Místopředseda ČSSD Michal Hašek podepsal petici za přímou volbu prezidenta, hejtmanů, primátorů a starostů, kterou zorganizovala Strana práv občanů – Zemanovci. Hašek podle informací Mladé fronty Dnes údajně i prohlásil, že by ČSSD mohla teoreticky podpořit jako prezidentského kandidáta čestného předsedu Zemanovců Miloše Zemana.

K Haškovu kroku má ale výhrady předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. „Je to obyčejná politická chyba, která se občas stane. Nemyslím si, že by místopředseda ČSSD měl podporovat aktivity marginální strany, jakou je Strana práv občanů," komentoval Haškův počin Sobotka. „Petici jsem podepsal jako občan. Můžu podepsat jakoukoliv petici. Tato je v souladu s programem ČSSD," reagoval na Sobotkovu kritiku Hašek. Podle Mladé fronty Dnes deníku petici zemanovců podepsal Hašek společně s místopředsedou ČSSD Zdeňkem Škromachem a hejtmanem Jaroslavem Palasem.

Na této zprávě by nebylo mnoho zajímavého, protože všichni její aktéři, zejména pak pánové Škromach a Palas, patřili odjakživa k nejbližším spolupracovníkům Miloše Zemana v dobách, kdy vedl ČSSD, a v letech 1998 až 2002 i vládu, v níž oba zmínění zasedali. Není tedy žádný div, že právě jim může být příjemná představa expremiéra Zemana v pozici prezidenta, kam se tento chystá kandidovat, bude-li se konat přímá volba hlavy státu. Ani aktivita Michala Haška není nesrozumitelná, sečteme-li si fakta. Bohuslav Sobotka patřil k těm, kdo hlasovali proti Zemanovi v první volbě prezidenta v roce 2003. Zdaleka ne jen z toho důvodu je mezi Zemanem a Sobotkou nepřekonatelná propast. Haškův vztah k Sobotkovi je po prohraném souboji o předsednictví v ČSSD také logicky napjatý, a tudíž to Haška táhne do každého tábora, který je vůči Sobotkovi oponentní. Navíc Zeman byl pro Haška autoritou už v době, kdy Hašek byl ve Sněmovně předsedou poslaneckého klubu. Všechno tedy do sebe ústrojně a smysluplně zapadá.

Až na jednu maličkost. Česká strana sociálně demokratická byla jednou z prvních, nepočítáme-li Petra Cibulku a další neparlamentní struktury, kdo začal silně mluvit o nutnosti přímé volby prezidenta. Socialisté touto kartou přičinlivě operovali před volbami v roce 2010, kdy se veřejně do role budoucího prezidenta pasoval jejich expředseda Jiří Paroubek. Byli to opět socialisté, kdo s železnou pravidelností přinášel na poslanecký stůl návrh zákona o změně volby hlavy státu. Proč tedy teď předsedu Sobotku tak dráždí fakt, že jeho spolustraníci se hlásí k téže myšlence? Inu proto, že tu myšlenku dnes prezentuje právě Miloš Zeman, který v případě přímé volby zdaleka nemusí být outsiderem, a Sobotka to zřejmě dobře ví. Proto dnes vlastně bojuje proti myšlence, na kterou ještě včera přísahal. Trochu to připomíná letitý bonmot z politického zákulisí, který byl připisován ekonomickému expertovi ODS Martinu Kocourkovi. Když prý kdosi vyčítal ODS komunistickou minulost Vlastimila Tlustého, Kocourek měl odpovědět: „Naši komunisté jsou lepší než vaši komunisté“. I kdyby tento klípek byl dalek skutečnosti, o české mentalitě, a to nejen té politické, vypovídá docela plasticky.

Mimochodem samo schizma na české politické levici nedává vůbec žádný věcný smysl. To, že se socialisté zbavili nejprve Zemana jako osoby, poté jeho stínu ve smyslu členství ve straně, vůbec neznamená, že se zbavili jeho vlivu na členstvo a voličstvo. Odsun Zemana byl pro ČSSD od prvního okamžiku smrtící, a strana to také pocítila za všech dalších předsedů – Špidly, Grosse, Paroubka i dnešního Sobotky. Pro stranu by bylo nejjednodušší a nejrozumnější, kdyby se prostě spojila se Zemanem a jeho SPOZ, která konec konců socialistům při posledních volbách odvábila téměř 5% voličů – těch 5%, které jí chyběly ke kvalifikovanému vítězství a vstupu do Strakovy akademie. Následující měsíce, a také debata o přímé volbě prezidenta, ukážou, zda je ČSSD skutečně nepoučitelná.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6