Organizovaný podvod nebo fatální selhání přinejmenším čtyř institucí hned najednou? Šmelinu se státními pozemky na Litoměřicku vyšetřuje kriminální policie. Pro podezření z podvodu začala šetřit jako prvního konkursního správce zkrachovalého státního zemědělského podniku Střížovice Michala Bednaříka, který byl nedávno zbaven správcování. Bez přispění ministerstva zemědělství (MZe) by se ale Bednaříkovi jeho podezřelé počínání nemohlo zdařit. Spíš to vypadá, že celou akci v Ústeckém kraji řídil někdo s hodně dlouhými prsty, kterými dosáhne na potřebné úřady. Asi ne pro nic za nic případ prověřuje i protikorupční policie.

Osmileté pátrání

Dáme mu něco, nevíme co, ale když o to žádá, tak mu vyhovíme. Tak nějak začala celá pozemková kauza, která obnažuje binec v hospodaření se státním majetkem a nesrovnalosti v katastru nemovitostí. Po osmi letech od prohlášení konkursu na státní podnik Služby pro zemědělství Střížovice v likvidaci rozšířil jeho správce Bednařík konkursní podstatu o téměř 1800 pozemků. Nafouknutí zadluženého podniku nemovitým majetkem posvětilo loni v létě MZe podpisem vedoucího úředníka Jana Ludvíka, který oprávnění jednat za MZe jako zakladatele státních podniků dostal pár dní předtím od ministra Petra Gandaloviče (ODS). Ministerská listina a vlastní čestné prohlášení otevřely Bednaříkovi cestu k bleskovému rozprodeji některých parcel.

Třeba úrodné pole v Polabí, pod nímž se skrývá bohaté ložisko písku, prodal správce po třech korunách za metr čtvereční. Běžná cena je přitom desetinásobná, platí se i padesát korun za metr. Potíž je nejen v tom, že prodejní cena byla hluboko pod běžnou, větším průšvihem je, že pozemky nejspíš v konkursní podstatě vůbec neměly co dělat. To konstatoval Krajský soud v Ústí nad Labem a jmenoval nového správce, pražskou firmu INSOLV, která má prověřit, zda prodeje parcel jsou nebo nejsou platné. Výsledek bude jistě netrpělivě očekávat Lubomír Kruncl, místní těžař písku a nový majitel asi čtyřicetihektarového „zlatého dolu“ v podobě pozemku u obce Lukavec u Lovosic, který mu Bednařík přepustil za cenu kamenité půdy v kopcích přilehlého Českého středohoří. Těžař Kruncl se podle místních dobře zná s bývalým ústeckým hejtmanem a nyní radním Jiřím Šulcem (ODS), o němž se proslýchá, že dál vládne kraji železnou rukou. Pokud pro stát hodně nevýhodný obchod projde, Kruncl vydoluje písek a pak pozemek může státu zase prodat zpátky pro plánovanou výstavbu rychlodráhy. Ale to už těžko bude metr za tři koruny. „Má tudy vést vysokorychlostní trať z Berlína do Prahy,“ ukazuje trasu uprostřed polí starosta Lukavce Josef Hlaváček.

Jak se přesuny provalily

Starosta Hlaváček je současně soukromým zemědělcem a mimo jiné hospodaří také na pozemcích státu. Nestačil se však divit, když mu před více než měsícem přišla výpověď ze zmíněného čtyřicetihektarového pole od Kruncla s oznámením, že se stal jeho novým majitelem a půdu chce pronajmout bývalému družstvu, dnes akciovce Agrokomplex Ohře z nedalekých Bohušovic. Hlaváček coby starosta je totiž nakloněn záměru Krunclova konkurenta, firmě Tomi-písek Františka Jampílka, který o otevření štěrkopískovny v Lukavci usiluje už několik let. „Na pronájem pole mám uzavřenou smlouvu s Pozemkovým fondem (PF), která se každý rok obnovuje. Půda není na prodej, protože nejsou vyřešeny církevní restituce,“ říká Hlaváček, kterého změna vlastníka velmi překvapila. Vše začal řešit s podobně zaskočeným PF, který už mezitím podal žalobu na postup konkursního správce.

Kauza přímo postihuje i Miroslava Soldáta, který loňského listopadu od PF získal řádně v soutěži parcelu v Milešově u Lovosic a hned ji zaplatil. Půdu ovšem dodnes nevlastní – kvůli tomu, že si ji v katastru nechal zaplombovat konkursní správce. Fond podle mluvčího Michala Bureše podal ke krajskému soudu žalobu na odblokování pozemků z Bednaříkova seznamu. Soldátovi teď nezbývá, než čekat na verdikt soudu. A čekat může i několik let. „Fond chybu neučinil. Nestandardní bylo počínání konkursního správce, proto jsou jeho kroky předmětem soudního a policejního vyšetřování,“ poznamenává mluvčí.

Bednář a Bednařík

Pro rozplétání případu je důležité usnesení krajského soudu z letošního 14. dubna, kterým byl odvolán správce Bednařík, v té době už vyšetřovaný policií. „U řady parcel je v katastru jako vlastník uveden Pozemkový fond. Správce nesměl nemovitosti sepsat bez poznámky spornosti (nemovitost je předmětem sporu – pozn. red.), jak učinil. Toto jeho pochybení umožnilo vznik situace, kdy zřejmě došlo k prodeji pozemků, jejichž vlastnictví a tedy i to, zda do konkursní podstaty skutečně patří, je přinejmenším sporné,“ píše se v soudním rozhodnutí, které má týdeník EURO k dispozici. Je pod ním podepsán soudce Jiří Bednář dohlížející na průběh konkursu střížovického podniku. Právě on Bednaříkovi prodej bez dražby povolil. Svůj souhlas ve zmíněném usnesení vysvětluje tím, že nemovitosti byly řádně sepsány v konkursní podstatě bez poznámky spornosti. „Přiloženým potvrzením MZe a čestným prohlášením konkursního správce byl soud utvrzen v přesvědčení, že doplnění soupisu konkursní podstaty je výsledkem jednání s příslušnými orgány – zejména Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a PF,“ napsal soudce Bednář. Přiznal také, že teprve, když se ozval PF, zjistil, že se věci mají jinak, a správci Bednaříkovi další prodej půdy zakázal. Jenže ten mezitím stihl prodat velkou část pozemků, navíc hluboko pod cenou, jak dozvěděl se soudce od policie. Na to Bednaříka po pár dnech odvolal. Jak jeho sesazení soud odůvodnil? Pochybnostmi o tom, že správce postupoval správně při soupisu konkursní podstaty tím, že u nemovitostí nevyznačil poznámku spornosti. „Hlavně pak bylo snahou umožnit, aby nový správce jako nezaujatá osoba mohl postup svého předchůdce prověřit, a zjistí-li pochybení, udělat kroky k nápravě,“ vysvětluje soud.

Neselhal tedy konkursní soudce při svém dozorování? Místopředsedkyně krajského soudu Iveta Hendrychová se kolegy zastává: „JUDr. Bednář postupoval dle mého názoru v souladu se zákonem. Správce konkursní podstaty provádí soupis na svou vlastní zodpovědnost, a proto soud vychází z toho, co v soupise uvedl.“ Hendrychová rovněž tvrdí, že byly splněny všechny podmínky k tomu, aby soud dal souhlas s prodejem pozemků mimo dražbu. „Ze zkušeností správce i soudu z předchozího zpeněžování v tomto konkursu jednoznačně vyplývá, že prodeje mimo dražbu byly výhodnější než snaha nemovitosti dražit,“ obhajuje Bednářova dřívější rozhodnutí místopředsedkyně soudu. Nad promptním schválením prodeje bez dražby leckdo v Ústeckém kraji kroutí hlavou – žádost podaná v pátek byla hned v pondělí kladně vyřízena. „Naprostou většinu rozhodnutí v dohledové činnosti vydává JUDr. Bednář nejpozději do tří dnů,“ upřesňuje Hendrychová.

Vstřícný katastr

Vyšetřování případu se nemůže vyhnout pobočce katastrálního úřadu v Litoměřicích, která Bednaříkovi vyhověla a v katastru zablokovala pozemky z jeho loňského seznamu, nyní zpochybněného krajským soudem. Kuriózní je, že se ani neví, o jakou výměru vlastně jde. Ředitel Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj Karel Čtvrtečka, který za podřízené litoměřické pracoviště odpověděl na dotazy týdeníku EURO, upřesnil, že se to týká 1764 parcel. „Celková výměra se nedá určit, protože seznam zahrnuje i parcely s neuvedenou výměrou,“ sdělil. PF má informace asi o tisícovce parcel na celkem zhruba 790 hektarech, které jsou na listu vlastnictví státu, spravuje je PF, přitom je Bednařík zahrnul do konkursní podstaty. Na základě jakého právního titulu a po předložení jakých listin úředníci z katastru vepsali u dotčených pozemků plombu? Dle Čtvrtečky to bylo usnesení krajského soudu o prohlášení konkursu a ustavení Bednaříka správcem. Ani slovo o seznamu pozemků.

V tomto kontextu citujme odpověď místopředsedkyně krajského soudu Hendrychové na dotaz, zda konkurs u státního podniku běžně trvá devět let: „Bohužel ano. Je to dáno zejména tím, že jsou velmi často nesrovnalosti v katastrech nemovitostí. Navíc služby Střížovice v době činnosti, kdy na ně přešlo právo hospodaření s majetkem právních předchůdců – několika státních statků – nezajistil zápis těchto změn do katastru. Tuto povinnost nesplnil ani likvidátor státního podniku. Konkursní správce pak musel složitě zjišťovat, který majetek by měl do konkursní podstaty ještě patřit.“

Ředitel Čtvrtečka ujišťuje, že při vkladech do katastru byl v prošetřované kauze vždy naplněn zákon. Tvrdí rovněž, že poté, co soud odebral Bednaříkovi souhlas prodávat půdu, byla přerušena vkladová řízení, a to i ta, která byla zahájena dříve, ale měla být rozhodnuta po 2. prosinci 2008, kdy usnesení soudu nabylo právní moci. Jenže konkrétně u pole, které správce prodal podezřele lacino Krunclovi, bylo řízení zápisem do katastru ukončeno 3. prosince, jak ostatně sdělil přímo šéf katastrálního úřadu. Litoměřičtí úředníci stihli zápis za devět dní, ale přece jen se o den zpozdili. Na otázku, kolik pozemků o jaké výměře bylo již z konkursní podstaty „Střížovic“ převedeno, Čtvrtečka neodpověděl s tím, že informace jsou pouze za úplatu – 150 korun za každých započatých třicet minut práce.

Součinnost ministerstva

Když server Euro.cz přinesl jako první zprávu o pozemkové kauze s titulkem Prošetřovanému správci šlo na ruku ministerstvo zemědělství, úřad ke článku poslal reakci. V ní uvádí, že je ze zákona povinen poskytovat konkursním správcům součinnost potřebnou k soupisu podstaty. A doslova píše: „Prohlášení byla vydávána z důvodu, aby správce dosáhl soupisu konkursní podstaty a přepisu majetku vedeného katastrem nemovitostí na zaniklé subjekty, jejichž nástupcem je státní organizace Služby pro zemědělství Střížovice, na její listy vlastnictví.“ Střížovický podnik je nástupcem devíti státních statků. Mezi nimi však není statek Lukavec ani statek Sulejovice, pod který lukavecké hospodářství kdysi přešlo, pamatuje si starosta Lukavce. Obec navíc leží na druhém konci okresu než Střížovice. Jak se tedy pozemky kolem Lukavce, včetně urychleně prodaného pole s ložiskem písku, mohly dostat do konkursní podstaty? To by mělo vysvětlit i MZe, součinné s konkursním správcem.

„Není pravdou, že Jan Ludvík snad „svévolně“ uvolnil Michalu Bednaříkovi ruce k tomu, aby neoprávněně nakládal s majetkem státu,“ ohradilo se MZe. Současně připomnělo, že Ludvík podepsal už předchozí doplňující prohlášení z loňského června. „Předešlé listiny podepisovaly jiné osoby již od roku 2002 bez toho, aby kdokoli na tomto počínání spatřoval cosi závadného,“ podivuje se MZe. Jistě, ale do té doby se tak zčista jasna nenafoukla konkursní podstata. Ministerstvo a krajský soud teď házejí vinu jeden na druhého. První tvrdí, že správce Bednařík byl upozorněn, že pozemky mohou být ve správě PF, a dozorující soudce si toho byl vědom. Soud namítá, že soudce o tom rozhodně informován nebyl. Případ z Litoměřicka ukazuje, že vládu nad resortem neměl odcházející ministr Gandalovič pod kontrolou. Ministerský odbor byl na jedné straně „součinný“ s konkursním správcem, kterého pak zažaloval Pozemkový fond, jehož nejvyšším šéfem je opět ministr.

********

Konkursy a reality
"Dřív jsem na to nepřišel. Dohledat majetek je strašně složité," vysvětluje správce Michal Bednařík, proč až osm let po vyhlášení konkursu rozšířil podstatu o množství pozemků. "A mou povinností je majetek prodávat," řekl Bednařík v telefonickém rozhovoru. Osobní schůzku odmítl. Potvrdil, že uzavřel devět kupních smluv, přes katastr stačil provést tři transakce, než mu soud prodeje zastavil. "Když u soudu vyhraje PF, odvolám se a myslím, že skončíme u soudu v zahraničí," prohlásil Bednařík těsně před tím, než byl ze správcování odvolán. Dle obchodního rejstříku je konkursním správcem ještě dalších tří firem a likvidátorem čtyř společností. Se žateckým podnikatelem Jaroslavem Hladkým vlastní každý půlku realitní firmy Broggio.


Přesné načasování
Rok 2000
20. 10. - vyhlášen konkurs na státní podnik Služby pro zemědělství Střížovice v likvidaci, konkursním správcem jmenován Michal Bednařík.
Rok 2008
21. 7. - správce Bednařík rozšiřuje konkursní podstatu - vyhotovil své čestné prohlášení pro MZe se seznamem 172 katastrálních území (bez uvedení konkrétních parcel), ve kterých dle něj měli právní předchůdci uvedeného státního podniku právo hospodařit s nemovitostmi.
31. 7. - ministr zemědělství Petr Gandalovič podepsal rozhodnutí, kterým zmocnil ředitele odboru zakladatelské činnosti Jana Ludvíka jednat jménem MZe (Ludvík byl jmenován ředitelem 1. 5. 2008).
7. 8. - Ludvík podepsal Prohlášení MZe o majetku s. p. Služby pro zemědělství, kterým upřesnil dvě předchozí prohlášení MZe (z 14. 6. 2002 a 10. 6. 2008) o soupis 172 katastrálních území
16. 8. - Bednařík oznámil Katastrálnímu pracovišti Litoměřice rozšíření konkursní podstaty o seznam nemovitostí, doložil prohlášení MZe a požádal o zapsání poznámky o prohlášeném konkursu u vyjmenovaných nemovitostí.
31. 10. - Bednařík požádal Krajský soud v Ústí nad Labem o souhlas s prodejem pozemků ze seznamu mimo dražbu.
3. 11. - soud Bednaříkovi vyhověl.
20. 11. - Pozemkový fond soudu oznámil, že nemovitosti sepsané v konkursní podstatě jsou v jeho vlastnictví, nikoli ve vlastnictví úpadce.
27. 11. - soud zakázal prodej dalšího majetku sepsaného v konkursní podstatě a správci uložil vyznačit v katastru u dotyčných pozemků poznámku spornosti.
2. 12. - usnesení soudu nabylo právní moci.
3. 12. - přesto litoměřické pracoviště zápisem do katastru stvrdilo prodej pozemku Lubomíru Krunclovi
Rok 2009
10. 4. - krajský soud se od policie dozvěděl, že Bednařík prodal velkou část pozemků způsobem, který nerespektoval podmínky dané soudem.
14. 4. - Bednaříka zprostil soud funkce konkursního správce, novým jmenoval pražskou firmu INSOLV.

Týdeník EURO 18/2009