17.7.2018 | Svátek má Martina


POLEMIKA: Levicový scientismus Markéty Šichtařové

4.1.2018

Úvod

V diskuzi na webu Neviditelný pes jsem se setkal s nadšenou tapetou jisté na netu velmi známé paní V., jež okopírovala kus textu z blogu paní Šichtařové „Všichni jsme myši v kleci“. Článek jsem si se zájmem přečetl a velmi mne překvapilo levicové vidění světa autorky článku. Posléze jsem zjistil, že se jedná o část její knihy „Robot na konci tunelu“, kterou až do nebes vynáší a všemožně propaguje nejeden významný bloger. Článek mezitím také vyšel na Neviditelném psu.

Paní Šichtařová ve své práci vychází z výzkumů John B. Calhouna (1917-1995), což byl americký vědec, psycholog a známý představitel tzv. behaviorismu. Aplikace laboratorních výsledků z přírodních věd do věd společenských a na spontánní řád lidské interakce byla a je výsadou scientismu a sociálního inženýrství, což se řadí spolu s pozitivismem mezi myšlenkové postupy levicových myslitelů, které vedly ve své extrémní poloze ke dvěma totalitním systémům, národnímu socialismu a komunismu. Pokusím se vám teď ukázat a vysvětlit, proč tomu tak je, a použiji k tomu knihy dvou klasických liberálů rakouské školy. Tu první napsal Ludwig von Mises a jmenuje se Theory and History (doposud není přeložená do češtiny), no a ta druhá, snad ještě důležitější, je od jeho studenta F.A.Hayeka. Vyšla u nás pod názvem Kontrarevoluce vědy.

Stať

1. Kritika behaviorismu a scientismu příslušníky rakouské ekonomické školy

1.1. Ludwig von Mises

Mises kritizoval marxismus a scientismus ale i behaviorismus, což bylo kdysi módní odvětví psychologie, než bylo nahrazeno jinou školou, právě v knize Theory and History. Cílem behaviorismu je předvídat a ovládat chování, vlastní chování je centrem jeho výzkumu, který se odehrává v laboratoři za pomoci pozorování a analýzy, pro behavioristy je typické, že odmítali zkoumat svobodnou vůli, neboť pro veškeré chování živočichů jsou podle nich určující vnější jevy a podněty a zároveň například genetika. Chování vysvětlují pomocí vzorců. Mises namítá, že behaviorismus nedokáže vysvětlit, proč se různé osoby adaptují na stejné podmínky různým způsobem:

„Oblasti přírodních věd a věd lidského konání mají rozdílný systém kategorií, ze kterého každé z nich čerpají, aby mohly interpretovat fenomény (jevy, úkazy) a vytvářet teorie. Přírodní vědy neví nic o konečných příčinách; výzkum a vytváření teorií je vedeno výhradně kategorií kauzality. Obor věd lidského konání je sférou cíle a vědomého sledování určitých záměrů: je teleologický.“

Ludwig von Mises, Theory and History, 1957, str. 240

„Behaviorismus navrhuje studium lidského chování na základě metod vzešlých z psychologie zvířat a dětí. Pokouší se studovat reflexy a instinkty, automatismy a podvědomé reakce. Nic nám však nepověděl o reflexech, které postavily katedrály, železnice a hrady, o instinktech, které vyprodukovaly filosofie, básně a právní systémy, a o automatismech, z nichž vyplývá vzestup a pád říší, o podvědomých reakcích, které rozštěpily atom.“

Ludwig von Mises, Theory and History, 1957 by Yalle University Press, str. 245-246, (kniha je volně stažitelná na netu)

Lidské chování sleduje určitý úmysl, záměr, míří k jistému cíli. No a během tohoto procesu lidské individuum musí kontrolovat prostředky, které může získat přímo, ale samozřejmě i ty, které získá způsobem nepřímým. Na tuto podstatnou skutečnost behaviorismus nedokáže nalézt odpověď, neboť vychází z nepřesného základu. Lidské poznání zkoumá mnoho věd, jako jsou třeba sociologie, psychologie a podobně patřících ke vědám empirickým, k nimž náleží i fyzika, biologie, či chemie. Jejich základem jsou opakovatelné a ověřitelné experimenty a kauzalita (vztah mezi příčinou a následkem), k měření používají sběr a zpracování dat. Ani jedna z těchto věd však nedokáže popsat, co je vlastně ono lidské poznání, a vysvětlení oné neschopnosti není jednoduché. O tom a i o jiných věcech pojednává Hayekova kritika scientismu, tedy myšlenkových směrů považujících přírodní vědy za vědy nadřazené vědám ostatním, a které zároveň mylně používají teorie a metody jejich výzkumu ve vědeckých disciplínách, ve kterých nemohou být relevantním zdrojem poznání.

1.2. F.A.Hayek

Hayek si všiml, že tzv. přírodní a společenské vědy jsou ve své podstatě zcela odlišné, a zároveň poukázal na skutečnost, že při zkoumání jejich předmětů nelze ve většině případů použít stejnou metodu. Spontánní řád lidské interakce, tedy neustálá evoluce světa lidí podobná jakémusi nekonečnému fraktálnímu labyrintu, jehož všechny stěny a uličky se obrazně každou sekundu bortí a mění, je velmi složitý a lidským mozkem nepostižitelný proces v neustálém pohybu a změně, nějaké závěry z jednoduchých modelů přírodních věd ho nemohou v žádném případě popsat, je to prostě technicky zcela nemožné. Přesněji řečeno, ve společenských vědách jsou postupy z věd přírodních použitelné pouze v případě, kdy se zabýváme nevědomými reflexy. Hayek považuje přístup přírodních věd za „objektivní a zároveň přístup věd společenských za „subjektivní“. Předmětem společenských věd jsou totiž také „mínění“ těch, jejichž činnost je předmětem výzkumu, přičemž ono mínění není všeobecně stejnorodé, neboť je individuálně odlišné.

„Nejjasněji to vystupuje v ekonomické vědě, která je ze všech společenských věd nejrozvinutější. A nebude pravděpodobně žádnou nadsázkou, prohlásíme-li, že všechny důležité pokroky v ekonomické teorii za posledních sto let byly dalšími kroky konzistentního uplatňování subjektivismu. Nemusíme zdůrazňovat, že objekty ekonomické činnosti nelze definovat objektivními termíny, nýbrž pouze ve vztahu k lidským účelům. Ani „zboží“, nebo „ekonomický užitek“, ani „stravu“, nebo „peníze“ nelze definovat v termínech fyziky, nýbrž pouze na základě názorů lidí na tyto věci. Ekonomická teorie nemá co říci o malých kulatých kotoučcích z kovu, jak by se mohl pokoušet definovat peníze objektivní nebo materialistický pohled. Neříká nic o železu nebo oceli, o dříví nebo oleji, o pšenici či o vejcích jako takových. Historie kteréhokoliv konkrétního druhu zboží vskutku ukazuje, že v souvislosti s měnícím se lidským poznáním může tatáž materiální věc reprezentovat zcela odlišné ekonomické kategorie. V pojmech fyziky nelze ani rozlišit, zda dva muži provozují výměnný obchod neboli směňují, nebo zda hrají nějakou hru, či provádějí nějaký náboženský rituál. Pokud nepochopíme, co jednající lidé míní svými činnostmi, selže nevyhnutelně každý pokus o to, abychom tyto činnosti vysvětlili, tj. Subsumovali pod určitá pravidla, jež spojují podobné situace s podobnými činnostmi.“

F.A.Hayek, Kontrarevoluce vědy, Liberální institut Praha, 1995, str. 31-32

Vzhledem k subjektivismu a individualismu předmětu zkoumání společenských věd je dle Hayeka přesnější použití metody kompozitivní, tedy syntetické a nikoliv analytické, která se používá ve vědách přírodních. Tzv. objektivismus vědeckého přístupu ke zkoumání člověka a společnosti, jímž se vyznačují různá odvětví společenských věd jako objektivní psychologie, behaviorismus, či fyzikalismus a podobně, je charakterizován skutečností, že se snaží obejít bez subjektivních poznatků o fungování lidského vědomí.

„Behaviorista nebo fyzikalista, pokud chce být důsledný, by neměl začínat pozorováním reakcí lidí na to, o čem nám naše smysly říkají, že jsou to podobné objekty; měl by se omezit pouze na zkoumání reakcí na podněty, které jsou identické ve striktně fyzikálním smyslu. Neměl by například zkoumat reakce osob, kterým ukáže červené kolečko, nebo které přiměje poslouchat určitou melodii, nýbrž měl by zkoumat výhradně účinky světelné vlny o určitém kmitočtu na konkrétní bod na sítnici lidského oka atd. Avšak žádný behaviorista neuvažuje seriózně o tom, že by to měl takto dělat. Všichni naivně považují za samozřejmé, že to, co se jeví stejné nám, bude se jevit stejné také ostatním lidem.“

F.A.Hayek, Kontrarevoluce vědy, Liberální institut Praha, 1995, str.45

Hayek dále píše, že nejen různé mentální entity, mezi které patří třeba „pojmy“, nebo „ideje“, jež jsou všeobecně uznávány jako abstrakce, ale i všechny další mentální jevy, smyslové vjemy a představy, stejně jako abstraktnější „pojmy a „ideje“, musíme považovat za akty klasifikace, které vykonává mozek. Za obvyklý a nebezpečný omyl pak považuje skutečnost, když vědec věří tomu, že věci, které naše smysly a náš rozum zpracovávají jako prvky stejné třídy, musí mít ještě další společné rysy kromě toho, že jsou naší myslí registrovány stejně.

„Důležitý rozdíl v postavení těchto mentálních kategorií v oněch dvou sférách spočívá v tom, že studujeme-li fungování vnější přírody, nejsou naše vjemy a myšlenky články v řetězu sledovaných událostí – jsou pouze o nich; v mechanismu společnosti však tvoří článek podstatný, jehož síly, které jsou zde v činnosti, působí právě skrze tyto mentální entity, jež nám jsou bezprostředně známé: zatímco ve vnějším světě se věci nechovají stejně nebo odlišně proto, že se nám jeví jako stejné, my se chováme podobným nebo odlišným způsobem právě proto, že se nám věci jeví jako stejné nebo různé.“

F.A.Hayek, Kontrarevoluce vědy, Liberální institut Praha, 1995, str.48

Vedle objektivismu scientistického přístupu ke společenským vědám se Hayek dále zabývá i s ním spojeným metodologickým kolektivismem, tedy postupem, ve kterém vnímáme heterogenní celky typu společnosti, kapitalismu, ekonomie, nějaká společenská třída, či konkrétní země a podobně za celky homogenní, přičemž dokážeme odhalit zákonitosti jejich fungování tím, že pozorujeme jejich chování jako celků, což je způsob přemýšlení vlastní mnoha přírodovědcům a patrně i paní Šichtařové. To je ovšem na další dlouhé povídání...

2. Kritika scientismu Ing. Milošem Zemanem, dr.h.c.

Abych se přiznal, nedávno mne velmi příjemně překvapil pan prezident Miloš Zeman. I on v jednom svém projevu odsoudil scientismus a uznal své bývalé omyly, i on pochopil, že:

„Vždyť scénář je přece nástroj umělecký, nikoli nástroj primárně vědecký, takže skloňme se s pokorou a přemýšlejme o neúspěchu matematických modelů, možná proto, protože nezachytily inovativní prvky ve společnosti, a že předpokládaly rigidní struktury tam, kde tyto struktury jsou ve skutečnosti dynamické a flexibilní, a snažme se spolu s jedním francouzským futurologem, který se jmenoval Bertrand de Jouvenel, mluvit o L ́art de la conjecture, o umění předvídat, nikoli o pyšné vědě, která o sobě tvrdí, že umí předvídat.“ 

Jeho odsouzení scientismu je mnohem delší a přestože si myslím, že Hayeka možná nečetl, kdo ví, vidím, že dospěl jinou cestou ke stejnému myšlenkovému nadhledu. Docela vám všem doporučuji, abyste si jeho projev pozorně přečetli.

Markéta Šichtařová pro účely své propagandy katastrofismu vychází z pozice behaviorismu a scientismu, přičemž argumentuje jako běžná sociální inženýrka. Možná to dělá z určité nevzdělanosti, což bych dokázal pochopit, možná fabuluje cíleně navzdory všemu, což je podle mne mnohem horší. Vzhledem k tomu, že nejsem ani katastrofista, ani behaviorista, ani scientista, ani sociální inženýr, tak s její argumentací zcela nesouhlasím, neboť je z pohledu klasického liberála metodologicky irelevantní. Z tohoto ohledu je mně mnohem bližší, doufám, že i současný postoj pana prezidenta předešlého, prof. Ing. Václava Klause, CSc, dr. h. c. mult.:

„Jedna z prvních knih, kterou jsem napsal na začátku devadesátých let se jmenovala „Nemám rád katastrofické scénáře“. V úvodu jsem napsal: „V naší poněkud nepřehledné době chci šířit optimismus, sebedůvěru, víru ve vlastní síly jednotlivce i v naši „kolektivní“ schopnost nalézt východisko, nalézt pozitivní řešení.“ Přesně o toto usiluje i tato knížka.“

Václav Klaus, Modrá, nikoli zelená planeta, nakladatelství Dokořán, 2007, str.133-134

Závěr

Nejsme myši v kleci, oproti paní Šichtařové se nepovažuji za bílou laboratorní myš nějakého výzkumu v laboratoři na jakési univerzitě, či co. Dokonce ani jako a z nadsázky. Tvrdím, že jsme lidé a vzájemně mezi sebou reagujeme ve velmi komplexním spontánním řádu lidské interakce, máme mysl a vědomí, no a tím se lišíme od bílých myší a všelijakých matematických modelů všech nejrůznějších behaviorálních a nevím jakých kdysi a dnes módních sociálně inženýrských teorií napříč vědou i politickým spektrem. Alespoň F.A.Hayek, Ludwig von Mises, Miloš Zeman a já to tak nějak vnímáme. Zcela určitě, řekl bych, i Václav Klaus.

Použitá literatura:

Markéta Šichtařová, Všichni jsme myši v kleci

Ludwig von Mises, Theory and History, 1957 by Yalle University Press

F.A.Hayek, Kontrarevoluce vědy, Liberální institut Praha, 1995

Václav Klaus, Modrá, nikoli zelená planeta, nakladatelství Dokořán, 2007

Oficiální stránky prezidenta ČR



RODIČE ZNAJÍ: Takhle reálně vypadá rodinná dovolená!
RODIČE ZNAJÍ: Takhle reálně vypadá rodinná dovolená!

Z reklamního letáku cestovní společnosti se směje manželský pár sedící na úhledném plážovém lehátku. Před ním si společně hrají děti. A teď zpátky do reality, takhle rodinná dovolená většinou nevypadá.

Diskuse


P. Portwyn
21:40
4.1.2018

J. Kanioková
22:17
4.1.2018

M. Mařák
22:47
4.1.2018

M. Mařák
22:46
4.1.2018

P. Portwyn
8:36
5.1.2018

M. Mařák
13:37
5.1.2018

P. Portwyn
14:44
5.1.2018

P. Papež
20:44
4.1.2018

M. Mařák
21:00
4.1.2018

F. Houžňák
20:01
4.1.2018

J. Ticháček
17:50
4.1.2018

P. Aron
19:27
4.1.2018

P. Aron
17:46
4.1.2018

I. Vermis
18:33
4.1.2018

P. Aron
18:35
4.1.2018

M. Mařák
19:25
4.1.2018

F. Houžňák
20:04
4.1.2018

M. Mařák
20:17
4.1.2018

F. Houžňák
6:52
5.1.2018

M. Mařák
13:40
5.1.2018

P. Aron
20:33
4.1.2018

M. Mařák
20:38
4.1.2018

P. Aron
9:06
6.1.2018

P. Aron
17:39
4.1.2018

P. Aron
17:41
4.1.2018

I. Novák 763
15:04
4.1.2018

V. Klepetko
14:48
4.1.2018

V. Klepetko
14:51
4.1.2018

V. Klepetko
15:56
4.1.2018

M. Mařák
19:57
4.1.2018

V. Klepetko
20:57
4.1.2018

V. Lunák
13:55
4.1.2018

M. Pivoda
13:02
4.1.2018

R. Langer
14:10
4.1.2018

M. Pivoda
14:48
4.1.2018

M. Prokop
15:23
4.1.2018

R. Langer
12:52
5.1.2018

M. Pivoda
14:46
4.1.2018

V. Lunák
15:27
4.1.2018

R. Langer
12:56
5.1.2018

M. Mařák
10:27
4.1.2018

R. Brzák
11:00
4.1.2018

M. Prokop
13:03
4.1.2018

S. Netzer
11:44
4.1.2018

V. Klepetko
15:45
4.1.2018

P. Lenc
10:22
4.1.2018

O. Slejsarová
12:25
4.1.2018

M. Valenta
9:32
4.1.2018

R. Brzák
11:10
4.1.2018

M. Valenta
13:37
4.1.2018

R. Brzák
15:49
4.1.2018

S. Netzer
9:12
4.1.2018

P. Rudolf
13:35
4.1.2018

V. Lunák
15:40
4.1.2018

M. Prokop
8:56
4.1.2018

P. Dvořák
8:58
4.1.2018

M. Prokop
10:16
4.1.2018

S. Rehulka
8:23
4.1.2018

E. Jank.
8:37
4.1.2018

M. Moravcová
14:22
4.1.2018

E. Jank.
8:14
4.1.2018

M. Prokop
8:58
4.1.2018

R. Brzák
11:20
4.1.2018

M. Šejna
7:51
4.1.2018

P. Dvořák
8:57
4.1.2018

M. Šejna
10:46
4.1.2018

R. Brzák
11:26
4.1.2018

P. Rudolf
7:19
4.1.2018

M. Prokop
9:00
4.1.2018

S. Netzer
9:06
4.1.2018

M. Prokop
10:18
4.1.2018

S. Netzer
11:42
4.1.2018

P. Rudolf
13:15
4.1.2018

J. Macků
9:02
4.1.2018

V. Lunák
15:44
4.1.2018

počet příspěvků: 110, poslední 6.1.2018 09:06









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.