Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka Izrael torpéduje blízkovýchodní mírový proces výstavbou židovských osad na palestinském území. Česká republika podle šéfa její diplomacie nevidí jinou alternativu než návrat Izraelců a Palestinců k jednacímu stolu a dohodu o dvoustátním řešení mírového procesu na Blízkém východě.

Tak alespoň to říká zpráva, kterou zveřejnil Český rozhlas, který ji nesporně měl z ČTK, která ji nesporně měla od ministrova mluvčího.

Podle Evropské unie, a tudíž i podle Zaorálka, tvrdí dále zpráva, jsou Izrael i Palestina vinny jednostrannými kroky.

Jestli si ten, kdo zprávu sepsal, nevymýšlí, jde o ohromný pokrok: připouští se i vina Palestiny. Potažmo je to ovšem nesporný nesmysl, neboť žádný stát jménem Palestina neexistuje. Stejně jako neexistuje národ jménem Palestinci. Existují Arabové, kteří pocházejí z území (nikoliv tedy státu) historicky známého jako Palestina.

Nicméně Zaorálek se dále pokouší o vydírání řka, že pokud by ze strany Izraele přišlo nějaké pozitivní gesto, mělo by to kladné dopady na vztahy mezi EU a Izraelem.

Na to by správná odpověď Izraele měla znít: OJVEJ!

Zaorálek nicméně připustil, že by na Izrael měly přestat dopadat rakety vypalované z palestinského území.

Vážně? To snad nemohl myslet upřímně ani pan Zaorálek. Nemluvě o tom, že jestli je to opravdu jeho názor, měl ta slova zaměřit spíše jinam než do Izraele.

Kromě toho je vědecky zjištěno nad veškerou pochybnost, že je ohromný rozdíl mezi hromadným vypalováním raket s bojovými hlavicemi do civilních cílů, spojeným s cestovním programem, který umožňuje mladým Arabům nenávratné výlety za pannami do nebe poté, kdy se vyhodili do povětří mezi nic zlého netušícími civilisty, a stavbou osad na územích prohraných ve válce. A nejen prohraných ve válce. Prohraných ve válce, kterou prohravší sami rozpoutali.

Pan Zaorálek by měl požádat o vrácení školného a takto získaný peníz vložit do skutečného vzdělání. Do vzdělání, které neovlivňuje žádná ideologie.

Třeba by se dozvěděl, že Izrael dlouhou dobu propaguje jednání s těmi, kteří po něm střílí. Také by možná zjistil, že i když bylo tu či onde dosaženo dohod, Izrael je tvrdošíjně dodržoval, ačkoliv jeho podpis stvrzoval jeho ústupky, zatímco druhá strana dodnes ze svého programu neodstranila základní heslo, totiž heslo, že Izrael nesmí být, že musí být zničen, a spolu s ním musí být zničeni všichni, kteří v něm žijí.

Tohle stvoření zastupuje Českou republiku navenek?

President Miloš Zeman by měl zuby-nehty bojovat proti návrhu vlády, jejímž členem je i pan Zaorálek, že hlava státu nemá co mluvit do zahraniční politiky země. Skutečností totiž zůstává, že i ve chvílích, kdy je přeplněn ohnivou vodou, ví Miloš Zeman mnohem lépe, o čem je řeč.

Na rozdíl od Lubomíra Zaorálka, který, zdá se, je analfabet i ve chvílích, kdy je úplně střízlivý.