirror - The Changed Man )
Card Scott Orson
Série: Mapy v zrcadle (Díl: 1)
Nakladatelství: Laser-books
Překladatel: Petr Kotrle
Rok vydání: 2002
Počet stran: 267, Rozměr: 107×165, Vazba: brožovaná
ISBN: 80-7193-112-8 EAN: 9788071931126
Cena: 155 Kč