26.4.2024 | Svátek má Oto


POLITIKA: Zemanovy hrátky s čertem

7.7.2015

Česko nemá problém s uprchlíky a muslimy. Strach z nich ale prezident možná rád využije

Prezident Miloš Zeman se již poněkolikáté ostře vyjádřil na adresu Islámského státu (IS). Přirovnal jej k rakovině, jež podle něj již metastázovala i do Tuniska. Český prezident však zároveň předestřel dosti pesimistický scénář dalšího běhu událostí.

„Jsou dvě koncepce vývoje Islámského státu. První říká, že IS bude poražen, že jeho území se zmenší, že to dokážou jednak samy arabské země, jednak spojenecké bombardování a konečně Pešmergové z Kurdistánu. To je koncepce, které bych velmi rád věřil, ale já jí nevěřím,“ sdělil Zeman. Druhá koncepce, dle prezidenta realističtější, spočívá v poznání, že IS je rakovina hrozící postihnout snad celý svět. Lze s ním bojovat pouze „ničením jeho teroristických výcvikových základen“, nikoliv „tím, že se politici vezmou v podpaždí a půjdou pár desítek metrů po francouzské ulici“. A aby doložil pronikání rakoviny i k nám, sdělil Zeman médiím, že verbování bojovníků IS probíhá i na českém území, byť zatím v řádu jedinců. Posléze si ještě přisadil, když v rozhovoru pro Parlamentní listy varoval před teroristickými bojůvkami vkomponovanými do vlny uprchlíků a podpořil iniciativu Islám v ČR nechceme.

Nebyl by to snad ani Miloš Zeman, kdyby si neprotiřečil v rámci vlastní sady výroků. Ničení (nejen) základen IS, jeho vojenská porážka je přece hlavním cílem probíhajících spojeneckých náletů i pozemních akcí. Vzhledem k vývoji situace na bojišti by bylo pochopitelné, kdyby český prezident naléhal na zintenzivnění zásahů, dodávek zbraní a podobně, nicméně není zcela jasné, v čem se má jím navrhované ničení základen IS lišit od toho dosavadního.

A nebyl by to snad ani Miloš Zeman, kdyby se nedopustil zkratkovité povrchnosti. Politici pochodující v Paříži po útoku na redakci Charlie Hebdo si přece ani v době samotného pochodu nemysleli, že se jedná o hlavní způsob boje s Islámským státem.

Odborníci Zemanovy výroky na adresu IS zpravidla hodnotí jako přehnané. Miloš Zeman tedy dokáže džihádistickým ďáblům ještě nasadit rohy.

Avšak dle dostupných informací IS (spolu)založili důstojníci armády a tajných služeb Saddáma Husajna, propuštění po americké invazi do Iráku z roku 2003 z ozbrojených složek a často též internovaní. Nešlo o žádné náboženské fanatiky, ale spíše o chladnokrevné pragmatiky, kteří náboženský zápal pouze využili, aby dosáhli mocenských cílů. Je samotné hnala především touha po pomstě, snaha překonat ponížení, jehož se jim dostalo. Abú Bakr Bagdádí, údajný chalífa IS, je tudíž spíše Radkem Johnem tohoto – nepochybně děsivého – útvaru, nikoliv jeho Vítem Bártou.

Ty „správné“ emoce

Samozřejmě, jednou zapálený oheň se samovolně šíří dál a při prudším větru se původcům snadno vymkne z rukou. IS představuje komplikovanou strukturu, na jejímž vzniku a dalším působení se podílela a podílí celá řada faktorů. Líčit ho však jako novou variaci nacistického Německa s analogicky ničivým potenciálem, varovat před hrozbou údajného superholokaustu, jak to Zeman učinil v lednu na konferenci pořádané u příležitosti výročí osvobození Osvětimi, je hodně zveličené. Ostatně, IS nemá s nacistickým Německem srovnatelné lidské zdroje ani vlastní, tj. vlastními silami vyvíjené a produkované, technologie.

Proč tedy Miloš Zeman přehání? Nejjednodušší vysvětlení spočívá v tom, že to prostě odpovídá jeho naturelu. Vždy se na něco upne a pak prostě přestřeluje. Poutá tím na sebe pozornost, což mu dělá dobře.

Ale existuje i racionálnější interpretace. Miloš Zeman v minulosti verbálně útočil přímo (nebo skoro přímo) na islám, čímž, mimo jiné, ohrožoval obchodní zájmy českých podnikatelů v arabském světě. Zároveň tak ohrožoval i věrohodnost své čínské a ruské politiky, před veřejností obhajované pomocí hesla obchod až na prvním místě. A v neposlední řadě se vystavoval nebezpečí, že bude řazen mezi krajně pravicové islamofoby. Verbální palba proti IS je pro Miloše Zemana naopak velmi bezpečná, neboť s ní budou souhlasit skoro všichni. Nicméně veřejnost mezi různými náboženskými i politickými proudy a organizacemi v rámci islámu moc rozlišovat nedovede, islám a Islámský stát pro ni často splývají v jedno.

Buduje si tedy prezident voličskou základnu pro znovuzvolení? Možná tuší, že právě z odporu k uprchlíkům, přistěhovalcům a muslimům, byť v ČR dosti virtuálnímu, poněvadž zde skoro žádní muslimové nežijí a uprchlíků přijímáme směšně malé množství, se budou v této zemi rodit příští volební vítězství. Nálady ve společnosti pro něco takového existují a s každým dalším „plážovým atentátníkem“, jehož média přenesou z Tuniska do každého obýváku, budou sílit.

IS určitě znamená velké nebezpečí, o tom není sporu, avšak Miloš Zeman nám tvrdí, že tenhle vlk je velký jako slon. Dobře ví, že základ úspěchu v politice tvoří obraz nepřítele, s jehož pomocí se spouštějí ty „správné“ emoce. Hysterie z Islámského státu je ale v tuto chvíli rozhodně nebezpečnější než IS samotný.

LN, 3.7.2015