22.7.2019 | Svátek má Magdaléna


PTÁCI: Jak se starám o opeřence

5.4.2006 19:49

Před několika lety k nám začalo lítat hejno sýkorek koňader. Bylo jich současně v krmítku až 8, byly plaché a krásné. Dávali jsme jim denně misku směsi pro ptáky, ale byly docela vybíravé a nakonec nás donutily krmit jenom slunečnicí. To je podívání, když sýkorka louská semínko jako oříšek a drží se svými drápky omítky domu třeba hlavou dolů.

Říkali jsme si s paničkou, kdepak jsou asi vrabčáci? A rok na to jsme se dočkaly. Hned celá skupina čimčaráků neustále se hašteřících nás poctívala svou přítomností několikrát denně. Sýkořičky mají svůj čas ráno a odpoledne, a vrabčáci lítají jak se jim zachce. Přiletí s velkým rámusem, vyženou hodné sýkorky a začnou se krmit. Nejsou tak čistotní, v zrní by se nejraději i koupali. Musíme po nich pořád zametat. Cindy a kachny

Večer sedím u dveří a čekám, až mě pustí ven. Sesbírám nevylouskaná vyházená semena a sním je. Dříve mě panička odháněla, ale teď to vzdala a pochoutku mi dovolí. Dalším, i když ne tak častým hostem, je kos a paní kosová. Těm někdy rozkrojíme jablko.

Letos se snad s ptáčky, co si našli náš balkón, roztrhl pytel.

Musely jsme několikrát vzít na pomoc atlas ptáků. Zavítávají k nám do krmítka nažloutlí zvonkové, stehlíci s červenou hlavičkou, a také nejmohutnější strávníci - dlaskové s mohutným zobákem na louskání a rozbíjení semen jako dělaným. Na dlasky a jejich barevný kabátek se obzvlášť nemůžeme vynadívat. Panička stojí za oknem s fotoaparátem a snaží se o lovy beze zbraní.

Ptáčky krmíme každý den, během víkendu dvakrát i třikrát, a všechno je večer pryč. Stoupá tudíž i spotřeba krmiva, začaly jsem na dvou kilech předloni, vloni to byla asi kila čtyři, a letos už 9 kg slunečnice, nějaká darovaná pšenice a trochu prosa, které není tolik oblíbené. Také jsme pověsily kupované rádobylojové koule, na příští zimu plánujeme vlastní škvaření a výrobu.

Čápi na zvoniciTaké se staráme o vodní ptactvo, kačenky, potápky, racky, staré bílé labutě, labuťátka šedá ošklivá kačátka a jednu divokou husu. Nosíme jim sušený chleba a bavíme se tím, jak jedou veslujíce napříč Vltavou, když spatří lidské krmiče na druhém břehu řeky. Já je nechám v klidu najíst, ale někdy si neodpustím je trošinku prohnat směrem na vodní plochu.

Právě začíná kalendářní jaro, voní občas ve vzduchu, jen teploty jsou ještě zimní. Blíží se den, kdy jako když práskne bičem přestanou všichni ptáčci lítat pro potravu, a to pak bude jaro skutečné.

Těšíme se na něj, až bude opravdová travička na venčení a běhání, až se budu moci koupat v řece a opalovat na sluníčku.

Vaše jorkšířice Cindy

Jitka Hohausová


Diskuse


Jana
21:28
5.4.2006

DANCI
13:12
5.4.2006

Beňa
11:30
5.4.2006

psiman
11:10
5.4.2006

Laďka
13:29
5.4.2006

zana
15:29
5.4.2006

Kačer
11:01
5.4.2006

Vave
11:03
5.4.2006

Kačer
11:35
5.4.2006

Hela S.
8:53
5.4.2006

Betty
8:24
5.4.2006

YGA
8:16
5.4.2006

Hela S.
8:55
5.4.2006

YGA
No,
9:34
5.4.2006

Cindy
9:58
5.4.2006

Cindy
17:59
5.4.2006

Xerxes
7:25
5.4.2006

D.R.
9:12
5.4.2006

Vave
9:26
5.4.2006

Xerxes
10:10
5.4.2006

Mirka - Houston
5:31
5.4.2006

RenataE
1:19
5.4.2006

počet příspěvků: 23, poslední 5.4.2006 09:28