Poslanci ANO rozhodli, že nezbaví prestižního postu v poslanecké sněmovně Tomia Okamuru, politického předáka, který sází do základů našeho politického domu jednu časovanou bombu za druhou. Tohle spojenectví jejich firmě věru není ku prospěchu. 

Tím méně ku prospěchu je metoda, s jakou Andrej Babiš koná svoje personální čistky. Ministerstvo financí, tedy „Babišovi naši“, zakleklo na Generální inspekci bezpečnostních sborů a Babiš vyzval k rezignaci jejího ředitele Michala Murína. Když to udělá dobrovolně, obejde se to bez skandálu, dal mu nabídku, která se nedá odmítnout.

Michal Murín zjevně neuposlechl. Jaký se kolem něho rozpoutá skandál? To pak bude další, sekundární, ještě větší skandál.

Ano, mráz svírá zemi.

Kurdská spojka

Ono to bylo hned od samého začátku divné: naše policie sebrala v hotelu kurdského politika Sáliha Muslima. Policie byla skoupá na informace, její mluvčí hovořila o „zadrženém“ bez udání jména. Zpráva byla dobrá jen na pozvednutí obočí. Opravdu se dá čekat, že Praha vydá kurdského předáka do Turecka, které je na nejlepší cestě se stát islamistickou diktaturou střiženou mussoliniovským fašismem? 

Politik si v cele dlouho nepobyl. Městský soud v Praze ho propustil. Ukázalo se, že Interpol na něho žádný mezinárodní zatykač nevydal. Ano, v Turecku je na seznamu nejhledanějších teroristů, ovšem Turecko je stát, kde je velmi snadné se na takový seznam dostat. Je zřejmě zaděláno na docela slušné nepříjemnosti. Proč tedy byl Sálih Muslim zatčen? Zpráva o zatykači Interpolu byla zjevně mylná. Někdo ale musel rozhodnout a dát policistům rozkaz. Kdo to byl a na základě čeho se to stalo? Rozepře s tureckou vládou se dají čekat, ovšem s takovou vládou by musely nutně nastat i bez zatčení kurdského politika.

Tak mě napadá, že dnes jezdit na výlet do Istanbulu asi není ten nejrozumnější nápad.