29.9.2016 | Svátek má Michal






Počátky Zlatého věku 08: Robert Anson Heinlein (1907-1988)

11.3.2010 0:05

HeinleinTOPlistPředchozí díl: Počátky Zlatého věku 07: Alfred Elton van Vogt (1912-2000).

Byl-li van Vogt gejzírem fantastických nápadů a myšlenek leckdy ne zcela dobře literárně ztvárněných, a byl-li Asimov učedníkem lopotně se propracovávajícím k mistrovství, pak Robert Anson Heinlein byl již na počátku své literární dráhy mimořádně vyzrálým autorem majícím vizi budoucnosti.

Jeho vize nespočívala ani ve snaze vytvořit galaktickou kroniku, ani ve snaze obhospodařovat bestiárium tvořené příšerami z hlubin kosmu – jeho vize byla daleko umírněnější, daleko realističtější, a tím pádem i pro čtenáře daleko bližší.

Isaac Asimov Heinlein CampbellVždyť není třeba létat po celé galaxii, není třeba svádět lité boje s vesmírnými zrůdami – největším nepřítelem člověku může být člověk sám.

Heinleinův koncept historie budoucnosti byl ve své době něčím naprosto novým a převratným – Heinlein se v něm pokusil popsat budoucnost lidstva zhruba po příštích 170 let. Díky tomu, že Heinlein popisuje Zemi a její nejbližší okolí, pohybuje se vesměs v reáliích dobře známých, a proto tento jeho koncept je pro čtenáře tolik přitažlivý. Jeho historie budoucnosti začíná někdy kolem roku 1950, a končí rokem 2125.

Kompletní historie budoucnosti Robert A. HeinleinJe tu však jeden problém. Popisuje-li Heinlein budoucnost, popisuje ji souhrnně – tedy nezabývá se pouze rozvojem vědy a techniky, ale zajímá jej i možné politické uspořádání a politický vývoj budoucí společnosti. A tím pádem nutně do svých děl musí promítnout své politické názory.

První období Heinleinovy literární tvorby počíná srpnem 1939, kdy v Astoundingu publikuje svoji první povídku „Linie života“, a končí v závěru roku 1942. V letech 1943 až 1946 Heinlein není vůbec literárně činný, což zřejmě souvisí s tím, že v roce 1942 nastoupil (společně s Asimovem a de Campem) do Letecké experimentální stanice válečného námořnictva (N. A. E. S.) ve Filadelfii.

Za období od roku 1939 do konce roku 1942 publikoval Heinlein v různých magazínech, zejména však v Astoundingu, celkem 26 povídek a 3 romány. Z tohoto množství jsou v češtině dostupné všechny 3 romány (z toho jeden patří do historie budoucnosti) a dále 16 povídek ( z nich 8, resp. 10 patří do historie budoucnosti).

Vesmír Astounding Heinlein UniverseZde je nutno podat vysvětlení. Svůj cyklus historie budoucnosti psal Heinlein od roku 1939 až do roku 1962, kdy napsal poslední povídku do tohoto cyklu patřící „Světlomet“ (1). V roce 1967 pak všechny své práce do té doby napsané, jež se odehrávaly v historii budoucnosti, vydal souhrnně ve sborníku Kompletní historie budoucnosti (2). Z neznámého důvodu však do tohoto sborníku nezařadil povídky „Vesmír“ (resp.“Sirotci oblohy“) a „Zdravý rozum“, byť tyto mají na historii budoucnosti určitou návaznost, jak bude pojednáno níže.

Právě sborník Kompletní historie budoucnosti (2) mohu jednoznačně fanouškům doporučit k přečtení, protože obsahuje vesměs velmi kvalitní dílka z období Heinleinových literárních začátků. Recenze na tento sborník vyšla na Sardenu dne 17. 2. 2010.

Nedá mi to však a pozornosti fanoušků doporučím ještě čtyři naprosto mimořádné povídky, které Heinlein v zájmovém období let 1939-1942 napsal.

První z těchto povídek je „…postavil si domeček, v tom domečku…“ (resp. „Domeček jako klícka“). Jedná se o s neuvěřitelnou lehkostí a humorným nadhledem napsanou povídku popisující důsledky toho, pokud se čistě náhodou architektovi podaří vyprojektovat a staviteli podaří postavit dům ve čtyřrozměrném prostoru – tzv. teserakt.

Metuzalémovy děti Astounding HeinleinDruhou a třetí z těchto povídek jsou „Vesmír“ (resp.“Sirotci oblohy") a její volné pokračování „Zdravý rozum“. Tyto povídky jsou zvláštní tím, že byť mají určitou návaznost na historii budoucnosti, Heinlein je do svého konceptu nikdy neřadil. Dílem chronologicky završujícím historii budoucnosti je román Metuzalémovy děti, který se odehrává v roce 2125 a v němž Heinlein přivádí na scénu členy tzv. Howardových rodin – dlouhověké lidi dožívající se věku až 200 let. V roce 2125 je jejich přítomnost na Zemi odhalena a je na ně proveden ze strany státu a společnosti pogrom. Těmto dlouhověkým lidem (jichž je kolem 100.000) se podaří pod vedením autorova alter ega Lazara Longa ukrást vesmírnou loď připravenou k letu k nejbližší hvězdě – Proximě Centauri a s ní Zemi opustit. A v tomto románě je naprosto nepodstatná poznámka, že obdobná vesmírná loď k Proximě Centauri odstartovala již v roce 2119, ovšem v krátku s ní bylo ztraceno spojení a její osud je neznámý.

Sám sobě v patách Astounding HeinleinA právě v povídkách „Vesmír“ (resp. „Sirotci oblohy“) a „Zdravý rozum“ sledujeme osudy posádky této první vesmírné lodi odstartovavší v roce 2119. Heinlein v nich jako první přináší v oblasti science fiction naprosté novum - koncept vícegenerační lodě, v níž postupem doby dojde k degeneraci posádky. Právě v této Heinleinově povídce lze hledat základy, které později ve svých románech zúročili Aldiss (3), Harrison (4) nebo Obluk (5) a v povídkách Simak (6), Kramer (7) nebo Baxter (8).

A konečně čtvrtou povídkou, která vzbuzuje zaslouženou pozornost, je povídka „Sám sobě v patách“. Heinlein miloval časové paradoxy a dosáhl v nich neskutečného mistrovství. Český čtenář má tak k dispozici již vyzrálá díla jako román Dveře do léta z roku 1956 nebo povídku „Všechny tvé stíny“ (resp. „Vy všechny zombie…“) z roku 1959. První povídku obsahující časové paradoxy však Heinlein publikoval již v roce 1941 – v povídce „Sám sobě v patách“ se tak setkáváme současně s Bobem Wilsonem, dále s Bobem Wilsonem o dva dny starším, dále s Bobem Wilsonem o čtyři dny starším, mimo to další Bob Wilson klepe na dveře, a aby toho nebylo málo, tak ještě jeden Bob Wilson je v 30.000 let vzdálené budoucnosti.

Cesty se musí hýbat Astounding HeinleinJe snad ještě na místě dodat, že když v roce 1967 členové SFWA vybírali nejlepší krátké SF povídky vyšlé před rokem 1965 (tedy před rokem, za který byla poprvé udělována cena Nebula), umístila se Heinleinova povídka z roku 1940 „Musejí být v chodu“ (resp. „Cesty se musí hýbat“) na sedmém až desátém místě.

Výše jsem uvedl, že Heinlein jako málokterý jiný autor science fiction do svých děl promítal své politické názory. To bohužel leckdy vedlo k jeho kontroverznímu vnímání i k nelichotivému hodnocení jeho lidských kvalit.

Je velice obtížné se orientovat v tom, co bylo o Heinleinovi napsáno. Pokud se týče jeho lidských kvalit, jenom na ukázku naprosto odlišné hodnocení Asimova, který ve své antologii Na úsvitu zlatého věku (11) uvádí, že se s Heinleinem přátelil celý život, a naproti tomu ve svém životopise Já, Asimov (12) nenechá na Heinleinovi nit suchou.

Jestli to takhle půjde dál Astounding HeinleinPokud se týče Heinleinových politických názorů, pak doporučuji Vaší pozornosti dva v češtině vyšlé články. Spider Robinson v roce 1980 na bostonské SF konferenci přednesl příspěvek „Hurá, hurá, R.A.H.!“ (13), který je chvalozpěvem na Heinleina a jeho názory. Naproti tomu Barton Paul Levenson ve svém článku „Ideologie Roberta A. Heinleina“ (14) jednak polemizuje s Robinsonovým článkem a jednak se snaží prokázat, že Heinlein ve svých dílech propagoval fašismus.

1) Robert A. Heinlein: „Světlomet“ (Searchlight; mag. Scientific American, srpen 1962), in sborník Minulost napříč budoucností, Classic AND 1996 a in sborník Kompletní historie budoucnosti, Banshies 2009

2) Robert A. Heinlein: Kompletní historie budoucnosti (The Past Through Tomorrow; 1967), Banshies 2009

Šestá kolona Astounding Heinlein3) Brian W.Aldiss: Nonstop (Non-Stop; 1958) Odeon 1979 a 1989, Laser-books 2000 a 2008

4) Harry Harrison: Zajatý vesmír (Captive Universe; 1969), AF 167 1994

5) Pavel Obluk: Znamení duhy, Leonardo 2001

6) Clifford D.Simak: „Pokolení, které dosáhlo cíle“ (Target Generation; mag. Science Fiction Plus, srpen 1953 jako Spacebred Generations), in ant. Tunel do věčnosti, Albatros 1999

7) Alexandr Kramer: „999“, in pov. sbírka Jaroslav Veis: Experiment pro třetí planetu, Mladá fronta 1976 a in pov. sbírka Miroslav Kostka: Exodus s happy endem, Středočeské nakladatelství a knihkupectví 1989

8) Stephen Baxter: „Mayflower II“ (Mayflower II; sam. vydání 2004), in ant. Plameny hvězd, Laser-books 2007

Logika impéria Astounding Heinlein9) Robert A. Heinlein: Dveře do léta (The Door into Summer; časopisecky mag. F&SF říjen až prosinec 1956; knižně 1957), Odeon 1984 a Laser 1995

10) Robert A. Heinlein: „Všechny tvé stíny“ (All You Zombies; mag. F&SF, březen 1959), in ant. Cesta k science fiction – od Heinleina po Aldisse, AFSF 1994 a in ant. Mistrovské kusy, Laser-books 2003; jako „Vy všechny zombie…“, in ant. Cestování v čase, Motýl 1998

11) Isaac Asimov: Na úsvitu Zlatého věku (Before the Golden Age; 1974), Mustang 1995 (pouze výběr); str. 401

12) Isaac Asimov: Já, Asimov (I, Asimov: A Memoir; 1994), Český spisovatel a Arcadia 1996; str.93-97

13) Spider Robinson: „Hurá, hurá, R.A.H.!“ (Rah, Rah, R.A.H.!; 1980), in pov. sbírka Cestovatelé v čase platí hotově, Triton 2009

14) Barton Paul Levenson: „Ideologie Roberta A. Heinleina“ (The Ideology of Robert A. Heinlein; mag. The New York Review of Science Fiction, duben 1988), in Ikarie č. 6/2003

BIBLIOGRAFIE ČESKY VYŠLÝCH HEINLEINOVÝCH DĚL PUBLIKOVANYCH V LETECH 1939-1942

R o m á n y

  • Šestá kolona (Sixth Column; mag. Astounding, leden až březen 1941; knižně 1949), Brokilon 2000
  • Metuzalémovy děti (Methuselah’s Children; mag. Astounding červenec až září 1941; knižně 1958), Classic 1994; Wales 2006 a in sborník. Kompletní historie budoucnosti, Banshies 2009 – HISTORIE BUDOUCNOSTI
  • Za tímto horizontem (Beyond This Horizon; mag. Astounding, duben a květen 1942; knižně 1948), Banshies 2003

P o v í d k y

  • „Linie života“ (Life-Line; mag. Astounding, srpen 1939), in pov. sb. Minulost napříč budoucností, Classic AND 1996 a in sborník Kompletní historie budoucnosti, Banshies 2009 – HISTORIE BUDOUCNOSTI
  • „Černá ovce“ (Misfit; mag. Astounding, listopad 1939), in pov. sb. Minulost napříč budoucností, Classic AND 1996 a in sborník Kompletní historie budoucnosti, Banshies 2009 – HISTORIE BUDOUCNOSTI
  • „Rekviem“ (Requiem; mag. Astounding, leden 1940), in pov. sb. Minulost napříč budoucností, Classic AND 1996 a in sborník Kompletní historie budoucnosti, Banshies 2009 – HISTORIE BUDOUCNOSTI
  • „Jestli to takhle půjde dál“ (If This Goes On…; mag. Astounding, únor a březen 1940), in pov. sb. Minulost napříč budoucností, Classic AND 1996 a in sborník Kompletní historie budoucnosti, Banshies 2009 – HISTORIE BUDOUCNOSTI
  • „Musejí být v chodu“ (The Roads Must Roll; mag. Astounding, červen 1940), in pov. sb. Minulost napříč budoucností, Classic AND 1996 a in sborník Kompletní historie budoucnosti, Banshies 2009; jako „Cesty se musí hýbat“, in ant. Velmistři SF, Baronet a Knižní klub 200 a in ant. Síň slávy, nejlepší SF povídky 1929-1946, Baronet 2003 – HISTORIE BUDOUCNOSTI
  • „Exil“ (Coventry; mag. Astounding, červenec 1940), in pov. sb. Minulost napříč budoucností, Classic AND 1996 a in sborník Kompletní historie budoucnosti, Banshies 2009 – HISTORIE BUDOUCNOSTI
  • „Občas to někde bouchne“ (Blowups Happen; mag. Astounding, září 1940), in pov. sb. Minulost napříč budoucností, Classic AND 1996 a in sborník Kompletní historie budoucnosti, Banshies 2009 – HISTORIE BUDOUCNOSTI
  • „Magie, a.s.“ (Magic, Inc.; mag. Unknown, září 1940 jako The Devil Makes the Law), in pov. sb. Waldo / Magie, a.s., Wales 2005
  • „…postavil si domeček, v tom domečku…“ (…and He Built a Crooked House; mag. Astounding, únor 1941), in ant. Vlak do pekla, Albatros 1976, 1983, 1992; jako „Domeček jako klícka“, in ant. Těžká planeta, Mladá fronta 1979 a Triton 2002
  • „Logika impéria“ (Logic of Empire; mag. Astounding, březen 1941; in pov. sb. Minulost napříč budoucností, Classic AND 1996 a in sborník Kompletní historie budoucnosti, Banshies 2009 – HISTORIE BUDOUCNOSTI
  • „Oni“ (They; mag. Unknown, duben 1941), in ant. Hrůzný čas, Mustang 1996
  • „Vesmír“ (Universe; mag. Astounding, květen 1941); první část novely Sirotci oblohy, Návrat 1993; jako „Sirotci oblohy“, in ant. Síň slávy 2A (nejlepší SF novely), Baronet 2006 – HISTORIE BUDOUCNOSTI
  • „Venčíme také psy“ (…we Also Walk Dogs; mag. Astounding, červenec 1941), in pov. sb. Minulost napříč budoucností, Classic AND 1996 a in sborník Kompletní historie budoucnosti, Banshies 2009; jako „…také venčíme psy“, in Ikarie č. 1/1997 – HISTORIE BUDOUCNOSTI
  • „Sám sobě v patách“ (By His Bootstraps; mag. Astounding, říjen 1941), in ant. Na úsvitu Zlatého věku, Mustang 1995
  • „Zdravý rozum“ (Common Sense; mag. Astounding, říjen 1941), druhá část novely Sirotci oblohy, Návrat 1993 – HISTORIE BUDOUCNOSTI
  • „Waldo“ (Waldo; mag. Astounding, srpen 1942), in pov. sb. Waldo / Magie a.s., Wales 2005

Příště: Povídky různé, zejména hrůzné.

Jiří Halama


Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...