22.3.2019 | Svátek má Leona


PRÁVO: Kauza Vitáskové a Zemků se vrací

11.3.2019

Před pár dny rozeslal Nejvyšší soud ČR účastníkům řízení písemné vyhotovení usnesení, kterým senát předsedy Vladimíra Jurky vyřídil v neveřejném zasedání dne 11.prosince 2018 balík dovolání skupiny odsouzených z procesu Krajského soudu v Brně, veřejnosti známého jako „kauza Vitásková“ a k tomu dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v neprospěch Aleny Vitáskové. Je to zvláštní úkaz: předseda senátu, podepsaný pod usnesením, odešel 31.prosince 2018 do důchodu, ale jeho podpis pod pečlivě vypracovaným textem přesto stále platí.

Soud se zachoval velkoryse k odsouzené Michaele Schneidrové i její bývalé nadřízené Aleně Vitáskové, které 22. února 2016 odsoudil senát Aleše Novotného ke krutým trestům 8,5 let zbavení svobody. Vrchní soud v Olomouci senátem Ivo Lajdy zprostil Alenu Vitáskovou obžaloby a Michaele Schneidrové aspoň snížil trest na 7 let. Nejvyšší soud ČR vrátil věc obou dam Krajskému soudu v Brně k novému projednání, v němž se musí řídit jeho pokyny.

Rozmetal rozsudky nad Michaelou Schneidrovou na padrť a paní odsouzenou propustil prozatím na svobodu. Ze 113 stran usnesení jí věnoval 7 ½ . Závěrečný odstavec stojí za citování: „Ve vztahu k obviněné Ing. Michaele Schneidrové proto nelze vzhledem ke skutkovým zjištěním popsaným v obou napadených rozhodnutích a při zohlednění požadavku zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti podle § 2 odst. 5 tr. ř. a mezí volného hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. dovozovat výkon pravomoci obviněnou vědomě v rozporu s právním předpisem, navíc v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch. Skutkové závěry učiněné soudy tak nelze podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 tr. zákoníku nejméně pro absenci znaků jednání, úmyslu ve vztahu k jednání a pohnutky. Napadená rozhodnutí proto nemohla v dovolacím přezkumu obstát.“

Z precizního rozboru úvah obou senátů Nejvyšším soudem ČR jde hrůza: kvůli extrémně špatným rozhodnutím musela paní odsouzená strávit osm měsíců ve vězení. Platí zásada, že soudce nesmí být kárně trestán za mylné rozhodnutí. Jako laik si ale myslím, že nejméně v případě Aleše Novotného, proslulého sklonem k ukládání nepřiměřeně vysokých trestů, by bylo na místě přezkoumání jeho způsobilosti soudit. Samozřejmě se toho nikdo neodváží.

V případě Aleny Vitáskové Nejvyšší soud ČR sice na návrh Pavla Zemana rozhodl o zrušení zprošťujícího rozsudku, ale nevyhověl jeho požadavku na odsouzení za nedbalostní čin a přikázal nalézacímu soudu upřesnit důvody ke zproštění, s nimiž se v zásadě ztotožnil.

Všechna ostatní dovolání odmítl Nejvyšší soud ČR jako nedůvodná. Pokud se týká dovolání Alexandra a Zdenka Zemkových, připadá mi, že část usnesení, která se jich týká, napsal někdo jiný než autor úvah, týkajících se výše zmíněných dam.

Obecně mě jako laika u této kauzy popouzí, že justice přehlíží skutečnost, že stát změnou podmínek poskytování podpory obnovitelným zdrojům v listopadu r. 2010 s účinností od 1.ledna 2011 ohrozil některé investory krachem a přiměl je tak k nouzovým krokům. Nejvyšší soud ČR vyslovil v této souvislosti názor, že přece obvinění mohli bez nekorektních kroků získat licence s platností od 1. ledna 2011, byť s nárokem na nižší výkupní cenu. To jsou ale „knížecí rady“: tak drastické omezení příjmů by zbavilo investory možnosti splácet úvěr a přivedlo by je ke krachu. Stát, který zahnal investory do úzkých, by pak neměl každý jejich krok, který lze vyložit pro ně příznivě nebo nepříznivě, vykládat důsledně nepříznivě. Například formální převzetí zařízení elektráren od dodavatele do vlastnictví investora před jeho úplným dokončením lze vykládat jako přípravu oklamání poskytovatele licence, nebo jako administrativní přípravu na podání žádosti o licenci, provedenou s předstihem. V této kauze se vykládá jako příprava podvodu, tedy ke škodě jednatelů společností, ohrožených krachem v důsledku opatření státu.

Ještě výraznější je šikanózní přístup k investorům ve věci předložení vadných revizních zpráv. Samozřejmě, padělání revizních zpráv, nebo vědomé vypracování revizní nepravdivé revizní zprávy je protiprávní jednání, které si zasluhuje potrestání. Ale investoři si objednali a zaplatili správné, řádně vypracované zprávy a ani oni, ani Energetický regulační úřad neměli oprávnění správnost zpráv prověřit. Pokud je předložení vadných revizních zpráv pro justici důvodem ke krimininalizaci investorů, ve skutečnosti je soudí za trestné jednání jiných osob. Domněnka soudce Ivo Lajdy, že bratři Zemkovi věděli o závadnosti licencí a jejich předložení akceptovali, je pouze domněnka, která nemá oporu v dokazování, stejně jako jeho přesvědčení, že Michaela Schneidrová jednala ve prospěch Zemků. Ovšem domněnka bývalého vojenského soudce je silnější než důkazy.

Zejména pak zúčastněné soudy vykazují neznalost rozhodovacího procesu, který předchází vydání licencí. Revizní zprávy, stejně jako protokoly o převodu vlastnictví zařízení z dodavatele na investora jsou povinné formální přílohy k žádosti o licenci. Rozhodující bylo posouzení stavu elektráren na místě samém jednak vyslanými pracovníky Energetického regulačního úřadu, ale s nimi i skupiny externích odborníků včetně experta úvěrující banky. Pokyn k vydání licencí nedali odpovědné úřednici Iloně Florianové bratři Zemkovi, ale oprávnění pracovníci Energetického regulačního úřadu, kteří posoudili stav elektráren na místě samém. Toto soud správně popsal v části usnesení, týkající se odsouzené Michaely Schneidrové, ale v části, týkající se bratří Zemků, již smýšlel úplně jinak. Licence nebyly v žádném případě vydány na základě vadných revizních zpráv.

Nejvyšší soud ČR si nevšiml, že celé řízení proběhlo v nenávistném duchu, vyjádřeném tvrzením, že obžalovaní se domohli vydání licencí k elektrárnám, které nebyly ani zčásti dokončeny. Takto formuloval žalobce Radek Mezlík výrokovou větu obžaloby a soudce Aleš Novotný převzal jeho formulaci do výrokové věty rozsudku, přestože v průběhu dokazování před soudem byla pravdivost tvrzení dostatečně zpochybněna. Obhajoba a také žalobce měli navíc k disposici fotografie pořízené družicí NASA 26. prosince 2010, na nichž lze přímo počítat panely. Ani jedna strana je nenechala provést jako důkaz. Proč takto rozhodl obhájce Zemků, je mi nepochopitelné, pohnutky žalobce jsou jasné. K disposici byl znalecký posudek poradenské firmy PriceWaterhouse Coopers, která na základě vyhodnocení účetních dokladů prokázala, že k 31.prosinci 2010 na investici za 1,3 miliardy Kč byly nedodělky za pár desítek tisíc Kč. Také přítomní znalci konstatovali, že zjištěné nedodělky nepřekážejí plnohodnotnému provozu elektráren. Stojí za zmínku, že Vrchní soud v Olomouci vypustil z výrokové věty rozsudku slova „ani zčásti“. Tím ovšem dodal obžalobě a prvostupňovému rozsudku povahu křivého obvinění.

Jistě bude zajímavé sledovat, jak se Krajský soud v Brně vypořádá s výhradami Nejvyššího soudu ČR k jeho rozhodování ve věci obviněných dam.

Je možné, že za touto kauzou se skrývá nepřístojnost daleko rozsáhlejší. Energetický regulační úřad v průběhu tohoto trestního řízení zjistil, že bez ohledu na ně obchodní společnost Actherm neprávněně vyplácela společnostem Saša Sun a Zdenek Sun, jejichž jednateli byli odsouzení bratři Zemkové, zvýhodněnou cenu za elektřinu až do poloviny r. 2015. Energetický regulační úřad podal kvůli tomu trestní oznámení. Zabývala se jím severočeská policie, která věc odložila a úřad neprotestoval.

Později podal trestní oznámení spolek Šalamoun. Severočeská policie oznámení opět odložila se zdůvodněním, prokazujícím její nekompetentnost. Po zásahu Vrchního státního zastupitelství v Praze se musela věcí znova zabývat, ale dospěla opět k odložení. Oznamovatele pro jistotu neinformovala, takže žádné další opravné opatření neprovedl a o odložení se dověděl až po letech. Později jsem celkem náhodou zjistil důvody, proč Actherm vyplácel neoprávněně zvýhodněnou cenu. Řídil se „výkladovým stanoviskem“ z října r. 2010 Energetického regulačního úřadu k cenovému výměru z r. 2009, jež změkčovalo podmínky pro získání zvýhodněné ceny. Tímto způsobem mohlo patrně ze státního rozpočtu odtéci až několik set milionů neoprávněně vyplacených korun.

Rozhodl ústřední orgán se sídlem v obvodu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, příjemci neoprávněně vyplácených peněz mohou být kdekoli po celém území ČR a vzniklá škoda může dosáhnout i několika set milionů Kč. Prověřováním podezření na spáchání závažného trestného činu by se měl zabývat policejní útvar s celostátní působností, dozorovaný Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci.

Věcí se zde zabývá státní zástupce Radek Mezlík, žalobce v kauze „Vitásková“. Ten svěřil prověřování „osvědčené“ severočeské policii (odložila to kdysi, jistě to odloží zase). Trvá na svém, i když Krajské státní zastupitelství v Ústí n.L. se pokusilo zbavit se případu jeho vrácením na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Nejvyšší státní zastupitelství uskutečnilo instanční dohled nad jeho činností. Vykonal jej státní zástupce Rudolf Misák. V postupu Radka Mezlíka neshledal závady. Vyzval jsem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana k vykonání dohledu nad činností státního zástupce Rudolfa Misáka. Podnět byl vyřízen záporně, neb jednání státního zástupce Rudolfa Misáka bylo bezchybné. Podepsal je – kdo jiný než sám státní zástupce Rudolf Misák.

Osobní integrita státních zástupců NSZ je zřejmě tak vysoká, že se smí kontrolovat sami. K tomu není co dodat. Snad jen to, že daný postup Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Nejvyššího státního zastupitelství slouží lidem, kteří umožnili neoprávněné výplaty podpor fotovoltaickým elektrárnám možná až ve stovkách milionů Kč. Proti tomu má škoda, domněle způsobená v kauze elektráren bratří Zemků, váhu „trochy drobných“ (trochu přeháním).



Diskuse


V. Pavelka
No
19:10
11.3.2019

počet příspěvků: 1, poslední 11.3.2019 07:10









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.