26.4.2024 | Svátek má Oto


NĚMECKO: Já nejsem Angela

26.11.2018

CDU chce uvolnit debatu i kritiku a získat voliče

Lze hledat v Německu politické inspirace? Kdo odpoví bez rozmýšlení „ano“, měl by hned dodat „ale“. Ano, Německo dosahuje úspěchů v mnohém, ale přispívají k tomu i obtížně přenosné podmínky. Mezi ně patří i konsen- zuálnější společnost. Což může někdy přerůst v děsivou stádnost (historický příklad nástupu nacistů), jindy to zase umožní pečlivě připravené přijetí zásadních reforem (reforma trhu práce přijatá za kancléře Schrödera). Ale sebereflexe tradiční politické strany, jaká proběhla ve středu v Durynsku, inspirativní určitě je. Zejména u CDU, jež po ohlášeném odcházení Angely Merkelové hledá nejen jiného lídra, ale i jiné směřování.

V Německu to působí nezvykle, ale je to prostě fakt. Křesťanští i sociální demokraté, CDU i SPD, jsou v situaci, která nemůže nepřipomínat současnou pozici ODS a ČSSD u nás. Strany, které si za dlouhá desetiletí zvykly, že se střídají v čele většinových vlád, teď horko těžko vládnou ve velké koalici (jejich společné skóre už kleslo dost pod 50 procent, takže v případě předčasných voleb by vládní většinu neutvořily).

Německou sociální demokracii s její stopadesátiletou tradicí teď vyrovnávají, ba porážejí Zelení (naposled v Hesensku). A CDU v Durynsku, kde si tříbila názory pro stranický kongres, je s 23 procenty v této zemi na úrovni AfD i postkomunistické Levice. Nepřipomíná to – čistě aritmeticky – souboje ODS s Piráty či ČSSD s Okamurovci a KSČM? Právě proto chce CDU udělat za dosavadní cestou rázný řez. A tím i za Angelou Merkelovou, jež stála v jejím čele 18 let. Když kancléřka avizovala odchod, otevřela stavidla toho, co dosud působilo jako zapovězené – ostré vnitrostranické debaty i kritiky.

Tři favorité bojující o následnictví – Friedrich Merz, Annegret Krampová-Karrenbauerová (AKK) a Jens Spahn se různí v lecčems. Ale všichni se vymezují vůči Merkelové. Dokonce sama AKK, o níž se ještě v říjnu říkalo, že je kancléřčiným klonem. Teď se ale vymezuje ve vztahu k otevření hranic v létě 2015 (oproti kancléřce chce debatu opět otevřít), v daňové politice (chce snížit daňovou zátěž) i jinde.

Samozřejmě, je to hra o delegáty a voliče podle drsných pravidel. Nelze přesně říci, zda se AKK vymezuje vůči kancléřce proto, že hlásá jiný program, či se jen zbavuje nálepky „merkelismu“. Ale lze říci toto: přes „sílící mediální svatořečení kancléřky“ (tak to napsal novinář Robin Alexander) se uchazeči o nástupnictví vymezují právě vůči ní.

LN, 23.11.2018