18.6.2018 | Svátek má Milan


PRÁVO: K důchodům

21.5.2018

Na světě existuje spousta složitých věcí, do nichž jsem se nikdy nesnažila proniknout, jsouc si vědoma, že jeden člověk veškeré znalosti a vědomosti světa neobsáhne (a pokud má pocit, že se mu to podařilo, je zpravidla značně vyšinutý). Jednou z takových věcí je i výpočet důchodů. Asi by stačilo prostudovat podrobně zákon a prokousat se jeho úředními formulacemi, ale nějak jsem měla v životě vždycky na práci něco, co mi připadalo důležitější.

Důchody mě začaly zajímat – tedy částečně zajímat – až teď, a i to jen v jedné maličké a okrajové záležitosti. Zákon číslo 262 z roku 2011 o účastnících odboje a odporu proti komunismu totiž mimo jiné stanoví (přeloženo do srozumitelného jazyka) zhruba tolik, že lidem, kteří za komunismu nemohli z politických důvodů vykonávat svou profesi a kteří byli podle tohoto zákona označeni za účastníky odboje, či spíš odporu, se důchod zvyšuje do výše průměrného důchodu. Myšlenka zákonodárce byla celkem prostá: je vhodné, aby stát umožnil důstojné stáří lidem, které určitým způsobem vyznamenal.

Ukázalo se však, že to ustanovení – pro většinu lidí asi celkem pochopitelně – platí jen pro ty, kterým úřady nějaký důchod přiznaly. A v tom je potíž. Existují totiž lidé, kterým represivní a další orgány komunistického státu nejen neumožnily vykonávat jejich profesi, a tak směli pracovat jen v několika bídně placených zaměstnáních, ale které prostě a jednoduše z komunistického Československa vyhnaly. O akci Asanace se, myslím, napsalo dost, není třeba opakovat výhrůžky, násilí ani všemožné šikany, kvůli nimž těm, kteří se nechtěli přizpůsobit a skákat, jak režim pískal, nezbylo než odjet do exilu.

A teď je sice český stát – „jsa odhodlán trvale připomínat ideály vlastenectví, cti, statečnosti a sebeobětování dalším generacím“, jak praví preambule příslušného zákona – ocenil medailí a sto tisíci korun, ale na důchod nárok nemají. Zpravidla proto, že v Československu a později v ČR neodpracovali počet let nutný k přiznání důchodu. Může to vypadat spravedlivě: proč by měl být přiřčen důchod člověku, který do důchodového systému nepřispíval? Jenže to spravedlivé není: proč by totiž měl být důchod zvýšen na průměrný někomu, kdo do systému nepřispíval adekvátně? Zákonodárce rozhodl, že prostě proto, že takový člověk byl šikanován, a – jak již řečeno – byl ze zákonných důvodů oceněn za svou někdejší činnost. Je to jakési odškodnění za dřívější ústrky. Proč tedy neplatí pro lidi vyštvané z vlasti a nucené odejít do neznáma, je mi nepochopitelné. Asi stojí za připomenutí, že jde o několik málo lidí, a že by tudíž snad stála za zvážení nějaká výjimka. Není pro ně totiž snadné se dívat, jak jejich někdejší mučitelé pobírají důchody víc než slušné, zatímco oni…

Přitom by stačilo málo: přiznat jim tak malou část důchodu, na jakou si stačili před neochotným odchodem do exilu „vydělat“. Pak už by vše šlo svou zákonnou cestou.

LN, 18.5.2018



Diskuse


I. Novák 763
14:43
21.5.2018

J. Holíček
16:13
21.5.2018

J. Kanioková
19:43
21.5.2018

J. Jurax
23:05
21.5.2018

počet příspěvků: 9, poslední 21.5.2018 11:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.