V poslední době se přímo roztrhl pytel s mediálními výkřiky o tom, jak dnešní doba vypadá. Tedy ve vztahu k policii, prokurátorům a médiím. Poslední byla donedávna významná politička ANO.

Podle iDnesu: „Už dva měsíce čelím štvavé kampani, která účelově poškozuje mé jméno, mou lidskou i odbornou pověst, a která v historii novodobé české politiky nemá obdoby,“ napsala v úterý Radmila Kleslová ve svém prohlášení.

„Žádný z politiků, natož političek, nebyl takovému soustředěnému tlaku dosud vystaven. Jsem znechucena způsobem politiky, jehož fatální důsledky se už projevují na mém zdraví i v mém soukromí,“ dodala. (zdroj)

Jak se říká, „brečí dobře, ale na špatném hrobě“. Jako dáma pohybující se dlouhou dobu v politice, jenom na své kůži zažila to, co je u nás celkem běžné. Totiž štvanici na vybranou oběť. Ta probíhá velice často v režii státních zástupců či „neznámých politických sil“ (často obou dohromady). V soudružské spolupráci se zaplacenými, takzvaně investigativními novináři. Slovo investigace by mělo být z anglického investigation, zkoumání, vyšetřování (a z latinského vestigium, stopa), a mělo by znamenat důkladné, soustavné zkoumání, vyhledávání a sbírání informací. Ve skutečnosti v českém (ale nejen českém – viz aféra Watergate, iniciovaná a řízená částí CIA), všichni vědí, že v praxi jde většinou jen o nelegální či mnohdy kriminální činnost. A to používání informací od policie či státních zástupců, u kterých jsou určití, veřejně známí novináři „pečení vaření“.

Pokud má paní Kleslová špatnou paměť, připomeňme nazapomenutelné štvanice na nepohodlného Hučína či dodnes stále a stále dehonestovaného senátora Čunka. A co takhle nešťastný zamilovaný křesťan Nečas? A jeho přítelkyně, dnes manželka? To je štvanice a čuňárna posvěcená našimi nejvyššími policisty a prokurátory. Také Václav Klaus by mohl vyprávět o neuvěřitelném množství lží, stejně tak Miloš Zeman.

Malér je, že tyhle stalinistické metody jsou jako mor. A jsou to stalinistické metody, a ne že ne. Jen nemají státní zástupci k ruce Stranu a vládu. A Moskvu, která by jim předem připravila lágry. A také soudci jaksi nejsou už tím, co bývali za báťušky Stalina. Jistěže jsou vstřícní soudci, zvláště v blízkosti pana Ištvana, kteří slouží - dle justičního žargonu - jako „ubytovatelé“.

Ale někteří novináři jsou k dispozici a k ruce vždycky. A tak novinářům, krytým „orgány“ a mnoha politiky, kterým se hodí likvidovat konkurenci, roste chuť a křídla. A policistům, hrajícím si na něco mezi StB a FBI střihnuté představami okoukanými z akčních filmů, roste chuť a přesvědčení, že oni jsou ti, co mají rozhodovat.

A tak státní zástupci už začínají chytat manýry soudruhů prokurátorů. Už se všem líbí pořádat veřejná divadla jako za starých let. Dneska to mají i s televizí. Kdysi úderka mládežníků z ČSM vtrhla na vesnici a „rozorala meze“ a pak svolala povinnou schůzi celé vesnice, kde byli „kulaci“ odhaleni a označeni za zrádce a záškodníky, aby je pak před celou vesnicí sebrali a rodinu vystěhovali a všechno jim ukradli... Tedy zabavili ve prospěch lidu. Dneska už státní zástupce, po tom, co „protikorupční“ fanatičtí mládežníci z dnešní ČSM zvané „Rekonstrukce státu“ (pod dozorem jisté velmoci) pořádají exkurze po místech, kde žijí „odhalení miliardáři-zločinci“. Následně pak u soudu, po mediální masáži, že Rath je zločinec, aniž by Rathovi dokázal, co a jak skutečně „ukradl“, požaduje s nevídanou drzostí, aby byl majetek celé rodiny, a to včetně majetku po rodičích, v rámci „boje proti korupci“ státem zabaven. To známe! To si soudruh Novotný chodil vybírat do bytu po Slánském, co se mu hodilo.

Tak už jen sleduji, jak investikravinní novináři hltají slova prokurátorů o kilogramech zlata, tajných kontech, zabavených milionech... No, v padesátých letech zatčené „keťasy a šmelináře“ vystavovali ve výkladních skříních jejich vlastních ochodů, ty kapitalistické zločince. A dutý a závistivý dav se radoval. Dneska stejná sorta lidí hltá na ČT profláknutého Jiřího Hynka, muže na špinavou propagandu, kterého rádi využívají i politici. A také politici blízcí do minulého týdne paní Kleslové.

A to bez ohledu na to, že i vysoce mainstreamový web ČSFD o něm píše:

„V rámci svého novinářského zaměření se specializuje na veliké kauzy. Dlouhodobě se například věnuje případům okolo ruské mafie, kauze podvodů kolem privatizace Mostecké uhelné či uprchlému miliarádáři Radovanu Krejčířovi.
Jeho novinářské investigativní úspěchy jsou kolegy z žurnalistické branže vysoko ceněny. Již v minulosti už se však objevovaly spekulace, že je Jiří Hynek napojen na Bezpečnostní a informační službu, díky které má přístup k mnohým utajovaným informacím, ze kterých následně čerpá.“

Když si hrajete s ohněm, tak se holt jednou popálíte. Dneska paní Kleslová, zítra....

Různí známí komentáři píší zásadní články o tom, že to tak není a že všichni přeci jen bojujeme za mír a socialismus. Pardon, za evropské hodnoty.

No nevím, jak to vidí oni. Obyčejný lid to vidí jako v tom starém slovenském vtipu o Mare a Jánkovi:

Mara s Janom spí vo svojej spálni. Vtom se ozve za oblokom hlas:
„Janko, volakto ti trtká Maru!“
Janko sa obrátí na posteli, Mara vedle neho, spokojne spí. Za minutočku za oblokom opat hlas: „Janko, vol’akto ti trtká Maru.“
Janko se obrátí k obloku a hovorí: „Ty tam si somár, lebo čo?! Veď tuná ležím a Mara je vedla mňa. Čo to táraš?!“
A znovu sa ozve hlas: „Janko, volakto ti trtká Maru.“
To už Janko nevydrží, vybehne dverami von, zatial čo Ferko cez okno vbehne dovnútra a hned hup na Maru. Janko sa pozrie cez okno do izby a hovorí: „A naozaj! Zvonku to tak vyzerá!“

Ono se občas něco zvrtne. Jako Nečasovi ten boj proti korupci a spolupráce laškování s policií. Jak je to v následujícím vtipu z knížky:

Mladá dívenka na policejní strážnici vypovídá do protokolu:
„No, tak von se mi teda hned líbil. A já jsem hned věděla, když jsem s ním šla do toho parku, že asi o něco přijdu. Ale že to bude peněženka, to mě nenapadlo!“

Pokud jste se pobavili a líbilo se vám to, můžete si koupit malou knížku do kapsy, kterou jsem sestavil a která se už zase dotiskuje. Jmenuje se „Hamabaté anekdoty“. Tam jich najdete plno. Ono totiž není nic lepšího, než se zasmát i ve vážné situaci.

Jo a mohou ji číst i policisté a státní zástupci, tedy ti, kteří mají smysl pro humor.