26.4.2024 | Svátek má Oto


Po návštěvě Angely Merkel

26.8.2016

Jestliže jsme se nedočkali rozumného slova jako výsledku setkání Merkelová – Hollande – Renzi, bylo by pošetilé čekat cokoli kloudného na závěr návštěvy kancléřky v Praze. Oficiálně bylo konstatováno, že česko-německé vztahy jsou nebývale dobré. To je pravda a přejme si, aby to tak zůstalo trvale.

Česko-německá deklarace postavila solidní základ pro vztahy politické – a podstata těch dobrých vztahů tkví v průmyslu a obchodu. Osmdesát procent našeho exportu jde do unie a třetina z toho do Německa, už to vypovídá o důležitosti tohoto partnerství. Spolupráce ve vědě byla přilepena k agendě proto, aby to nevypadalo jako konfliktní setkání. Premiér Sobotka deklaroval náš odpor ke kvótám. Ono by to na věci nic nezměnilo, i kdyby je vítal, protože kvóty netroskotají ani tak na našem heroickém odporu jako proto, že se Němcům nedaří běžence ani spočítat, natož pochytat, aby je expedovali tam či onam.

Nedozvěděli jsme se, jak se kancléřka tváří na naši podporu odvěkého projektu evropské armády. Známe negativní odezvu z naší strany. Nicméně ten projekt na přetřes přijde v okamžiku, až se přestane plkat o ochraně schengenských hranic a začnou se skutečně chránit, a k tomu dříve či později dojít musí. Ochrana hranic, to je věc silová, a tudíž na pohled ošklivá a mediálně ošemetná. Nárazníkové státy, především je to Řecko a Itálie, nebudou chtít zůstat v role biřice Evropy. Tu funkci policejně-vojenskou bude třeba distribuovat a v této věci by nedostatek solidarity byl zavrženíhodný.

Pokud je něco k politování, pak stupeň bulvarizace médií, která o překot referovala o každé blbosti na pražských ulicích, o každém oplzlém výroku a urážce představitelky partnerského státu. Je možno s ní nesouhlasit, je možno jí oponovat, ale nadávat jí, to je prostě hnusné. Přitom šlo o bezvýznamné výstřelky, věru že se Prahou nevalily statisícové davy.

Dodejme ještě, že o trapnosti se nezasloužila jenom bulvární média. Šaškovskou čepici si opět zaslouží Zeman svým pivním výrokem typu my jsme je nezvali, tak nám je necpěte, a palmu zaslouží i Babiš, který se nacpal k oficiální večeři. To už patří ke stylu – předání knihy o Švejkovi, knihy sice zábavné, ale ve své podstatě hanebné, která nám ublížila a ubližuje víc, než jsme standardně schopni si uvědomit. Vytasil se s ní, kdo jiný, Zeman.

Aston Ondřej Neff