22.5.2019 | Svátek má Emil






RECENZE: antologie Legendy české fantasy

17.7.2006

 Legendy české fantasy
  • Miroslav Žamboch: Koniáš: Cesta domů
    Koniášova cesta domů se poněkud protáhla. Koniáš totiž nesnáší například únosy dětí - a přesně tomuhle problému se dostane tak blízko, jak to jen jde. A - jak už je u něj běžné - má více nepřátel, než pomocníků. Setkáváme se tu s trochu jiným Koniášem, než na jakého jsme byli zvyklí z většiny jeho dobrodružství. Postupně se usazuje, narodila se mu dcera - ale přesto jeho cit pro spravedlnost je větší, než touha spatřit manželku a dítě.
  • Jaroslav Mostecký: Vlčí věk: Štěňata vlků
    Od událostí trilogie Vlčí věk uplynulo už dost vody, a tak se do děje dostávají tehdejší hrdinové poněkud transformovaní časem - a také jejich potomci. Míchají se tu ozvěny původního příběhu i nové motivy, patřící do prostředí, v němž Helgi našel nový domov a v němž i založil rodinu.
  • Jiří W. Procházka: Ken Wood a válečné zvonů Rhótů
    Ken Wood se Sooles čekají rodinu. Jenže tohle čekání Kenovi zpestří čarodějka Xylla. Obnoví svoji sílu a navíc na planetu pozve armádu Rhótů, kteří mají zlikvidovat její nepřátele. Ken musí bojovat proti válečným zvonům, které dokáží zničit nedobytné město Yeracho, svým zvukem bourají zdi i kosti. Jenže Rovnováha nebyla porušena tak, aby mu pomohly Triangly, a tak musí vymýšlet a vymýšlet...
  • Vladimír Šlechta: Krvavé pohraničí: Šťastná náhoda
    Roger Schnirega si vybírá něco jako dovolenou - žije s malou skupinkou osadníků, ale staré časy se vrátí. Skupina dětí putuje divočinou Orcigardu, je přepadena a Roger Schnirega pátrá po člověku, který za tím vším stojí. Staré časy se vracejí - a vracejí se mnohem intenzivněji, než si Roger dokázal představit.
  • Leonard Medek a Františka Vrbenská: Krak: Kalné víry Rhenu
    Krak doprovází kupce na jeho lodním putování po Rhenu - a dostane se do víru událostí i samotné řeky. Přežít pirátský přepad - to je jen první z řady podobných úkolů, které ho ještě čekají. Neboť nepřítele má sice jen jediného, ale ten je dobře zabydlený a umí za sebou zametat stopy.

Pět autorů této antologie - to je pět současných špiček české fantasy. Editor Ondřej Jireš vybral skutečně ty nejlepší činné autory, spisovatele, kteří se tomuto žánru a psaní vůbec věnují dlouhodobě, pravidelně a na vysoké kvalitativní úrovni. Každá antologie, pro niž vznikají nové práce a zvláště práce rozsahu novel až krátkých románů, ale trpí základním problémem - není to výběr existujících a časem prověřených textů, editor nakonec musí přijmout to, co dostane. Šestice vybraných autorů ale má společnou vlastnost - dlouhodobě vysokou úroveň své práce, a tak se v této antologii nepříjemných překvapení nedočkáme.

Krakův příběh je pokračováním Stínu modrého býka, po dlouhé době plnokrevného románu z oboru české historické fantasy, k jehož napsání si dvojice autorů odskočila od práce na dalším románu s tímto hrdinou. Seznam kladů této novely i autorské dvojice je až nevhodně dlouhý - hluboká znalost reálií i historického kontextu, střídmé používání magie, vysoce kultivovaný projev, cit pro vedení dobrodružného příběhu a pokora k zásadám, které ze čtení dělají literaturu v tom nejlepším slova smyslu. Kalné vody Rhenu se čtou jedním dechem, žádná situace, v níž se Krak ocitne, nemá jasné vyústění a čtenář, vtažený do děje, je neustále překvapován. Tato překvapení ale mají svoji vnitřní logiku, nenajdete tu zjevná Cliftonova kladívka. Tuhle práci považuji za nejlepší příspěvek této antologie.

Jiří W. Procházka se vrátil ke Kenu Woodovi. Rozsah novely si vynutil trochu úsporný styl vyprávění, ale JWP je mistrem ve svém oboru a tak si i s tímto omezením dokázal poradit. Jeho ironizující styl s řadou konotací a referencí je občerstvující, jako jediný z příběhů je Ken Wood plný humoru a nadhledu a tím je druhou perlou této sbírky. Vladimír Šlechta zabydlel Krvavé pohraničí řadou postav, kterým se v jednotlivých příbězích věnuje s různou intenzitou, nemá vysloveného hlavního hrdinu, a tak tentokrát je hybatelem příběhu Roger Schnirega. Napůl detektivka (to ostatně platí i o příbězích Kraka a Koniáše), napůl dobrodružný příběh pokračuje v tradici Krvavého pohraničí a drží jejich standardy.

Koniáš se z dlouhodobého pohledu vyvíjí poněkud zvláštně - stárne, usazuje se, ale jinak je to stále víceméně táž postava. Tentokrát ale je jeho příběh nezvykle složitý, do děje zasahuje několik dalších hybatelů, Koniáš dokonce chvíli pracuje v týmu, není tu v jednoznačné roli vlka samotáře. Jeho smysl pro obecnou spravedlnost, který ve svém životě vždy nějakým způsobem a v nějaké míře uplatňoval, je jeho cejchem a v tomto příběhu mu dává dokonce přednost před svým osobním životem.

Jarek Mostecký si oblíbil vikingskou dobu a i jeho dosud nejlepší román Útesy křiku je zasazen do téhož časoprostoru. Z Vlčího věku do příběhu Štěňat převzal Helgho, kdysi známého jako Helgiho Trolla, jeho lásku Ulriku a několik dalších postav. Jarek Mostecký se tu pohybuje v důvěrně známém prostoru, podobně jako ostatní autoři odvedl vynikající práci, ale na rozdíl od ostatních příběhů mi tu chyběla vnitřní návaznost cyklu - kdyby se hrdinové jmenovali jinak, příběhu by to nijak neublížilo a ani čtenář by si moc neuvědomoval, že se s jeho postavami již dříve setkal.

Krak, Roger Schnirega i Ken Wood s sebou přinesli něco nového, čím sebe i svůj vesmír obohatili a dokreslili. U Koniáše jsem však toho nového necítil příliš mnoho - jako správný dobrodružný hrdina měl své příběhy uzavřené, a tak to platí i o Cestě domů. Štěňata vlků jsou pak ze všeho nejvíc novým příběhem nových hrdinů, volně navazujícím na vlastní cyklus (u televizních seriálů se tomu myslím říká spin-off).

Všechny příběhy jsou ale opravdovými a plnokrevnými příběhy - nadprůměrně napsané, dramatické, akční, s propracovanou zápletkou a s kvalitní pointou, průřezem vrcholu české fantasy posledních patnácti let. A také průřezem české ilustrace fantasy - každou povídku ilustroval jiný výtvarník - Milan Fibiger, Jan Patrik Krásný, Alois Křesala, Tomáš Kučerovský, Jan Štěpánek a Jana Šouflová. I tady se jedná o výběr z toho nejlepšího, co česká výtvarná scéna v této oblasti nabízí, a tak je titul knihy naplněn i v této oblasti. Poměrně hodně místa je věnováno redakčním textům - editora, jednotlivých autorů, jsou tu i profily výtvarníků a doslov Jiřího Pavlovského - které rámují jednotlivé práce jak v rámci tvorby autorů, tak i v kontextu české fantasy jako celku. Reprezentativní charakter publikace navíc doplňuje i pevná vazba a přebal.

Legendy české fantasy
editor: Ondřej Jireš
obálka: Jana Šouflová
Triton, edice Trifid, 2006
591 stran, 345 Kč (členové klubu Trifid 234 Kč), vázané
ISBN 80-7254-824-7

pagi














Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...