Summit ve čtvrtek 28. 6. a v pátek 29. 6. 2018 v Bruselu, kde právě hnízdila Evropská rada, neboli smečka šéfů států a vlád, ničeho nedosáhl, ale i pár ušmudlaných kompromisů dalo pocit, že se EU o něco snaží. Nejrozkošněji jsem planou naději našel popsanou v článku „Summit o migraci: velká úleva“. Autorem je Jana Šafaříková, v té chvíli zvláštní zpravodajka MF Dnes v Bruselu.

Autorka výstižně napsala: „…dohoda neříká, jak to udělat. Ale už shoda na tom, že mají být záchytná centra v afrických i evropských zemích, povinné kvóty definitivně mimo hru a že relokace migrantů v rámci Unie pouze dobrovolná, šéfům států stačila k tomu, aby byli spokojeni.“

Ve skutečnosti se summit snažil předstírat, že řeší to, co se mělo řešit bleskově během několika jarních týdnů v roce 2015. Signály narůstající nelegální migrace byly zcela zřejmé již v roce 2014, dokonce i v roce 2013. Na jaře 2015 již měly policejní složky států EU zasáhnout. Protože když dojde ke krizové situaci, je možné

a) buď ihned tvrdě jednat a popudit si proti sobě spoustu naivních lidí, kteří nechápou, jaká jsou pravidla hry ve stylu „kdo s koho“,

b) nebo nedělat téměř nic a oddalovat řešení. Nedělat téměř nic znamená doufat, že to nějak dopadne, zatímco do EU proudí především chudí vyznavači islámu a islamisté. Čeká se na to „nějak to dopadne“ jako v letech 1935-1939, kdy západní státy čekaly na to, až si je dá nacistické Německo k večeři.

EU v době migrační krize prokázala, že tato monstrózní organizace je mistrem v předstírání, že se o něco snaží. Kroky EU jsou zcela nepodstatné, polovičaté a chaotické. Mám pocit, že EU se rozkládá svou byrokratické skvělostí. Summit v Bruselu byl vyvrcholením tohoto předstírání. To nebyl summit, to byla opera střihnutá zádušní mší.

Nezesměšňuji onen summit, mám spíše úzkost z budoucnosti, kterou summit naznačuje.

Krize desítek tisíc euro-zombies

Pokud píšu o EU, o smutném summitu, nejde přitom jenom o hemžení vrcholných pár desítek politiků. Summit je pouze viditelnou částí chuchvalce - byrokratického systému s politiky a úředníky, jedná se o konglomerát několika desítek tisíc osob – politicko/úřednických zombies. K tomu je nutné přiřadit vliv stovek lobbistů, ředitelů firem a bank a obchodních centrál ovlivňujících jednání desítek tisíc politiků a úředníků v EU.

Dohromady úsilím všech těchto lidí, aniž by to mysleli špatně, vznikl systém vedoucí k téměř neviditelnému postupnému hroucení EU.

Stále stejná opera

Euro-zombies stále opakují, že byla EU zaskočena v roce 2015 migrační vlnou, jenže po roce 2010 byla migrační tendence již zcela zřejmá.

Podle grafu odhalení nezákonného překročení hranic na vnější hranici EU v letech 2014–2017 (podle Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, EBCGA) bylo v roce 2014 zachyceno téměř 300 000 osob, v roce 2015 evidováno přes 1,8 milionu osob, v roce 2016 přes 500 tisíc osob a v roce 2017 přes 200 000 osob.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (United Nations High Commissioner for Refugees, UHNCR - https://data2.unhcr.org) nové žádosti o azyl v Evropě do konce května 2018 představovaly 139 054 osob, 819 000 v roce 2017, dále 1 323 000 v roce 2016 a 1 471 000 v roce 2015.

Agentura Reuters, když informovala o hlavních bodech summitu, mj. napsala: „Evropská rada potvrzuje, že předpokladem pro funkční politiku EU je i efektivnější kontrola vnějších hranic unie.“

O tom se v EU žvaní již nejméně od roku 2005: „V říjnu 2005 jednali hlavy států a předsedové vlád o migraci jako o jednom z největších problémů spojených s globalizací a shodli se na naléhavé potřebě zintenzívnit své úsilí….“ (Brusel 30.11.2006, KOM(2006) 735 v konečném znění – Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu, Globální přístup k migraci rok poté: směrem ke komplexní evropské politice migrace, kapitola 1. Odpověď na problémy migrace)

Dále např. Reuters uvedl, že na trase přes centrální část Středozemního moře má být zintenzivněna snaha zastavit pašeráky lidí v Libyi a jinde.

Podobný žvást prezentovali úředníci EU již v roce 2006. V dokumentu z výše uvedeného unijního dokumentu (Brusel 30.11.2006) je dále např. napsáno: „Do konce roku FRONTEX spustí a bude koordinovat několik významných námořních operací v oblasti Atlantiku a Středomoří, dokončí posouzení rizik s ohledem na Afriku a představí studie o proveditelnosti zřízení sítě pobřežních hlídek ve Středomoří a systému dozoru zahrnujícího celou jižní námořní hranici EU a Středozemní moře.“

Na summitu 28. 6. a 29. 6. 2018 se tyto žvásty recyklovaly a v různých formách a slovech v této summitové opeře politici zpívali, že je třeba migrační tok zastavit. Šlo ale pouze o refrén zpívaný více než 10 let…

V textu agentury Reuters je i pasáž o nelegálních migrantech, že „je nutné zajistit jejich rychlý návrat“. V jedné operní árii EU staré více než 10 let (Brusel 30.11.2006) také zaznělo v kapitole 3.4. Boj proti nelegální migraci a obchodu s lidmi: „Navracení a readmise zůstávají klíčovou součástí řízení migrace. Členským státům se musí dostat podpory při vytváření a provádění programů dobrovolného návratu a plánů pro vynucený návrat, včetně společných letů za účelem odsunu.“ Tato slova mohla zaznít bez velkých úprav i na nedávném červnovém summitu.

Myšlenky a slova úředníků a politiků EU jsou prostě recyklovatelné v místě i v čase. Proto nebylo řečeno nic nového, ač např. v článku „Summit o migraci: velká úleva“ čtenář mohl čekat nějakou dobrou zprávu alias evangelium.

Fake News neziskovek

Na euro summitu zaznělo od premiéra Andreje Babiše, že jsou lodě neziskových organizací ve Středozemním moři součástí pašeráckých sítí. Humanitární organizace to ale vždy striktně popíraly. Jenže dokumenty EU to, co říkal občan Babiš, potvrzují.

Neziskoví (humanitární) mafiáni hekají, že pouze hlídkují ve Středozemním moři v mezinárodních vodách a zachraňují plavidla s běženci, kterým hrozí kvůli potopení také utopení. Podobně se pohupují na mořích i strážní lodě některých států EU.

Co na to řekly dokumenty EU? „Společně sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě Migrace na trase přes centrální Středomoří. Řízení toků, záchrana životů“ (v Bruselu dne 25.1.2017, JOIN 2017, 4 final) v bodu 2 uvádí:

„… začal od konce roku 2014 aktivně provádět pátrací a záchranné akce v centrálním Středomoří také malý, ale rostoucí počet nevládních organizací. Devět nevládních organizací dnes za tímto účelem provozuje 14 lodí. Jejich činnost se zaměřuje na aktivity nedaleko Libye, kde s většími plavidly zajišťují plnohodnotné pátrací a záchranné akce, nabírají migranty a přivážejí je do italských přístavů. Menší nevládní organizace se zaměřují výlučně na záchranu, distribuci záchranných vest a poskytování naléhavé zdravotní péče v blízkosti libyjského pobřeží a spoléhají na větší plavidla, která pak migranty převážejí do italských přístavů…“

Čili pašeráci z tzv. neziskových organizací (někteří prý placení i jakýmsi Sorosem) připlují těsně k hranici libyjských vod, aby za límec vytáhli z vody migranta z nafukovacího člunu, ne nepodobného člunu, ve kterém brázdí prezident Zeman o dovolené rozbouřené vody vesnického rybníka.

EU o gumových člunech

Výše zmíněný dokument v bodu 3 (v Bruselu dne 25.1.2017, JOIN 2017, 4 final) uvádí o praxi pašeráků:

„…Hlídkování, včetně pomoci při pátracích a záchranných činnostech, se postupně přesunulo z vod blízko italského území do vod blíže k Libyi. Jedním z přímých důsledků této skutečnosti byla změna obchodního modelu převaděčů. Ti stále častěji umísťují nelegální migranty a uprchlíky na laciné nafukovací čluny zcela nezpůsobilé k plavbě na moři, které nemají žádnou vyhlídku na dosažení italských břehů, a předpokládají, že budou v blízkosti libyjských teritoriálních vod nebo ještě v nich zachráněni. Skutečnost, že tyto čluny nyní činí 70 % všech člunů opouštějících libyjs ké pobřeží, je důvodem, proč jsou cesty stále nebezpečnější a proč stále narůstá počet úmrtí na moři…“

Všimněme si, že v textu je cudně napsáno, že se „hlídkování“ postupně přesunulo z vod blízko italského území do vod blíže k Libyi. Není adresně řečeno, že humanitární mafiáni se přesouvali až na hranici libyjských vod, ani že se tam přesunují i oficiální hlídková plavidla některých států EU (Itálie).

Kdyby v dokumentu bylo označeno, kdo se tam aktivně přesouval, tak by musel napsat, že to jsou pomocníci pašeráků z neziskovek.

Pokud se přisouvaly blíž k africkému pobřeží oficiální státní hlídkové lodě, byl to důsledek blbosti státních úředníků, kteří tam lodě zbytečně poslali, ač nebyl důvod. Lodě státních organizací měly hlídat mořskou hranici svého státu, tedy např. Itálie.

Pašeráci dobře vědí, že úředníci EU se snaží vyhovět představám o humanitárních akcích, jako je záchrana ztroskotaných na moři. Tím se nechtěně snaží o to, o co se snaží cíleně naivní sluníčkáři podporující nelegální imigraci jako správnou věc.

Pašeráci v lodích bez posádky, které nikdo neřídí, nebo v nafukovacích člunech, které nepatří na moře, vystavují záměrně nebezpečí utonutí své pasažéry, aby je záchranná taxislužba námořní stráže evropských přímořských států zachránila a dovezla do svých přístavů. Z pobřežní stráže se stala směšná taxislužba.

Eurožvanění

Připomeňme si, že nelegální migrace se dala do pohybu již před rokem 2013, aniž by nakonec byla následující rada (Brusel 25.1.2017, JOIN 2017, 4 final) v praxi vůbec k něčemu:

„...Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a Europol by měly bedlivě sledovat řetězce dodávající tyto nafukovací čluny do Libye a spolupracovat s libyjskými orgány, aby byly dodávky převaděčům přerušeny…

…Jelikož převaděči ve stále větší míře používají místo dřevěných lodí malé čluny a nafukovací gumová plavidla, mohla by být jejich činnost účinně narušena cíleným postupem proti jejich dodávkám (čluny, motory, vozidla). Splnění tohoto cíle je náročné a bude vyžadovat koordinovaný přístup.“

Převaděči s tím zatím žádný velký problém nemají. Pokud Frontex nebo jiní policejně námořní moulové zadrží nějak pašerácké lodě, mohou to vydávat za úspěch. Ve skutečnosti jde opět o vítězství pašeráků lidí.

Pokud nějací námořní policajti zadrží pašeráckou loď, stávají se z policajtů taxikáři. Úslužně migranty dopraví do místa, kam tito chtějí doplout – do nějakého přístavu EU. V okamžiku vyplutí pašerácké lodě s migranty je loď již zaplacena migranty, kteří jsou na palubě.

Jestli se loď s migranty potopí, je zadržena námořními policajty nebo dopluje až k italskému či řeckému pobřeží, je pašerákům lidí jedno. Loď již je zaplacena a odepsána.