27.5.2019 | Svátek má Valdemar


PRÁVO: Jak prolomit nezávislost nezávislého úřadu

23.10.2015

Nepřehlédnutelným prvkem koloritu současnosti je kriminalizace veřejného života, provázená rozpínavostí policie a státního zastupitelství, zasahujících do takových oblastí veřejné správy, do nichž „za totality“ směly vstupovat jen se souhlasem státostrany. Často při tom porušují zákonná pravidla místní příslušnosti. Opakovaně do popředí vystupuje spojení olomouckého vrchního žalobce Ivo Ištvana s ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robertem Šlachtou a podstatně méně nápadně s Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality. Třešničkou na dortu je mlčení nebo jen skoupé vyjadřování sfingoidního nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, bez jehož vědomí, souhlasu nebo dokonce pokynu by se Ivo Ištvan nemohl vůbec „utrhnout ze řetězu“ ( s ohledem na to je démonizace Ivo Ištvana poněkud přehnaná).

Jiným prvkem, veřejnosti méně viditelným, je náprava finančních a právních následků nezvládnutého solárního boomu z let 2009 a 2010, provázená proudem správních a trestních řízení. Vše se točí jako ve víru kolem Energetického regulačního úřadu (dále jen: ERÚ), jehož bývalé vedení při nejmenším nával žádostí o získání licence na provoz fotovoltaické elektrárny nezvládlo, pokud v jednotlivých případech jeho pracovníci přímo nelovili v kalných vodách pro sebe. Naproti tomu nové vedení muselo na sebe vzít krajně nepříjemný úkol připravit část majitelů elektráren o neoprávněné zisky.

Někdy se společenské procesy protnou. Jedním z příkladů jsou zásahy státního zastupitelství do chodu ERÚ, soustředěné hlavně na osobu jeho předsedkyně Aleny Vitáskové, stíhané již ve dvou trestních řízeních. Bez ohledu na to, jak oba procesy pro ni skončí, tlak, jemuž je vystavena, se musí nějak odrážet v chodu úřadu a v jeho vlivu na prostředí trhu s energiemi. Prvotním účinkem „péče“ státního zastupitelství je tak oslabení úřadu, které zprostředkovaně přináší dočasnou úlevu nebo aspoň pocit škodolibého zadostiučinění všem, kteří v procesech nápravy důsledků solárního boomu mohou přijít o nemalé peníze. Na místě je otázka, zda státní zastupitelství v tomto případě skutečně slouží pouze veřejnému zájmu, či zda jsou ve hře ještě nějaké jiné, a zda si vedení státního zastupitelství dvojlomnost svého tažení proti předsedkyni ERÚ uvědomuje.

Trestní řízení soudní u Krajského soudu v Brně, navazující na sdělení obvinění z 13. března 2013 a zahájení hlavního líčení z 2. června 2014 se utěšeně protahuje podle zásady „co se vleče, neuteče“ a s největší pravděpodobností letos neskončí. Od 2. dubna 2015 do 19. října 2015 se nesoudilo a hned 20. října 2015 bylo další jednání odročeno na 10. a 11. listopad 2015. Obžalované představitelky ERÚ Alena Vitásková a Michaela Schneidrová žádné důvody k průtahům dosud nezadaly. Většinou je vyvolávali spoluobžalovaní či jejich obhájci, něco jde za organizací řízení ze strany soudu. Průběh procesu ozřejmuje genialitu nápadu spojit do jednoho celku „kauzu Vitásková&Schneidrová“ a projednání obžaloby proti osmi obžalovaným, kteří jsou zapleteni do podezřelého vydání licencí pro dvě fotovoltaické elektrárny o silvestrovské noci v r. 2010. Případy spolu souvisí jen vzdáleně, jejich projednání se vzájemně nepodmiňuje a spojení hlavně nutí obžalované dámy bohapustě plýtvat časem a penězi, neboť podstatná část projednávané materie se jich vůbec netýká. Genialita nápadu spočívá v tom, že stíhání obou věcí odděleně by podstatně méně zatěžovalo peněženky Aleny Vitáskové a Michaely Schneidrové a méně by je stresovalo a odvádělo od práce.

Ani po ukončení brněnského monstrprocesu nebude mít Alena Vitásková klid, neboť je navíc stíhána kvůli jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké náměstkyní předsedkyně ERÚ, které svěřila řízení právní agendy úřadu. Dne 27. května 2015 provedla policie razzii ve třech provozovnách úřadu údajně za účelem vyzvednutí jmenovacího dekretu Renaty Vesecké, a 17. srpna 2015 policejní orgán sdělil Aleně Vitáskové obvinění pro podezření z trestných činů porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Stížnost proti jeho rozhodnutí jihlavský státní zástupce Kamil Špelda zamítl a převzal tím na sebe odpovědnost za spáchané nepřístojnosti.

ERÚ je ústřední orgán státní správy, vybavený nezávislostí, chráněnou českým zákonem a směrnicemi Evropské unie. Předsedkyně ERÚ má silnější postavení než nejvyšší státní zástupce, neboť je odvolatelná pouze rozhodnutím prezidenta republiky, a to pouze za podmínek, stanovených zákonem. Ale postup policie a státního zastupitelství proti ní obsahuje prvky prolomení nezávislosti úřadu a znevážení postavení jeho předsedkyně. Státní zástupce Kamil Špelda se z nejnižšího stupně soustavy fakticky staví do postavení nadřízeného orgánu nad ERÚ, který stojí v hierarchii státní správy v oblačné výši nad jeho úřadem. Drze rozumuje o správnosti vyhodnocení stavu právní agendy ERÚ jeho předsedkyní, které ji vedlo k rozhodnutí obnovit funkci náměstka, pověřeného její správou. Z odůvodnění jeho rozhodnutí lze vyvodit, že práce, kterou Alena Vitásková pověřila Renatu Veseckou, patrně nebyla potřebná. Tvrdí, že funkci náměstka zřídila neoprávněně, ač ze zákona jí tato pravomoc přísluší, počet náměstků není zákonem omezen a tato funkce do jejího příchodu do úřadu byla obsazena. Státní zástupce Kamil Špelda nemá potřebné znalosti, aby se mohl takového hodnocení odvážit, problematice vnitřního chodu ERÚ nemůže rozumět a přesto předstírá, že ví lépe než zkušená Alena Vitásková, co úřad potřebuje. Mylně se domnívá, že vyzbrojen nevalnou znalostí trestněprávních předpisů rozumí úplně všemu.

Nedosti na tom. Kamil Špelda podnikl další krok k prolomení nezávislosti ERÚ, a to krok zásadního významu. Alena Vitásková vznesla proti němu námitku podjatosti kvůli způsobu, jakým hned na začátku trestního řízení informoval veřejnost o důvodech k provedení razzie a jejího stíhání. Zřejmě se nechala vést ustálenou judikaturou Ústavního soudu ČR, která podobným vystoupením přiznává povahu projevu podjatosti: není přípustné, aby soudce nebo státní zástupce ještě před uzavřením vyšetřování obhajoval postup orgánů nebo jím předpokládané odsuzující rozhodnutí. V trestním řízení rozhoduje prvostupňově o námitce podjatosti ten soudce nebo státního zástupce, proti němuž stížnost směřuje. Rozhodnout má bez průtahů. Úkony, které činí po napadení námitkou podjatosti, jsou problematické, protože v případě jejího kladného vyřízení by musely být opakovány jeho nástupcem. Kamil Špelda nerozhodl, ale dne 15. října 2015 ustanovil Energetickému regulačnímu úřadu jako opatrovnici jihlavskou advokátku Alenu Prchalovou, u které předpokládá, že bude s péčí řádného hospodáře hájit zájmy ERÚ proti jeho předsedkyni. Možnosti opatrovníka jsou významné: může například rozhodnout o připojení ERÚ v adhesním řízení ke stíhání obviněné s nárokem na náhradu škody a dostat tak Alenu Vitáskovou do „války“ s vlastním úřadem, tedy do vyhraněného postavení střetu zájmů. Pokud tak učiní, policie může upadnout v pokušení obstavit Aleně Vitáskové majetek, aby zajistila prostředky na uspokojení nároků ERÚ. Může se také jménem ERÚ vyjádřit k námitce podjatosti a doporučit, aby jí nebylo vyhověno.

Protože „válka“ s místním státním zastupitelstvím může advokátovi ztrpčovat život, dá se předpokládat, že místní advokátka splní státnímu zástupci Kamilu Špeldovi každé přání, které mu na očích uvidí.

Došlo k brutálnímu porušení nezávislosti úřadu dosazením něčeho na způsob „nuceného správce“, s čímž ovšem energetický zákon ani směrnice Evropské unie nepočítají. Usnesení o ustanovení opatrovníka není pravomocné a ERÚ podal proti němu včas stížnost, o které bude rozhodovat Krajské státní zastupitelství v Brně. To je slabá útěcha, protože stížnostní orgány státního zastupitelství rozhodují v neprospěch státních zástupců jen občas. Po nezávislosti ERÚ je v případě právní moci rozhodnutí veta. Česká republika tím získá v Evropě nežádoucí prvenství.

Černý scénář, který jsem výše popsal, se ovšem nemusí naplnit. Záleží na odborné vyspělosti a zejména na šířce svědomí advokátky Aleny Prchalové, jak bude s pravomocí opatrovníka zacházet.



Diskuse


B. Rybák
18:22
25.10.2015

L. Novák 475
10:49
23.10.2015

J. Bruner
3:37
23.10.2015

počet příspěvků: 4, poslední 25.10.2015 06:22









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.