24.2.2018 | Svátek má Matěj


PAN MACHÁLEK: Riziko omylu Václava Klause

6.8.2007

Seděli jsme s panem Machálkem v restauraci na Kahánku a byli jsme celí jakoby ztuhlí. Posléze jsem přerušil mlčení a zeptal jsem se pana Machálka, co to proboha znamená. Měl jsem pochopitelně na mysli výroky prezidenta republiky o radarové základně pro Svobodnou Evropu. Očekával jsem, že jako obvykle se pan Machálek dá do přemýšlení a pak bude následovat výklad. Mýlil jsem se. Výklad následoval okamžitě.

– Pan Machálek si pořádně přečetl Klausovy výroky a je přesvědčen, že zatím je to nejzávažnější zahraničně politický projev našeho prezidenta. Ať si říká kdo chce, co chce (například Petr Hájek), je to tak, jako kdybychom drželi v ruce velkou minci a chtěli ji vysvětlit. Podle Klausovy metody bychom však vzali jen jednu stranu mince – v tomto případě odpor občanů proti základně – a podrobně ji vysvětlovali. Tu druhou stranu mince, tu závažnější (proč by měla základna u nás být), bychom si jakoby nevšímali, ve skutečnosti však její povahu zamlžovali.

Pan prezident říká, že svět se už mnohokráte mýlil a neodhadl riziko. Ale „svět“ je pojem geografický. Politicky a mocensky znamená svět množinu handrkujících se a vzájemně se napadajících států. Jak mohl někdy někdo svět vidět například takto: říše osmanská + Čína + západní Evropa+ Rusko a tak dále). Jak si kdo mohl kdy myslet, že se tyto státy najednou místo vzájemného napadání sjednotí, aby odhadly riziko nebezpečí?

Ostatně, dovoluji si odbočit: vidí Václav Klaus nějaké nebezpečí. Jestli ano, měl o něm promluvit. Působilo by to asi mocněji než argumenty pana Klvani.

Nebezpečí neodhadly Spojené státy ve válce s Irákem. Dobrá, tak pan prezident měl říct, oč jde. Mohl také říct, že Spojené státy neodhadly nebezpečí před útokem japonského letectva na Pearl Harbour, že demokratické státy neodhadly nebezpečí nacistické třetí říše. Měl by dost důvodů, dokázat, že demokratické státy se utíkají k pacifismu v domnění, že je útočník nechá být.. Když se o nebezpečí nezmínil, asi žádné nevidí. Svědčí o tom i vrcholný Klausův výrok, který se týká Česka:

„Lidé mají nějaké své historické zkušenosti a vždycky si budou přát, aby u nich žádné velké vojenské kapacity nikde na dosah nebyly.“

Je to trapné, když prezident státu používá protidemokratické demagogie. Ve skutečnosti se v Česko(slovenské) realitě ocitly dvě základny. A v obou případech se naše území stalo obětí totalitního státu. V prvním případě bylo Československo objektem agrese nacistického wehrmachtu, který si z Čech a Moravy opravdu udělal velkou základnu. Jako kdyby ho chtěla napodobit, přepadla 21. srpna 1968 sovětská armáda Československo a opět si z něho udělala velkou základu. Takové zkušenosti máme a ty svědčí pro to, abychom se snažili co nejvíce pomoci Spojeným státům při obraně naší civilizace. Jenomže tak, jak to podává pan prezident, jsou totalitní základny (wehrmachtu a Rudé armády) vlastně totéž jako základna USA, tedy demokratického státu. Lze bez obalu říci, že je to nehoráznost klást na roveň totalitní armádu a armádu demokratického státu. U nás tuto nehoráznost hlásá hlava státu.

– Počkejte, podařilo se mi po jistém úsilí pana Machálka přerušit. Ve vašem výkladu je, zdá se mi určitá nelogičnost. Říkáte, že „svět“ v politickém smyslu neexistuje. A co OSN? OSN sdružuje všechny státy světa, lze ji tedy nazvat světem, nemýlím se. – Můj přítel mi odpověděl, že se zcela určitě mýlím. V OSN sedí kupříkladu Írán a Sýrie spolu s Izraelem, kterého by nejraději viděli rozčtvrceného a smeteného do moře. Tak bych mohl pokračovat výčtem afrických států, které jsou málem ve válečném stavu. A to je „svět“? Určitě ne. To je Organizace spojených národů, organizace prospěšná, ale nezaměnitelná se „světem“. Ale pokračujme.

Pan prezident chápe, že nesmírně vzdálené státy zla, jak kupříkladu Irán a Severní Korea těžko mohou naši lidé pojímat jako akutní hrozbu. Takže je třeba hledat nějaké vysvětlení velikosti toho rizika. Václav Klaus se obává, že se toto vysvětlení (nebo hledání hrozby?) ani moc neprovádí. To je možné, nejsem s těmito záležitostmi seznámen. Ale je tu jiná věc. Hrozba nemusí být „akutní“; z obecné hrozby (a dokonce i ze situace, která nevypadá na první pohled hrozivě) se může během několika dní stát hrozba velmi akutní. A to už bývá pozdě. Také proto nejsou některé údaje strategické povahy publikovány a státy, které by mohly být ohroženy, uskutečňují dlouhodobá obranná opatření (například radar).

„Obecné“ nebezpečí je vzdáleno daleko od nás. Směřuje proti euroamerické civilizaci. Člověk by řekl, že základna se má u nás stavět právě proto, že státy, z nichž jde strach (Írán, Severní Korea) jsou tak vzdálené; radar tedy umožní včasné varování. Kdyby riziko bylo za humny, musela by obrana vypadat jinak. Je to selská logika, ale oprávněná a je škoda, že náš prezident podle ní nemyslí. Vždyť například na Blízkém východě je situace která může přerůst v lokální i větší válku a je nezbytné, aby naši stratégové si toho byli vědomi.

– Poděkoval jsem panu Machálkovi za obšírný výklad, ale on můj dík odmítl. Řekl, abych neděkoval, že ještě není u konce. Až dosud vznášel námitky proti Klausově argumentaci, jenomže tato argumentace vyrůstá z určité ideologické a psychologické situace u nás a často i v celé Evropě. Člověk ani nemusí být žurnalista a první, co ho napadne, je, že Václav Klaus zahájil mohutnou předvolební prezidentskou kampaň: lid nechce radar, prezidentský kandidát taky ne. Je nesnadné o tomto Klausově záměru pochybovat. Jeho stanovisko se ovšem týká širší veřejnosti, než je obyvatelstvo našeho státu. Protiamericky naladěný evropský subkontinent nepřijme Klausova slova negativně, spíše naopak.

A pak je tu ještě jeden činitel a toho si nelze nepovšimnout. Je to Rusko. Stává se den ode dne agresivnějším a začalo vyhrožovat nám i Polsku, že přijmeme-li americkou nabídku na umístění základen, zaujme jeho armáda výchozí pozice proti nám. Jako výhružka je to směšné; že by Rusko zahájilo válku se Spojenými státy (což by byl tento případ), to může napadnout jen člověka s dosti podprůměrnou inteligencí. Přesto nevysvětlíme, že jsme se nezačali bát Ruska.

Je to legrační. Pořád ještě doznívá blud, že jsme po Mnichově (kdy to nešlo) nebojovali, ale teď, když válka s Ruskem nehrozí, přesto kapitulujeme. A máme strach ne snad z raket, ale z radaru. A že nám začnou padat rakety do senkruvny.

Může být, že někteří naši vrcholní politici považují zbabělost za význačnou státní vlastnost: zbabělého státu se nikdo nemusí bát, ten nikoho nenapadne. Má to ovšem svou obrácenou logiku: útočník se nemusí na zbabělý stát nijak připravovat: poddá se sám. A jak to tak vypadá, může se stát, že se mezi zbabělé státy vřadí i Česko. Samozřejmě, až na prezidenta.



Diskuse


bára
10:56
9.8.2007

benon
13:12
7.8.2007

Dušan Polanský
10:04
7.8.2007

Standa
21:26
6.8.2007

Frank
21:47
6.8.2007

Emersonskej
11:14
7.8.2007

Emersonskej
11:24
7.8.2007

andros
17:38
6.8.2007

H.K.
18:09
6.8.2007

H.K.
18:45
6.8.2007

Ferry
15:28
6.8.2007

Ferry
15:27
6.8.2007

pamětník
14:15
6.8.2007

Ondřej
14:55
6.8.2007

Kolombo
18:19
6.8.2007

Emersonskej
11:26
7.8.2007

samir
18:07
8.8.2007

Xaver 82.117
13:23
6.8.2007

Orel
22:06
6.8.2007

Emersonskej
11:40
7.8.2007

kmet
13:20
6.8.2007

Ondřej
14:48
6.8.2007

Jirka
11:03
6.8.2007

Tonevadí
9:45
6.8.2007

Richard III.
9:33
6.8.2007

Miloš Zfrantišku
8:25
6.8.2007

Starý J.
9:11
6.8.2007

Starý J.
9:12
6.8.2007

Miloš Zfrantišku
10:02
6.8.2007

Starý J.
10:35
6.8.2007

Jistěže je radar
11:20
6.8.2007

Vlastimil
8:16
6.8.2007

pišta
8:05
6.8.2007

Xaver 82.117
14:00
6.8.2007

Ferry
15:26
6.8.2007

kritik
7:20
6.8.2007

chytrý horák
3:50
6.8.2007

počet příspěvků: 66, poslední 24.5.2008 11:01









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.