S částečnou výjimkou britských Konzervativců neexistuje v Evropě skutečně významná politická strana, která by sdílela názory ODS na Evropskou unii. Jasně se to ukázalo ve všech jednáních o tzv. euroústavě a o Lisabonské smlouvě. Vzpomeňme jak málo a jaké spojence Jan Zahradil našel v Konventu o budoucnosti Evropy. A navzdory snaze o konstruktivní roli během našeho předsednictví v EU dnes ODS potvrzuje, že dál chce být v koutě, kam ji zahnala věrnost ideovému odkazu Václava Klause. V Evropském parlamentu opustí klub Evropské lidové strany a zamíří do „euroskeptického“ klubu, kde opět až na britské Konzervativce nenajdeme stranu, která by byla důstojným partnerem pro největší stranu české pravice.

Evropská politická scéna je samozřejmě velmi rozmanitá. Avšak navzdory ideologickým rozdílům všechny významné strany, od pravice po levici, sdílejí základní přesvědčení, že evropská integrace v podobě, kterou dotváří a konsoliduje Lisabonská smlouva, je správná věc. ODS toto přesvědčení nesdílí a zpochybňuje základní pravidla i samotné hřiště, na kterém se evropská politika dnes hraje.

Pomozme si malým příměrem.

ODS se chová jako hokejista, který se vzhledem k neexistenci hokejového klubu v místě svého bydliště rozhodl dát na fotbal. S odmlouváním splnil všechny podmínky k přijetí do fotbalového klubu, jakžtakž se naučil pravidla, ale všem dokola vysvětluje, že by bylo lepší místo kopaček mít na nohou brusle a v ruce hokejku. Ostatní se mu ze začátku snaží vysvětlit, že běhat po trávníku v bruslích není dobrý nápad a že hokejka je při fotbale zbytečná i nebezpečná. Když však se svým mudrováním pokračuje, začnou se mu smát a vyhýbat. A jak jen můžou, hrají si fotbal bez něho.Jan Zahradil tak v bruslích a s hokejkou vysedává na lavičce náhradníků, kouká, jak ostatní běhají za míčem, a pokřikuje na ně, že hokej je mnohem lepší. Sám. Tedy ne tak úplně: občas si k němu přisedne Angličan, který ho poplácá po zádech a řekne mu: „Máš pravdu, ta jejich hra je na nic. Jo rugby, to by byla ta správná hra!“

Zasloužíme si v Evropě hrát lepší roli. K tomu tam však za sebe nesmíme vysílat euroskeptické kibice, nýbrž lidi, kteří mají potenciál stát se v evropské politice tím, čím jsou v evropském fotbale Nedvěd či Čech.

ODS je v domácí politice (zatím) významná strana. Svou dlouhodobou politikou se však v Evropské unii odsunula na okraj, do šedivé zóny bezvýznamnosti. Chceme tam s ní skončit všichni? V evropských volbách mohou voliči pravice a středu zabít dvě mouchy jednou ranou: do Evropského parlamentu vyslat lidi, kteří budou v evropské politice platnými a pro republiku přínosnými hráči. A na domácí scéně dát ODS jasně najevo, že sledovat její evropské běhání v bruslích po trávníku už nikoho nebaví, kromě pár diváků z Pražského hradu.

Lídr kandidátky SNK ED ve volbách do Evropského parlamentu 2009