2.7.2016 | Svátek má Patricie






POLEMIKA: Žádného velkého bratra neplánuji

4.12.2014

„Méně slov a více činů, pane ministře!“ Takovou radu jsem dostal na závěr článku Informatika: Velký bratr v Česku posiluje, podle kterého pod falešnou záminkou boje s daňovými úniky buduji v České republice orwelovské vize o totální kontrole občanů a firem. Nástroji tohoto pronásledování má být systém Elektronické evidence tržeb (EET) a centrální evidence účtů (CEÚ). Autor článku má jasno: Je přesvědčen, že náklady a rizika systému budou enormní a zatímco poctivému živnostníku přibyde administrativa, podvodníci se budou smát. Data budou podle něj zneužitelná v konkurenčním boji a nezapomíná ani na můj údajný střet zájmů. Protože je mi autorova rada o méně slovech a více činech odjakživa blízká, budu reagovat pouze na ty nejzávažnější nepravdy, kterých se autor textu dopustil.

Velký bratr se nekoná

Hned v úvodním odstavci jsou velmi nelogicky spojena dvě ne zcela související opatření – EET a CEÚ. Jeden systém má údajně sloužit ke kontrole plateb kartami a v hotovosti, druhý by měl podle autora umožnit dohled nad bankovními účty a transakcemi. V případě účtů je rovněž nepravdivě uváděno, že bude obsahovat informace o jednotlivých bankovních transakcích. Nebude.

V obou systémech je množství předávaných informací nastaveno na minimum, které je schopné zajistit potřebnou funkci. A co je důležité, všechno jsou to informace, na které má finanční úřad právo už dnes. To je naprosto klíčové. Pouze se k potřebným informacím dostane včas, dokáže je využít, analyticky zpracovat a nemusí kvůli tomu zahajovat namátkové prověřování a kontroly, které časově a administrativně zatěžují i poctivé poplatníky.

Smyslem centrální evidence účtů je boj proti tzv. karuselům. To jsou podvody na DPH, většinou ve velkých částkách, se kterými se běžný občan přímo nesetkává. Jejich existenci pocítí maximálně nepřímo tak, že nakoupí od podvodníka levnější zboží, což mu může být jistě příjemné. Zboží je ale zlevněno díky podvodu, a to na úkor státu a tedy celé společnosti. Poctivým obchodníkům vzniká konkurenční nevýhoda, což způsobuje deformace trhu. Týká se to řady komodit a neustále přibývají další. Stát takto ročně přichází o mnoho desítek miliard korun. CEÚ by umožnila oprávněným orgánům veřejné moci na jednom místě zjistit, u které z bank konkrétní fyzická nebo právnická osoba má či měla účet, zajistit prostředky a na stav účtu se dotazovat již jen konkrétní banky. Odpadne tím plošné dotazování řádově desítek institucí, jako je tomu nyní, minimalizuje se riziko úniku informací v citlivých kauzách a výrazně se zvýší rychlost přístupu k informacím – a tím i pravděpodobnost, že neodvedené a ukradené daně budou nejen vyměřeny, ale také vybrány a peníze vráceny do veřejných rozpočtů. Registr nebude obsahovat žádné informace o pohybech na účtech klientů bank, ani zůstatky na těchto účtech. Žádný velký bratr se tedy nekoná.

Smyslem Elektronické evidence tržeb, tedy on-line zasílání informací o tržbách prostřednictvím internetu, je zlepšení výběru DPH a daně z příjmů u obchodníků a u služeb. Zároveň má tento projekt pomoci znovu nastavit rovné podmínky v podnikání a odstranit nekalou konkurenční výhodu těch, kteří daně neplatí. Opět zde platí, že zasílány budou jen základní nezbytné informace, v podstatě částka tržby rozdělená dle sazeb DPH a identifikace prodejce. Nic nového pod sluncem – již dnes si finanční úřad může takové údaje vyžádat a často tak činí.

Za hodně peněz málo muziky?

Je velmi jednoduché jakékoliv systémové opatření předem odmítnout jako nákladné a neúčinné. Za seriózní ovšem považuji podívat se na výsledek tam, kde již podobné opatření zavedli. V Chorvatsku došlo po zavedení tohoto systému k zásadnímu nárůstu vykazovaných tržeb. Dle získaných dat od chorvatských kolegů například v pohostinství vykázaly osoby samostatně výdělečně činné nárůst tržeb v průměru o cca 55 %, v maloobchodě o 28 % a podobně.

Jak už jsem mnohokrát řekl, naším vzorem je chorvatský model právě proto, že je otevřený, jednoduchý a je provozován na běžných pokladních zařízeních nebo i mobilních telefonech či tabletech. Každý si může pořídit takové zařízení, které mu vyhovuje a od koho bude chtít. Žádné certifikace, žádný monopolní dodavatel. Zařízení i s tiskárnou a připojením se v Chorvatsku nejen prodávají, ale i pronajímají, a to už za 15 euro měsíčně, a to včetně již nainstalovaného software. A malému podnikateli může stačit tablet nebo chytrý telefon, jen si pořídí malou příruční tiskárnu. To se týká těch malých, velcí podnikatelé jsou v řadě případů již hardwarově vybaveni a musí jen aktualizovat svůj pokladní software. Rozhodně nepůjde o desetitisícové náklady na straně všech podnikatelů, jak je uvedeno v článku.

Na vstupu nebo na výstupu?

Autor článku považuje snahu Ministerstva financí zabránit zkreslování tržeb (tedy výstupů) za naivní, vždyť masivní úniky se přece odehrávají na straně vstupů. Ano, je pravdou, že fiktivní faktury či předražené služby z daňových rájů jsou oblíbenou taktikou daňových podvodníků. Ale pokud máme být důslední, nemůžeme se soustředit jen na část problému. My řešíme obě strany – EET má zlepšit spolehlivost vykazovaných výstupů, na výše uvedené nešvary s falešnými vstupy pak míří další aktivity Finanční správy, jako je napříkladkontrolní hlášení, tedy nástroj prověřený slovenskou zkušeností. Bohužel, tristní stav, ve kterém se výběr daní v České republice nachází, nelze změnit ze dne na den.

Bezpečnost dat na prvním místě

Přestože se autor článku údajně obává zneužitelnosti dat získávaných v rámci EET v konkurenčním boji, skutečnost, že zakázka na vybudování tohoto systému bude právě z důvodu bezpečnosti provedena vlastními kapacitami rezortu, považuje za podezřelou.

Byla to však právě možnost úniku zpracovávaných citlivých informací o daňových poplatnících, proč se MF obrátilo na Národní bezpečnostní úřad s žádostí o povolení výjimky, která je v zahraničí běžná, aby v případě softwarového řešení projektu mohl být využit státní podnik Státní pokladna Centrum sdílených služeb. Důvodem této výjimky nejsou jen mimořádné nároky na bezpečnost dat a snaha o maximální insourcing v rámci vlastních kapacit rezortu, ale také ambice dostat pod kontrolu státu výdaje na ICT tak, aby stát nebyl závislý na externích dodavatelích ve formě tzv. JŘBU (jednacích řízení bez uveřejnění). Tato praxe z minula nás stojí vysoké finanční prostředky, každý zásah do systému představuje řádově desítky až stovky milionů korun. Máme mnoho systémů z minulosti, kdy kvůli historicky nastaveným smluvním podmínkám nemáme možnost uzavřít smlouvu s jiným dodavatelem.

Stejný problém se řešil i v jiných státech. Například v Rakousku významné systémy pro daňovou správu, které obsahují důvěrné a citlivé informace, realizuje společnost vlastněná Ministerstvem financí s názvem BRZ, v Chorvatsku je to APIS. Postupujeme tedy podle ověřené praxe.

Ani v případě chystaného datového centra neděláme nic, co by jinde už úspěšně nefungovalo. Datová centra pod kontrolou státu jsou v mnoha zemích EU, například na Slovensku, jejichž Ministerstvo financí má také vlastní datové centrum, na kterém běží kritické informační systémy. Stát nebude nikomu konkurovat, datové centrum státu v Zelenči je určeno pouze pro potřeby státu a v žádném případě nebude nabízet služby soukromým subjektům.

Provozní úspory nejsou řešením daňových úniků

V závěru článku je uvedena myšlenka, že „pokud si dá MF do kupy své hospodaření a zabrání únikům a předraženým nákupům, tak třeba ani EET nebude potřeba.“

Ministerstvo financí pod mým vedením výrazně zefektivnilo své hospodaření, smlouvám na IT se intenzivně věnujeme a tam, kde je to možné, usilujeme o jejich přesoutěžení, případně vyjednáváme se stávajícími dodavateli o slevě. Výsledkem je například 70 % úspora v provozních výdajích na provoz Státní pokladny. Od počátku mého působení v rezortu se zaměřujeme také na Centrální registr administrativních budov (CRAB) a jeho efektivitu, aktuálně jsem zadal další prověření jeho nákladů. V době mého nástupu nebyl CRAB téměř vůbec využíván, v současnosti je v systému již více než 95 % budov a systém tak konečně alespoň plní svou funkci.

Přestože během prvních devíti měsíců letošního roku snížilo Ministerstvo financí své provozní výdaje meziročně o 264 milionů korun a v tomto tempu hodláme pokračovat, nelze kvůli tomu zavírat oči před skutečností, že daňová morálka v zemi je na velmi špatné úrovni. To má následně dopad na neschopnost poctivých podnikatelů konkurovat těm nepoctivým a vede k ukončení jejich podnikání či nucenému přesunu do šedé ekonomiky.

Stejně tak nemohou provozní úspory v řádech stovek milionů vyřešit zásadní krácení příjmů státního rozpočtu na úkor nás všech v podobě daňových úniků na DPH, které se u nás odhadují v desítkách miliard ročně a celkově se mohou blížit až sto miliardám. Podle oficiální statistiky EU ohledně nedoplatků DPH se za rok 2012 odhaduje, že nebylo zaplaceno 22 % DPH, tj. 3,2 mld. eur.

Daňové úniky jdou ke škodě všech občanů. Daně nejsou samoúčelné – platí se z nich důchody, státní zaměstnanci, silnice, školy atd. atd. Pokud nedokážeme daně vybrat, máme jen tři cesty – krvavě šetřit, zadlužit naše děti, nebo ještě víc zdanit ty poctivé, kteří daně platí. Ani jednou cestou nechceme jít.

Autor je ministr financí

Andrej Babiš


Diskuse


J. Schwarz
15:16
4.12.2014

M. Macek
15:51
4.12.2014

J. Brožek
15:09
4.12.2014

J. Tachovský
15:19
4.12.2014

J. Chaloupka
15:42
4.12.2014

J. Brožek
15:08
4.12.2014

J. Boleslav
14:56
4.12.2014

M. Pernický
14:23
4.12.2014

M. Moravcová
14:39
4.12.2014

J. Boleslav
14:59
4.12.2014

J. Boleslav
14:59
4.12.2014

K. Frauknecht
13:07
4.12.2014

J. Boleslav
13:29
4.12.2014

V. Čermák 160
11:35
4.12.2014

V. Čermák 160
12:24
4.12.2014

M. Vondráček
?
11:15
4.12.2014

V. Čermák 160
11:22
4.12.2014

M. Moravcová
11:49
4.12.2014

V. Čermák 160
12:31
4.12.2014

J. Vlasák
14:01
4.12.2014

J. Kratochvíl
11:10
4.12.2014

R. Langer
11:59
4.12.2014

J. Kratochvíl
16:03
4.12.2014

M. Moravcová
12:09
4.12.2014

P. Papež
12:19
4.12.2014

R. Langer
12:24
4.12.2014

L. Hrušková
15:04
4.12.2014

J. Kratochvíl
16:00
4.12.2014

M. Moravcová
16:17
4.12.2014

P. Papež
0:10
5.12.2014

J. Vlasák
14:40
4.12.2014

J. Boleslav
13:28
4.12.2014

R. Langer
10:22
4.12.2014

V. Čermák 160
11:22
4.12.2014

M. Moravcová
11:52
4.12.2014

R. Langer
11:54
4.12.2014

V. Čermák 160
12:51
4.12.2014

J. Boleslav
13:34
4.12.2014

R. Langer
15:24
4.12.2014

P. Papež
12:25
4.12.2014

J. Boleslav
13:35
4.12.2014

R. Langer
15:25
4.12.2014

L. Hrušková
15:07
4.12.2014

K. Frauknecht
7:35
4.12.2014

A. Bocek
7:28
4.12.2014

P. Lenc
8:33
4.12.2014

R. Szewczyk
9:23
4.12.2014

R. Langer
12:01
4.12.2014

S. Vaněček Šauerová
1:06
4.12.2014

A. Starý
0:28
4.12.2014

V. Hošek
9:19
4.12.2014

A. Starý
9:48
4.12.2014

R. Jonák
10:15
4.12.2014

J. Boleslav
13:41
4.12.2014

počet příspěvků: 86, poslední 5.12.2014 12:10









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.