David Vodrážka udělal chytrou věc, když se rozhodl, že se stane „zelenou tváří“ ODS. Chytrou zejména pro něj osobně, protože tak konečně najde jasnou parketu a cynicky řečeno i důvod pro svou politickou existenci. Pro výkonného místopředsedu a pražského lídra ODS bylo neudržitelné, aby byl veřejností vnímán jen jako legrační paňáca mezi Topolánkem a Bémem.

Akcentování zelené politiky je dobré i pro celou ODS. Že by si konzervativní politici neměli nechat „unést“ toto téma levicovými liberály, jsem psal na tomto místě už v lednu 2007. To když v té době ještě čestný předseda ODS Václav Klaus kritizoval „zezelenání pravice“ jako „neuvěřitelně nešťastné“. Je to přesně naopak.

Uznat problémy vyplývající z přelidnění a globalizace Země není „levicové“ ani „pravicové“. Taková mohou být pouze řešení. Jestliže by konzervativci existenci problému neuznali (a mnozí tak činí, Václav Klaus není žádnou velkou výjimkou), pak se zbavují možnosti nabídnout vlastní řešení. Tedy přijít s něčím jiným než s levicovým inženýrstvím, které obnáší tvrdé zásahy státu a v důsledku znamená omezení svobody.

Alternativa existuje a je to stav, kdy stát pouze stanoví mantinely a motivuje trh k tomu, aby sám hledal řešení. To ostatně vidíme v posledních letech, kdy „zelenají“ soukromé firmy i velké nadnárodní korporace. Vidí v tom konkurenční výhodu i podporu marketingu. Nehledě na to, že investice do vývoje zelených technologií mohou být v dlouhém horizontu ziskové a efektivní.

A například hledání alternativního pohonu aut zmenší závislost světa na problémových zemích, které ovládají většinu zásoby ropy.

Mnohé tradiční konzervativní strany v západních zemích už to pochopily.

Jako příklad bývá nejčastěji uváděna britská Konzervativní strana pod vedením Davida Camerona, zelenou politiku však akcentuje už i německá CSU.

A v roce 2007 vydal knížku „Smlouva se Zemí“ Američan Newt Gingrich, jeden z nejvlivnějších republikánů posledního desetiletí. Odmítá v ní zavedené klišé, že čisté životní prostředí a svobodné podnikání jsou dvě protichůdné filozofie. Mnohé z Gingrichových argumentů by si ODS mohla rovnou dát do svého zeleného programu.

Jenže v tom je právě problém, ODS žádný program nemá. Vodrážka v rozhovoru s Lidovými novinami zmiňuje „program psaný voliči“, tedy současný stav, kdy ODS čerpá podněty z veřejnosti a na jejich základě pak předloží svůj finální program. To je přece zvrácenost! V politice by to mělo být přesně naopak. Strana se musí přihlásit k jasným principům a postojům, z kterých neuhne ani o píď. Ne že bude přenášet pilíře své politiky podle toho, jak se změní nálada voličů.

Jestliže se dnes David Vodrážka profiluje jako zelený politik zezelenalé ODS, čekali bychom, že představí nějaké základní obrysy svého přístupu. Ale kromě sympatické a realistické podpory jaderné energie jsme se nedozvěděli prakticky nic. Je to jen takové bezobsažné plácání o kvalitě života a spokojenosti lidí. ODS musela vědět, že svým akcentem ekologie mnoho lidí překvapí a šokuje. Proto měla být mnohem lépe připravena.

Příklad: v rozhovoru s Lidovými novinami Vodrážka tvrdí, že výroba solárního panelu stojí víc energie, než tento vyrobí za celý svůj život. Nevím, nakolik je to hodnověrné a potvrzené. Ale o pár minut později ze stejných úst slyšíme, že by státní a veřejné instituce měly přecházet na solární energii, a to „v rámci jakési morálky“. To si z nás dělá legraci? Přesně proto chceme, aby pro ekologii navrhovala svá řešení pravicová strana. Protože přitom použije zdravý rozum, a ne „jakousi morálku“.

Zkrátka, vstup Davida Vodrážky mezi zelené politiky byl mediálně razantní, ale obsahově velmi chabý. Výkonný místopředseda ODS působí ve své roli velmi neautenticky. V jeho minulosti nenajdeme žádné stopy po tom, že by měl k ochraně přírody nějaký nadstandardní vztah nebo že by tomu nějak přizpůsoboval svůj životní styl. Nedělá to vlastně ani teď, nebo jsme aspoň neslyšeli, že by třeba jezdil do úřadu na kole či měl auto na alternativní pohon. On si jen vykalkuloval, že to bude výhodné.

Vlastně něco by tu bylo. Vodrážka je místopředsedou představenstva podniku Pražské služby. Ano, je to jedna z těch firem, které „zelený marketing“ vzaly velmi vážně, stačí se podívat na jejich webovou stránku. Má to jeden háček, a to ten, že Vodrážka sedí v tomto podniku jako politik, tedy zástupce města. A že za to podle posledního přiznání příjmů dostal 860 tisíc korun ročně, návdavkem ke svému nemalému starostovskému platu. Přitom je ze stejného titulu v orgánech ještě dalších dvou firem.

To není v rozporu s „jakousi morálkou“. To je pro pravicového politika nemravné obecně.

LN, 27.7.2009

Autor je novinář