21.5.2019 | Svátek má Monika


POLEMIKA: Neznalosti pana Jakla

26.1.2007

Pan Jakl se ve svém článku Nebezpečí v oteplování - některých hlav (NP, 24.1.) evidentně pustil do problematiky, ve které se vůbec nevyzná. Nehodlám se pouštět do zcela nesmyslných diskusí na toto téma, zejména pokud v něm má druhá strana tak mizerný přehled a minimální znalosti, takže bych jen chtěl reagovat na některá konkrétní tvrzení, uvedená v článku.

"Počasí, a to jakékoli, nemůže s případnou postupnou celosvětovou změnou klimatu vůbec nijak souviset.". To je ovšem už z definice hluboký omyl. Klima lze definovat jako soubor statistických charakteristik, popisujících stav a vývoj atmosféry. Tedy i stav a vývoj počasí. Souvislost tady tedy je, jen to není souvislost deterministická, ale stochastická. Jinak řečeno - každé klima je nakonec utvářeno určitým dlouhodobým vývojem počasí.

"I největší oteplovací fanatici uvádějí, že Země se prý otepluje o setiny či desetiny stupně ročně a to se na počasí s jeho vrtochy a výkyvy vůbec nemůže projevit tak, aby to člověk mohl zpozorovat.". Setiny stupně ročně, to jsou stupně za století. To už není tak málo. Letošní začátek zimy byl také jen asi o 3°C teplejší než normál a přesto hory vypadaly o dost jinak než v běžných zimách. A mimochodem - dítě také roste jen o zlomky milimetru denně a přesto roste a jednou vyroste. Jen těch nepatrných změn ze dne na den si těžko všimneme, i když existují a v delším čase jsou nezanedbatelné.

"Přesto nikoli seriózní měření, ale právě momentální počasí v jedné lokalitě slouží jako nejčastější "důkaz" globálního oteplování.". Opravdu jsem si nevšiml, že by výrazně teplotně nadnormální loňský podzim a začátek této zimy považoval někdo z klimatologů za "důkaz" globálního oteplování. Stejně jako případné chladnější období neznamená "vyvrácení" globálního oteplování. Faktem totiž je, že žádná jednotlivá událost, žádná teplotní anomálie, byť déletrvající, nemůže být považována za "důkaz" na jednu či na druhou stranu. Už pro ten výše zmíněný stochastický vztah mezi počasím a klimatem. Globální oteplování - to je záležitost vývoje četnosti výskytu, intenzity a délky takových anomálií, nikoli jejich pouhé existence. Takže ani žádný chladný měsíc nemůže být "těžkou ranou zastáncům globálního oteplování", jak kdysi prohlásil jeden náš politik…

"Zůstane už ale asi věčným pravidlem, že každý výkyv počasí tím "správným směrem" bude živou vodou pro mediální běsnění stoupenců nového náboženství: víry v globální oteplování." Pokud pan Jakl považuje globální oteplování, které je velice dobře doloženo, za náboženství, pak to svědčí jen o jeho velice mizerném přehledu v problematice. O výkyvech počasí a jejich souvislosti s globálním oteplováním jsem se zmínil v předchozím odstavci.

"Vzteklé reakce na skeptické hlasy jsou důkazem, že o argumenty nejde.". Jenže "klimaskeptici" těch argumentů zatím moc nepřinesli. Pokud někomu nejde o argumenty, pak to jsou právě "klimaskeptici". Odmítají, popírají, ale až na pár čestných výjimek (celkem neúspěšných, navíc v zahraničí a nikoli u nás) se ani nepokusili vyvrátit věci, publikované v odborné literatuře. Stále čekám, až i u nás "klimaskeptici" vezmou si do ruky odbornou klimatologickou literaturu a začnou vyvracet věci, které jsou tam uvedené. Pokud je totiž globální oteplování nesmysl, tak ve spoustě odborných článků na toto téma prostě musí být základní chyby. Vážení "klimaskeptici" přestaňte konečně jen žvanit a začněte skutečně teorii globálního oteplování na faktech vyvracet. Najděte ty chyby v literatuře.

A teď ještě ke čtyřem "základním myšlenkám" v závěru článku pana Jakla:

1. Omyl. Globální oteplování je prokázáno prakticky s jistotou. Existují desítky studií, které na různých datech a různými metodami prokazují, že od počátku 20.století se zvýšila globální průměrná teplota vzduchu ve spodní troposféře cca o 0,6°C. Pokud by měl pan Jakl zájem o odkaz do odborné literatury, jedna z nových a velice dobrých prací na toto téma je zde. Tam najde i odpověď na otázku jaký je vliv nerovnoměrného pokrytí Země meteorologickými měřeními nebo mikroklimatu na místě stanic, jak jsou tyto problémy ve výpočtech řešeny a jaká je chyba odhadů globální průměrné teploty. Doporučuji prostudovat. Kdyby to ovšem panu Jaklovi nestačilo, tak zde má odkazy na dalších více než 20 článků z literatury. Tvrdit, že "globální oteplování není prokázáno" je už dnes v naprostém rozporu s fakty, ať se to někomu líbí nebo ne.

2. Ke změnám klimatu v minulosti docházelo i bez přítomnosti člověka. To je nesporné. Příčiny mohly být různé, od změn sluneční aktivity, přes výrazné změny oceánické cirkulace až třeba po vliv období výrazně vyšší vulkanické aktivity. V časových měřítcích milionů až stovek milionů let to mohly být i změny orbitálních parametrů Země nebo i vliv pohybu kontinentů. Problém se současností je ale v tom, že žádný z těchto vlivů se v současné době neuplatňuje tak, aby mohl vysvětlit pozorované změny teploty. Jedinou výjimkou z relativně nedávné minulosti je snad Maunderovo minimum sluneční aktivity, které zřejmě bylo příčinou "malé doby ledové", ale ani podle velice přesných družicových měření sluneční aktivita v posledních asi 35 letech systematicky neroste. Přesto se teploty i v tomto období poměrně výrazně zvyšují. Jediná změna, ke které dochází a která i kvantitativně velice dobře vysvětluje pozorované změny teploty, je růst koncentrací skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Tento růst byl rovněž spolehlivě proměřen. Souvislost zvyšování teploty s rostoucími koncentracemi skleníkových plynů je prakticky na úrovni jistoty. Ono to ani jinak být nemůže, vzhledem k charakteru tepelného vyzařování Země a charakteru absorpčních spekter skleníkových plynů v infračervené oblasti. To je celkem jednoduchá fyzika. Otázkou tedy zůstává, jaký vliv na růst koncentrací oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů má člověk. Tyto plyny neustále vznikají přirozenými procesy a jinými přirozenými procesy jsou i z atmosféry odstraňovány. Dokonce i v mnohem větších množstvích, než jaká produkuje člověk. Tady ale nejde o to, že lidstvo těchto plynů vyprodukuje méně než přírodní procesy. Tady jde o bilanci mezi rychlostí produkce a rychlostí odstraňování. Pokud jsou i velká produkce a výrazné odstraňování těchto plynů v rovnováze, koncentrace se prakticky nemění. Stačí ale jeden i relativně malý dodatečný zdroj (člověk) a koncentrace začnou růst. I malý impuls může narušit stav dynamické rovnováhy. To je to, co se v současnosti děje. Výpočty a řada studií celkem jasně ukazují, že právě antropogenní produkce skleníkových plynů změnila jejich bilanci tak, že mírně převažuje celková produkce (člověk+příroda) nad celkovým odstraňováním (většinou přírodními procesy) a koncentrace tedy zákonitě rostou. Důsledkem je pak růst teploty.

3. Že by systematická změna teploty měla negativní i pozitivní dopady, to je jasné. Takové dopady má totiž prakticky každá změna, každá je pro někoho dobrá a pro jiného špatná. Nemusíme chodit daleko. Jak už jsem výše uvedl - začátek této zimy byl u nás teplotně nadnormální, většinou kolem 3°C nad normálem. Je to, mimochodem, přibližně tolik, kolik se předpokládá systematická změna zimní průměrné teploty ke konci tohoto století. Měli jsme tedy docela dobrou ukázku toho, jak by mohla vypadat normální zima koncem tohoto století. A jistě nebyla pro všechny špatná. Pro hoteliéry na horách, provozovatele vleků, prodejce zimního sportovního vybavení to jistě byl velice špatný začátek zimy. Pro stavební firmy, řidiče, silničáře i většinu občanů, kteří ušetřili za vytápění, to naopak byl začátek zimy velice dobrý.

4. Zda přijmout nějaká opatření nebo ne, případně jaká, to by nemělo být tématem bezduchých diskusí, ale seriozních výpočtů. Jsou tu čtyři základní faktory, které je třeba vzít v úvahu. Pokud např. definujeme jako nebezpečné oteplení o X°C (záměrně neuvádím žádné konkrétní číslo, abych nebyl podezírán z "alarmismu"), tak je třeba zvážit

  • jaká je pravděpodobnost toho, že k takovému oteplení dojde
  • jaké ekonomické důsledky by mělo, kdyby k takovému oteplení skutečně došlo, a to bez realizace jakýchkoli předběžných opatření
  • jaká by byla cena předběžných opatření, která by mohla omezit pozdější ekonomické důsledky oteplení
  • jaké by byly ekonomické důsledky oteplení, pokud by byly následky sníženy realizovanými předběžnými opatřeními

    Teprve komplexní vyhodnocení všech těchto faktorů může dát odpověď na otázku, zda nějaká opatření realizovat nebo ne. S výjimkou prvního faktoru, na který by měli dát odpověď klimatologové, další tři jsou ale v zásadě faktory ekonomickými. To jasně ukazuje, že bez účasti a spolupráce ekonomů nelze definovat optimální opatření tak, aby byly minimalizovány náklady opatření a maximalizován jejich ekonomický efekt. Co ale vidíme dnes? Ekonomové se někdy doslova teatrálně distancují od této problematiky a zpochybňují věci dávno dobře doložené. Vždyť co si třeba pomyslet o ekonomovi a vrcholném politikovi, když na adresu klimatologa (který, mimochodem, zastává funkci ředitele Ústavu fyziky atmosféry AV ČR) prohlásí: "To se snad úplně pomátl. On snad uvěřil vysvětlením o globálním oteplování." ("Klaus na horách", MF Dnes, 13.1.2007)?

    A úplně na závěr - všimněte si, jak často "klimaskeptici" používají v souvislosti s globálním oteplováním slovo "uvěřit". Používá ho často Václav Klaus, použil ho několikrát ve svém článku i pan Jakl, používají ho i další. Jenže teorie globálního oteplování je o argumentech a faktech. O těch je třeba se bavit, ne o "víře" nebo "nevíře". Jsem ale zvědav, jestli naši "klimaskeptici" někdy najdou dost odvahy začít se bavit skutečně o faktech a argumentech, jestli se někdy tato debata dostane z pozice dohadování jak na "perském trhu" do roviny odborné argumentace.

    Autor je klimatolog



  • Diskuse


    Mirek od lesa
    22:37
    27.1.2007

    LM
    22:45
    27.1.2007

    Mirek od lesa
    22:51
    27.1.2007

    LM
    22:54
    27.1.2007

    Mirek od lesa
    23:10
    27.1.2007

    LM
    23:10
    27.1.2007

    Mirek od lesa
    23:28
    27.1.2007

    LM
    23:37
    27.1.2007

    JanF
    19:02
    27.1.2007

    Ladislav N.
    19:51
    26.1.2007

    jenicek
    19:22
    26.1.2007

    LM
    19:44
    26.1.2007

    IS
    20:49
    26.1.2007

    LM
    20:59
    26.1.2007

    Jiří K.
    21:48
    26.1.2007

    Ladislav N.
    0:12
    27.1.2007

    oakman
    16:52
    26.1.2007

    pepek
    17:08
    26.1.2007

    Plzák
    17:17
    26.1.2007

    certik
    18:19
    26.1.2007

    Ivan Brezina
    17:25
    26.1.2007

    J.G. Pašek
    18:12
    26.1.2007

    LM
    16:47
    26.1.2007

    Petr H
    16:41
    26.1.2007

    Chris Kelvin
    16:28
    26.1.2007

    Joule-Thomson
    16:47
    26.1.2007

    počet příspěvků: 464, poslední 2.2.2007 12:03









     Neviditelný pes
    Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
    Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.