21.11.2017 | Svátek má Albert


POLEMIKA : Putin je Rusko – a Rusko je zlo

2.8.2016

Přichýlit se tam k tomu ruskému dubisku patří k našim instinktům navzdory realitě

„Není všechno černé nebo bílé“ je oblíbenou větou politických diskutérů, hlavně levicových, a v souladu s touto větou je Rusko i kritizováno i chváleno. I na Západě je Putin často chválen jako příklad rozhodného politika, který ví, co chce, na rozdíl od slabého amerického prezidenta. Paradoxně neubývá zastánců Ruska ani v Česku, které bylo Ruskem zotročeno v letech 1945-1989. Lze to vidět i na stránkách Psa: například, 30. 7. zde tvrdil Zdeněk Jičínský, že Západ rozdmychává novou studenou válku proti Rusku, 29.7. soudil Libor Popovský, že protiruská rétorika je přehnaná, 25.7. kritizoval Zdeněk Lanz sankce proti Rusku a tvrdil, že pád Putina by byl tragédií, 25.7. kritizoval Tomáš Haas sankce proti Rusku, neboť obyvatelé na zabraných územích údajně sami v referendu žádali připojení k Rusku, atpod. Mně osobně jsou tyto postoje srozumitelné. Vyrůstal jsem s matkou, která jako 15letá přežila Osvětim, a já jsem odmalička věděl, že Osvětim osvobodila ruská armáda. Jako dítě jsem listoval knihou „F. L. Věk“, v níž jedna z barevných ilustrací Adolfa Kašpara ukazovala Prahu ozdobenou obrovskými ruskými prapory a vítající ruské vojáky na konci napoleonských válek. Byl jsem vychováván v komunistických školách a rusofilská mytologie prolínala všechny předměty. Úryvky z romantické básně „Slávy dcera“ Jana Kollára z roku 1824 jsme se učili nazpaměť, přičemž nám zdůraznili verš chválící Rusko „k tomu tam se přichyl dubisku“. Se školou jsem se zúčastnil monumentálního vítání prvního kosmonauta Jurije Gagarina pražskými žáky v roce 1961.

Později mně matka prozradila, že se vězenkyně z osvobozených táborů musely skrývat, aby je ruští vojáci neznásilnili, a další trhliny utrpěly moje proruské sympatie po příchodu sovětských vojáků do Prahy v roce 1968, kdy mně bylo 16 let. Postupně jsem se dozvěděl o násilné smrti desítek miliónů lidí v sovětském Gulagu, o spolupráci Sovětského svazu s nacistickým Německem, a po rozpadu Sovětského svazu a částečném otevření archivů i o mnoha dalších zločinech Sovětského svazu pod vedením Ruska. Dozvěděl jsem se o sadistických pokusech s jedy na vězních (Sudoplatov: Special Tasks, Great Britain, 1994, strana 239), o střílení dětí (Alexandr Jakovlev: Rusko plné křížů, Brno, 2008, strana 38), o vyhlazování celých vesnic pomocí kulometů a jedovatých plynů (tamtéž, strana 81-83), o vyklešťování kněží (tamtéž, strana 138), o zastřelení 157 000 vlastních vojáků – 15 divizí – kteří se vrátili z nacistického zajetí (tamtéž, strana 138), o pochodech smrti organizovaných pro národnostní menšiny, při nichž byli ubíjeni staří a slabí (tamtéž, strana 169), o znásilnění 2 miliónů německých žen během druhé světové války organizovaném ruským vedením (Antony Beevor: Berlin-The Downfall 1945, Penguin Books, 2002, strana 410). Nejvíce obětí teroru bylo v Rusku, které je největší, ale to není útěcha pro národy zotročené v Sovětském svazu; například počet Kazachů zabitých za Stalina hladem či jinak představoval asi 50 % populace, Ukrajinců 15 % populace, atd. Sovětské experimenty v zemědělství a průmyslu zabily a zmrzačily milióny lidí, typickým je experiment v Černobylu, jehož tragické následky jsou i dnes zlehčovány. Sovětské výboje a podpora teroristů po celém světě vedly k masovému šíření anarchie a násilí i mimo Sovětský svaz. Například organizace Al-Kaida, z níž se vyvinul Islámský stát, vznikla v důsledku sovětské invaze do Afganistánu.

Mnoho zveřejněných dokumentů ukázalo, že Rusové za komunismu nasadili po světě nesčetně špionů v průmyslu i v politických organizacích a v tisku, bez nichž by nemohli Západu vojensky konkurovat, a kteří organizovali sympatie západní levice správným směrem. Mnoho dokumentů odhaluje nelidskost a podvodnost sovětského Ruska, ale dnes je nemoderní se o tuto tematiku zajímat, též díky oněm špionům a oné levici, kteří dále ve světě působí. Podporovatelé Sovětského svazu se přirozeně stali podporovateli Ruska. Klišé o „honu na čarodějnice“ za doby mccarthismu pronikly do všech dětských učebnic po celém světě, ale fakta ukazují na to, že mccarthismus na sovětskou protřelost nestačil a v boji s ní prohrál.

V Rusku se vystřídali carové, Lenin, Stalin, generální tajemníci a dnes tam je Putin. Dnes jsou sovětské archivy opět zavřeny, ale to, co bylo zveřejněno, by mělo stačit každému, kdo čte, aby vyměnil své dětské rusofilské iluze za hrůznou pravdu. Ale i kdo nerad čte, se může z televize doslechnout o zavražděných novinářích, kteří kritizovali prezidenta Putina, naposled o Borisi Němcovi, který byl v únoru 2015 zastřelen blízko Rudého náměstí. Zcela mimochodem jsem se nedávno dozvěděl, že vlastně Gagarin ani nebyl prvním kosmonautem, protože jeho let nedodržel podmínky Fédération Aéronautique Internationale a Sověti o podmínkách letu lhali. Před několika dny se provalilo, že Rusko, jako stát, podvádělo na olympiádě 2014 v Soči; sportovci brali drogy a ruská tajná služba odebrané vzorky v noci v hlídaných objektech s pomocí náročné technologie vyměňovala.

Lidé, kterým se fakta o Rusku nelíbí, vedou rádi geopolitické úvahy o nutnosti spolupráce s Ruskem a také o důležitosti rovnováhy ve světě, přičemž Rusko má tvořit rovnováhu proti západním zemím, včetně Ameriky a Británie. Těmto lidem imponuje, že se Putin na rozdíl od západních slabošských politiků nezabývá zbytečným žvaněním, má černý pás v džudu a zabírá nová území (i když tak připomíná Mussoliniho). Odpůrci faktů ignorují i to, že Obama nabídl Rusku „reset“ vztahů, na což Putin odpověděl řadou nepřátelských akcí. V lednu 2016 dospěl britský soud k závěru, že Alexandr Litviněnko, který v roce 2006 zemřel na otravu poloniem v Londýně, byl zavražděn na rozkaz ruské tajné služby, přičemž vražda byla pravděpodobně odsouhlasena prezidentem Putinem. Není jasné, jak lze spolupracovat s politikem, který vraždí na svém území i na území potenciálních spojenců. Není jasné, jakou má Putin strategii, ale jeho taktika se jasně opírá o travičství a podvod. Ruská taktika připomíná taktiku barbarů, kteří dnes Západ ohrožují. Zmatený a levicí podlomený Západ stojí proti islámu sám, jako stál sám proti nacismu, a ruská úloha je dnes nejasná, stejně jako byla v době nacismu.

Ruští spisovatelé působivě popsali strašidelnou násilnost a prázdnotu Ruska a sami byli často součástí oné prázdnoty. Dostojevskij v románu Bratři Karamazovi vytvořil postavu Aljoši, čistého člověka blízkého Ježíšovi; když se Aljoši ptají, zda je pravda, že o velikonocích Židé kradou děti a zabíjejí je, odpověděl hlavní hrdina Dostojevského díla: „Nevím.“ Je charakteristické, že největší ruský spisovatel byl tak odtržen od reality, že nechápal, že Židé nepoužívají křesťanské děti do macesů, a vzal na sebe odpovědnost za sadistické pogromy. Kniha vyšla v roce 1880 a v letech 1881-1919 se odehrálo tisíc pogromů, při nichž bylo utlučeno několik set tisíc židovských mužů, žen a dětí. Po přečtení Aljošovy odpovědi nijak nepřekvapuje, že sovětské Rusko označovalo Izrael jako největšího nepřítele lidstva a že na straně Arabů aktivně usilovalo o jeho vymazání z mapy. Rusko je zemí násilí a zmatku dnes, stejně jako bylo za časů Dostojevského nebo Brežněva. Ruská kultura může být zajímavá, ale od ruského shnilého dubiska je nejlépe se držet co nejdál, jak vehementně hlásal Karel Havlíček i Tomáš Masaryk. Sice není všechno černé a bílé, ale Rusko je blíže Íránu a Severní Koreji než Evropě a Americe.

http://www.hegaion.cz/



Diskuse


J. Šejnoha
19:12
7.8.2016

F. Kroupa
20:10
2.8.2016

J. Lancik
20:37
2.8.2016

F. Houžňák
21:37
2.8.2016

J. Šejnoha
19:15
7.8.2016

V. Huebschmann
17:39
2.8.2016

J. Václavíková
18:08
2.8.2016

P. Rudolf
19:40
2.8.2016

J. Václavíková
19:47
2.8.2016

F. Kroupa
20:14
2.8.2016

J. Václavíková
20:32
2.8.2016

S. Rehulka
15:36
3.8.2016

J. Kanioková
17:33
2.8.2016

P. Boublíková
21:36
2.8.2016

J. Šejnoha
22:24
7.8.2016

L. Severa
15:53
2.8.2016

J. Krásenský
17:55
2.8.2016

L. Severa
18:26
2.8.2016

J. Krásenský
21:10
2.8.2016

S. Netzer
12:07
2.8.2016

A. Trick
13:47
2.8.2016

R. Chodovsky
11:09
2.8.2016

M. Prokop
12:11
2.8.2016

R. Chodovsky
12:52
2.8.2016

J. Václavíková
11:05
2.8.2016

A. Trick
11:44
2.8.2016

R. Szewczyk
10:31
2.8.2016

D. Polanský
10:12
2.8.2016

J. Kanioková
16:46
2.8.2016

K. Vyšata
9:49
2.8.2016

R. Langer
9:50
2.8.2016

J. Krásenský
21:55
2.8.2016

M. Prokop
9:51
2.8.2016

F. Houžňák
16:33
2.8.2016

J. Lancik
18:44
2.8.2016

M. Prokop
21:32
2.8.2016

F. Houžňák
21:43
2.8.2016

F. Houžňák
21:48
2.8.2016

F. Houžňák
22:18
2.8.2016

J. Krásenský
9:07
2.8.2016

M. Drašner
9:18
2.8.2016

F. Houžňák
9:27
2.8.2016

F. Houžňák
10:17
2.8.2016

M. Šejna
9:32
2.8.2016

M. Prokop
9:54
2.8.2016

P. Švejnoch
9:44
2.8.2016

J. Krásenský
18:05
2.8.2016

B. Hamáček
18:12
2.8.2016

J. Krásenský
21:05
2.8.2016

M. Prokop
9:53
2.8.2016

P. Švejnoch
9:58
2.8.2016

M. Prokop
10:51
2.8.2016

P. Švejnoch
11:02
2.8.2016

M. Prokop
12:22
2.8.2016

P. Švejnoch
13:18
2.8.2016

M. Prokop
17:11
2.8.2016

F. Houžňák
16:36
2.8.2016

L. Popovský
8:45
2.8.2016

F. Houžňák
8:50
2.8.2016

L. Popovský
9:02
2.8.2016

F. Houžňák
9:08
2.8.2016

L. Popovský
9:16
2.8.2016

F. Houžňák
9:30
2.8.2016

L. Popovský
9:38
2.8.2016

F. Houžňák
10:14
2.8.2016

L. Popovský
10:22
2.8.2016

J. Václavíková
11:04
2.8.2016

F. Houžňák
11:16
2.8.2016

F. Houžňák
8:27
3.8.2016

F. Houžňák
14:16
3.8.2016

F. Houžňák
8:44
2.8.2016

B. Hamáček
8:52
2.8.2016

J. Pražák
9:00
2.8.2016

A. Hrbek
9:06
2.8.2016

M. Šejna
9:45
2.8.2016

počet příspěvků: 135, poslední 7.8.2016 10:24









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.