10.12.2016 | Svátek má Julie






RECENZE: Ivan Adamovič (ed.), Vládcové vesmíru

18.6.2010 0:05

Tento text naleznete i na www.sarden.cz, kde můžete bez registrace diskutovat a využívat mnoha dalších výhod.

TOPlistVládcové vesmíru doslova klamou tělem. Na obálce raketu a kosmonauty, v názvu kosmické cesty a přes to všechno se autoři, čeští průkopníci science fiction, od země povětšinou ani neodlepili. Není se co divit, letadla byla tenkrát horkou novinkou. I tak si dokázali tehdejší snílci a vizonáři najít desítky témat, prorokovat, tvořit alegorie nebo varovat. Bude to ale stačit soudobému čtenáři?
Myslím, že by mělo. Samozřejmě, příznivec krvavých řežeb a té nejzběsilejší akce se bude muset ohlédnout po jiném hrnku kávy, techničtější a přemýšlivější typy čtenářů však naleznou v textech, svázaných pod podtitulem Kronika české science fiction, bez nadsázky zlatý důl.

Ve Vládcích vesmíru najdete zhruba tři skupiny textů. Snové, někdy i humoristicky laděné výpravy do budoucnosti, přelomové objevy a varování před myšlenkou komunismu. Tím nechci naznačit, že je to vše, i na výjimky přijde řeč, přesto tyto směry zde mají nejvíce zástupců. Kolik přesně s určitostí zjistit nelze, protože témata se občas prolínají.

Mezi prvně jmenované patří i nejranější dílo sbíry - Náčrtky z r. 2070, jehož autorem je Svatopluk Čech. Přesto, že autor v lecčems naprosto přestřelil, nedá se mu upřít velký díl předvídavosti, s níž například nastiňuje existenci panelových domů se zdmi tak tenkými, že je hlavní hrdina pranýřován za sebemenší hluk. Kdo někdy žil v paneláku, nechť připočte této povídce několik bodů k dobru.
Nezaostává ani Jan Neruda se svým 1890. Kromě toho, že má povídka charakter detektivky, vyskytuje se v ní vynález "legon" který leckomu vzdáleně připomene dnešní instant mesengery, např. ICQ či Skype.
Už v Nerudově textu se objevuje jev, který se na plno projevil v krátké povídce Roku 2907 od Josefa Skružného a to překotné životní tempo začátku minulého století. Nutno dodat, že oproti Nerudově zpracování mi Roku 2907 přišla poněkud slabší.
Když píši o povídkách ze snové budoucnosti, nemohu vynechat Zvířata a lidé za 10000 let od Karla Kukly. V nich se podíváme do světa, kde je člověk nahrazen zvířaty, a na krátký čas se dokonce podíváme do vesmíru, kam vyrážejí inteligentní zvířata lovit poslední lidské exempláře. Tento text naráží na tehdejší první ochránce zvířat a je pojatý humorně, i když hrany humoru jsou s letitostí textu poněkud otupělé.

Druhou skupinou textů jsou přelomové objevy. Na první narazíte v povídce Síla chtění od Ladislava Velinského, ve které ale vynález nehraje tu hlavní úlohu. Síla chtění je totiž o vůli, takové, že dokáže přelstít i smrt.
Z jiného soudku je Susin Eduarda Basse. Je nejspíš inspirovaný Ostrovem doktora Moreaua, avšak na rozdíl od tohoto zahraničního kusu se zaobírá mnohem zajímavějším způsobem přeměny živých tvorů. Dnes bychom možná řekli klonováním, nebo úpravou DNA. V době vzniku textu jistě odvážná myšlenka. Dalším příběhem, který do stejné kolonky zapadá, řekněme okrajově, je Uvolněný běs zabývající se úpravou živých tvorů a rizikem s tím spojeným.
Objevem se taktéž zabývá Mor profesora Solomitnikova. Text líčí příběh vědce, který je za svou předpověď přicházející katastrofy vysmíván a když se nakonec jeho vize splní a lidstvo čelí zkáze, přináší mu to jisté zadostiučinění, ba přímo radost, neboť jeho teorie se ukázala být správnou. Mor profesora Solomitnikova je jedna z těch delších povídek a přestože má dobrý nápad, zdála se mi zbytečně zdlouhavá, pokud ale čtenář přetrpí hluché pasáže, konec stojí za to.

Než přejdu k poslední skupině, nemůžu nezmínit některé texty, které je těžké zařadit.
Podmoří Jana Hlavsy je příběhem spíše fantaskním, popisujícím podvodní faunu a inteligentní život pod mořskou hladinou, podobný tomu nad ní. Elektrická Galatea Vladimíra Raffela si pohrává s tématem na svou dobu rovněž nezvyklým a to láskou k umělé ženě, dnes bychom řekli androidu. Snad jediným textem, ve kterém se podíváme regulérně do vesmíru, je úryvek z knihy Vládcové vesmíru od J. M. Trosky, po kterém je celá antologie pojmenována. Nutno konstatovat, že pro tento výběr názvu a s ním spojené publikování torza románu mi stále uniká nějaký hlubší důvod. Myslím, že ani ostatní texty nepostrádají potenciál ke vzniku dobrého názvu.
Své místo ve sborníku má i postkatastrofická science fiction, reprezentovaná textem Druhé pozemské intermezzo z roku 2003 po Kristu A. J. Urbana o konci lidského druhu po osmé světové válce a třeba i Bajkami let Budoucích, v nichž Karel Čapek několika řádky představí postapokalyptickou společnost žijící pod povrchem planety. Jako milovníka tohoto žánru mě tyto dva texty skutečně nadchly.

Posledním a řekl bych nejsilnějším tématem je dystopie. Prvním textem, na který v této souvislosti narazíte, je Haussmannův Výlet, který by snad šel zařadit i do kategorie první, protože je to snové dobrodružství, ale kritická stránka k reálnému socialismu a komunistické ideologii s přehledem převládá, ač je podaná spíše humornou formou. Muž, který se ztratil ve své utopii už je brán vážněji a představuje utopii tvořícího autora, který je nucen si svou představu na vlastní kůži prožít. Dalo by se říci, že tato povídka je pro čtenáře předehrou k románu Převychovaní. Není zvykem zařazovat do antologií celý román, ale Převychovaní jsou opravdu zásadním textem.

Převychovaní jsou i v celosvětovém měřítku poměrně ranou dystopií (napsanou 18 let před 1984), která se ale ze začátku tváří spíše utopicky. Celé lidstvo žije už několik set let v socialistickém zřízení, nikdo nic nevlastní, jakékoliv osobní rysy, jména, kulty, vše zaniklo pro hesla - Rovnost, Volnost, Bratrství! Všichni jsou si rovni, žijí, bez ohledu na vzdělání či postavení, kterého lze s trochou štěstí dosáhnout, ve stejných buňkách s jednou postelí a skříní. Soudci, lékaři i obuvníci se stravují v téže jídelně a mají naprosto totožné možnosti. Mohou sportovat, kuturně žít, být zaopatřeni a to vše pod hlavičkou státu, bez zapojení financí. Nepracovat je trestné a kdo pracuje, o toho je postaráno. Jak se zdá, tento systém lidstvu už tři sta let naprosto vyhovuje. Myslí totiž téměř na všechno. Téměř. Z mezilidských vztahů se totiž naprosto vytratila láska a to i ta mateřská, se státně podporovanou promiskuitou žádný div... Pokud ji někdo přeci jen projeví, popohnán šokujícím zjištěním, že se kdysi žilo jinak, nedopadne to s ním vůbec dobře.

Utopičnost počátku románu se projevuje hlavně v objektivním líčení celého propracovaného systému, který je autorem představován, nikoli odsuzován. Snad i to je na díle tak výjimečné a napomůže k většímu otřesu, který čtenář prožije při vyústění. Další položkou, která mě na Převychovaných zasáhla je naprosté zapojení tzv. newspeeku. Ten samozřejmě nemá s Orwelovým nic společného, ale autor během celého románu děsivě dokumentuje praktické projevy zjednodušené kultury projevu totalitního systému.

Celkově Vládcové vesmíru bilancují na hraně mezi dobrou a výbornou povídkovou sbírkou. Na své si překvapivě přijde početná skupina čtenářů od krajních fanoušků science fiction, až po přemýšlivé jedince, kteří jinak o scifi nezavadí. Sbírka totiž dokumentuje nejen fantasii autorů z přelomu minulého století, ale samotnou dobu, její nešvary, naděje ve vědecký pokrok i obavy tehdejší inteligence z totalitních režimů. Nutno podotknout, že oprávněné a bohužel nevyslyšené. Výběr povídek je opravdu dobrý a reprezentuje všechny žánry, které se v té době na trhu mohly vyskytnout. To je dokumentováno i poměrně podrobnými informacemi o autorech před každou z povídek. Když nic jiného, minimálně vás tyto texty donutí, dívat se v antikvariátech i do těch zaprášených polic vzadu.

Vládcové vesmíru
Adamovič, Ivan (ed.)

Nakladatel: Albatros Media - Plus
Obálka: Miloš Novák
Redakce: Ondřej Müller, Alexandra Horová, Lubomír Kuba
Rok vydání: 2010
Počet stran: 388
Rozměr: 135 x 205
Provedení: hardback
Cena: 349 Kč

Petr Šimčík


Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...