Ani ne týden po volbách slyšíme (nejenom) od pana Horáčka kritiku ohledně schopností Jiřího Drahoše. Je pozoruhodné, jakou jasnozřivost najednou projevují lidé, u kterých bych to nečekal.

Michal Horáček se dal slyšet, že “Drahoš všechny duely prohrál, že není bojovník do posledního kola”, a přidal i další trefné postřehy. A třeba u pana Kulidakise čteme, že Drahoš “skutečně postrádá část nezbytných znalostí a schopností” k tomu, aby mohl dosáhnout a (dodám já) i vykonávat prezidentský úřad.

Protože zase tak zapomnětlivý nejsem, tak by mě moc zajímalo pár věcí. Zaprvé, jestli by se tato neobyčejná analytická přesnost v rozvahách obou pánů projevila i v případě, kdyby ten, o kterém je řeč, dostal o 300.000 hlasů více. Mám velmi jasnou představu o tom, jak by se v tomto případě oba a i mnozí další, kterým se až teď dostalo podobného náhlého osvícení, chovali. Tipněte si.

Jen na okraj bych také rád věděl, jestli pan Horáček již po prvním kole, když nabídl Jiřímu Drahošovi svou podporu, rozeznal jeho nedostatky. Anebo jestli se mu v hlavě rozbřesklo až po výhře Miloše Zemana. Ale to je opravdu spíše podružná otázka.

Zadruhé, a to je mnohem závažnější, bych se rád dopátral toho, jak to vlastně vypadá s kompetencí a hlavně s upřímností obou pánů. Buďto jim totiž opravdu trvalo až do volby samotné, aby pochopili, že vyzyvatel Miloše Zemana na svůj úkol nestačí. Pak jsou ale jejich analytické schopnosti k nepotřebě. A měli by se raději věnovat nějaké jiné činnosti.

Nebo se chovali účelově a rozšiřovali, abych použil pojem, který je oběma jistě důvěrně známý, fake news s cílem manipulovat občany této země. Podporovali kandidáta, o kterém věděli, že je druhořadý, a dělali to jenom proto, že nebyl po ruce nikdo jiný, kdo by nahradil jimi nemilovaného prezidenta.

Pak bychom se ale museli ptát, jestli můžeme těm, kteří se takhle účelově obrací na veřejnost, ještě někdy v budoucnosti důvěřovat, že to, co říkají,myslí upřímně.

Ale konec dobrý všechno dobré. A to hned ze dvou důvodů. S “povolební” verzí hodnocení vhodnosti pana Drahoše pro prezidentský úřad s oběma pány plně souhlasím. A je to pro mě pro svou výjimečnost velmi hřejivý pocit.

Ale hlavně mě těší, že oba pánové svou povolební kritikou Jiřího Drahoše nepřímo potvrdili, jak moudře rozhodla většina voličů. Jde totiž přesně o tu moudrost masy, o které oba spíše pochybují, ale které si já velmi vážím.

2.2.2018

Převzato z blogu autora s jeho svolením

Autor je nezávislý poradce pro strategické otázky, Hamburk