20.7.2018 | Svátek má Ilja


POLEMIKA: Co naznačuje Karel Hvížďala

2.7.2018

Stal se snad Šlachta ředitelem ÚOOZ na přání kmotra Mrázka?

Se zájmem jsem se začetl do článku novináře a spisovatele Karla Hvížďaly Nejvyšší státní zastupitelství, GIBS a Babiš, který byl 28. června publikován v internetovém deníku Neviditelný pes. Bohužel v tomto textu je podle mého názoru několik zásadních nepřesností, které z pera erudovaného novináře mohou posunout informace mimo fakta a přidat další polínko pod kotel virtuální reality, ve které bohužel už delší dobu žijeme. Proto je chci uvést na pravou míru vlastními prožitky.

Důrazně se ohrazuji proti tvrzení autora, že za ministra vnitra Langera byla provedena jakási „policejní reorganizace“, kterou srovnává s „reorganizacemi“ prováděnými za ministrů Grulicha a Grosse a později za ministra Chovance. Na rozdíl od všech ostatních změn byla Reforma Policie České republiky v letech 2008-2010 připravena a prosazena na základě poznatků a informací z výkonu služby, měla za cíl policii zejména „odbřemenit“ od tzv. nepolicejních činností, které na sebe nabalila za 17 let účinnosti zákona o Policii ČR.

V té době byl stav Policie České republiky velmi tristní. Její příslušníci byli zahlceni žádostmi o doručování zásilek od soudů a obecních úřadů, eskortami opilců na záchytky, chytáním toulavých psů, převážením podnapilých řidičů na odběr krve, hlídkováním na stadionech a dalšími činnostmi, které by v moderní době měli dělat strážníci obecní policie, justiční stráž, úředníci samosprávy, pořadatelé fotbalů a soukromé bezpečnostní služby. V době přesných digitálních analyzátorů dechu byly rozbory krve opilců plýtváním peněz, stejně jako vypisování cestovních pasů příslušníky policie namísto levnějšími občanskými zaměstnanci apod.

Zákon o policii, šitý horkou demokratickou jehlou z počátku 90. let, již nevyhovoval i z hlediska rychle se rozvíjejících digitálních technologií, dálkových přístupů do informačních systémů a hlavně nových druhů kriminality. Vedle klasické násilné, mravnostní a majetkové trestné činnosti, byly v návaznosti na transformační procesy především v hospodářské oblasti aktuální nové formy zločinnosti. Tzv. kriminalitu bílých límečků a působení organizovaných zločineckých uskupení bylo třeba dohnat nejenom technickým vybavením policie, ale i legislativou a vzděláním a přípravou policistů.

Proto byla připravena Reforma policie, po 17 letech významně měnící charakter celého bezpečnostního sboru, s nejrozsáhlejšími změnami za posledních 50 let. Pokud toto označuje p. Hvížďala za „reorganizaci“, tak se hluboce mýlí a jeho informace buď pramení v neznalosti, nebo úmyslně překrucuje historická fakta.

Paradoxně se tato Reforma policie zásadněji nedotkla tzv. útvarů s celostátní působností (ÚCP), jejichž konstituce byla převzata z let devadesátých. Přestože byla připravena jejich transformace do tzv. Národního kriminálního úřadu, tak po roce 2010, kdy se další kroky Reformy policie v podstatě zastavily, zůstaly ÚCP Služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV) v nezměněné podobě. A tak zůstal beze změn – v roce 1995 zřízený – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který se měl zabývat hlavně rozkrýváním organizované kriminality. Jeho vznik reagoval na rozšíření působnosti mafií z balkánských a postsovětských států na naše území. V roce 2001 se z ÚOOZ vyčlenila Národní protidrogová centrála (NPC), která se od té doby věnovala samostatné působnosti. Oproti tomu Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) se vyvinul z bývalé „ekonomické kontrarozvědky“ (SPOK) a z dalších útvarů, které se sdružily v boji proti korupci a závažné hospodářské trestné činnosti. Příslušníci ÚCP od roku 2002 konali i vyšetřování.

Postupně se však měnily formy kriminality a byly stírány rozdíly mezi „organizovaným zločinem“ a „korupcí a finanční kriminalitou“, zločin se etabloval bez ohledu na to, jaké útvary jej odhalovaly. Oproti zločincům však vztahy mezi ÚCP SKPV byly čím dál vyhrocenější. Policisté si navzájem „lezli do zelí“, takže se mnohokrát stalo, že ÚOOZ řešil hospodářské trestné činy, zatímco ÚOKFK zločiny mafiánské. Odlišná byla i poznatková základna a neexistovalo žádné sdílení informací. Že tyto souboje nepřispěly výslednosti, není snad třeba příliš zdůrazňovat.

I z těchto důvodů bylo zapotřebí provést komplexní Reformu Policie České republiky. Se záměry Reformy, které byly pro laickou i odbornou veřejnost koncipovány v 10 pilířích, byli seznamováni nejen tehdejší koaliční, ale i opoziční politici. Proběhlo mnoho jednání, zejména na platformě Výboru pro bezpečnost, jednání probíhala i s regionálními politiky a v principech došlo ke shodě, která vyústila v přijetí nového zákona o PČR, se kterým bylo změněno dalších 53 zákonů činnosti policie se týkajících. Přípravu a realizaci Reformy koordinovaly útvary Ministerstva vnitra pod vedením tehdejšího 1. náměstka pro vnitřní bezpečnost Jaroslava Salivara. Významné bylo působení zejména Odboru bezpečnostní politiky, Odboru azylové a migrační politiky, Odboru personálního, Odboru školství a bezpečnostního výzkumu a dalších.

Realizace Reformy byla završena transformací územních policejních útvarů, které se přizpůsobily uspořádání samosprávy. To proběhlo již za ministrování Martina Peciny, který sice tyto kroky zpochybnil, ale zrušit se je neodvážil – většina hejtmanů byla z ČSSD. K významným výstupům Reformy patří zřízení krajských policejních ředitelství jako samostatných organizačních složek státu a účetních jednotek, které tak získaly právní subjektivitu i v ekonomické oblasti. Přes mnohé snahy o zrušení toto policejní uspořádání vydrželo až do současné doby, možná i proto, že žádná z vládních garnitur, které se od té doby vystřídaly, nenašla nic lepšího. Více než tisíc opravených služeben, masivní obměnu 3500 vozidel, tisíce nových počítačů, celoplošné zavedení ETŘ, prostředky získané odprodejem nepotřebného majetku apod., to už policii nikdo nevezme.

Pokud se nyní z článku K. Hvížďaly dovídáme, že tuto reformu realizoval „bývalý příslušník StB Jiří Houba“, tak je to čistá mystifikace. Tíha Reformy policie ležela hlavně na bedrech náměstků policejního prezidenta pro uniformovanou policii (vnější službu) a pro ekonomiku. SKPV, kterou náměstek Houba řídil, se Reforma kromě nového technického vybavení prakticky nedotkla. V organizaci ÚCP SKPV došlo navíc ke zřízení společné analytiky, informatiky a Národního kontaktního bodu pro terorismus, díky kterému můžeme do USA jezdit bez vízové povinnosti. Pokud je mi rovněž známo, tak Jiří Houba v řadách StB nepůsobil, ani se nezabýval rozvědnou či kontrarozvědnou činností.

Bohužel nedošlo k realizaci reformy ve třech oblastech. První bylo zřízení Generální inspekce bezpečnostních sborů, která vznikla s dvouletým zpožděním až v roce 2012, druhou bylo nedotažení územní reformy, kdy stále přetrvává zcela nekoncepčně rozmělněné řízení vnější služby na územních odborech, a již zmíněné nedokončení transformace útvarů SKPV s celostátní působností do Národního kriminálního úřadu.

Reorganizace, která byla provedena v roce 2015 sloučením ÚOOZ a ÚOKFK do Národní centrály proti organizovanému zločinu – paradoxně se nedotýkající NPC – na rozdíl od Reformy z let 2008-2010 nebyla vydiskutována vůbec s nikým, natož s policisty a politiky, a vedení policie ještě několik měsíců před reorganizací tvrdilo, že stávající (rozdělené) působení ÚCP je naprosto skvělé. Přestože důvody, které vedly ke sloučení celostátních útvarů SKPV, byly zcela oprávněné, tak samotná reorganizace byla provedena naprosto amatérsky, nepřipraveně, bez politické i odborné podpory, a tomu odpovídá i výsledek.

Jestliže K. Hvížďala jedním tahem pera píše o změnách v policii za vlád ČSSD od roku 1999, které měly být zařizovány na přání vládce podsvětí Františka Mrázka, o Reformě policie, která roku 2008 přivedla do ředitelského křesla na ÚOOZ Roberta Šlachtu a o reorganizaci z roku 2015, která jej měla o toto křeslo připravit, tak se zasvěcenému čtenáři může vyvolat v mysli myšlenka, že vlastně Robert Šachta byl později dosazen na ÚOOZ na přání F. Mrázka, zabitého v roce 2005. Anebo chce autor článku toto skutečně naznačit?

Nic už nezmění hrubou politickou chybu ČSSD, vládnoucí v roce 2015, že si zpackanou reorganizací nechala sebrat politické body, které na talíři naservírovala soupeřícímu hnutí ANO nynějšího premiéra Andreje Babiše. Ani parlamentní vyšetřovací komise, včetně zástupce za ANO, nezjistila, že by postup a důvody reorganizace byly protizákonné. To však pachuť z účelovosti a politické prohry nesmyje.

Chci se ohradit ještě proti jednomu tvrzení K. Hvížďaly v článku. Autor konstatuje, že ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Murín tím, že nevyužil možnosti bránit se soudní cestou proti svému odvolání, nepřímo potvrdil výtky státních zástupců a předsedy vlády vůči GIBS a sám rezignoval v dubnu 2018. Nehodlám zde hodnotit práci mého následovníka na GIBS, ani výtky státních zástupců. Autorovi článku však mohu potvrdit, že odpovědný ředitel tak sofistikovaného subjektu, jako je GIBS, raději odstoupí sám, než aby přivodil zkázu celého útvaru, kterého by se politické hry neměly dotýkat. A vím moc dobře, o čem mluvím. Pokud vám neustále odebírají peníze z rozpočtu, neprojednávají vládní materiály, neschvalují předložené návrhy apod., tak by se nakonec útvar zhroutil. V roce 2014 dokonce z námi vyhlédnuté nepotřebné budovy v majetku státu na Žižkově raději – v naprostém rozporu se zákonem – dali udělat squat, než aby ji nechali GIBS…

Komu všemu tyto události nahrávají, netřeba diskutovat. V tom se nakonec s autorem článku dozajista shodneme.

Autor je bývalý náměstek policejního prezidenta pro vnější službu
a bývalý ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů

Ivan Bílek


Diskuse


J. Kanioková
22:08
2.7.2018

P. Lenc
9:53
2.7.2018

M. Těhanová
15:45
2.7.2018

P. Papež
7:51
2.7.2018

M. Těhanová
15:48
2.7.2018

P. Papež
23:45
2.7.2018

J. Kanioková
22:06
2.7.2018

počet příspěvků: 14, poslední 2.7.2018 11:45









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.