26.4.2024 | Svátek má Oto


MÉDIA: Kdo spočítá křiklouny

29.6.2007

Počet demonstrantů se jen odhaduje. Proč seriózní média nevyužijí letecké snímky a speciální software?

Kolik v sobotu v Praze demonstrovalo odborářů? Pět tisíc, pětatřicet tisíc, nebo „několik desítek tisíc“? Všechny tyto údaje zveřejnila česká média. Nabízejí se dvě otázky: Jak důvěryhodné jsou počty demonstrantů uváděné ve zprávách? A je to vůbec důležité?

Odpověď na druhou otázku je snazší. Ano, údaj o počtu lidí na podobných akcích je často důležitější než projevy, které na nich zazní. Velikost demonstrace je tím hlavním měřítkem jejího významu. Pokud je účast velká, může se důvod demonstrace stát relevantním politickým či společenským tématem, a v krajním případě může vést i k politickým nebo společenským změnám. Proto až zaráží, jak amatérsky k téhle věci česká média přistupují. A to dlouhodobě. Zpochybnit lze čísla udávající účast na většině velkých demonstrací, počínaje třeba těmi listopadovými v roce 1989. I v učebnicích se dnes uvádí, že se těch největších zúčastnilo dvě stě tisíc až čtvrt milionu lidí. Ale časopis Reflex v roce 2001 přinesl tvrzení architekta Vladimíra Ustohala, který se touto problematikou dlouhodobě zabýval. Ten tvrdí, že maximální kapacita náměstí je 110 tisíc lidí. I když se zaplní přilehlé ulice, nemůže být na té největší demonstraci více než 150 tisíc lidí. Je zřejmé, že někde je chyba.

Zjevená čísla

Zpětně velikosti demonstrací těžko ověříme, a asi by to ani nemělo smysl. Ovšem tím spíš by se média měla snažit získat co nejpřesnější data o aktuálních akcích. Ale nedělají to. Realita je taková, že se pro každou akci „vynoří“ vždy nějaké číslo, které se v různých médiích i v různých souvislostech tak často opakuje, až se začne považovat za fakt. Co se týče sobotního odborářského protestu, je toto číslo třicet tisíc.

Objevilo se už v sobotu například v hlavních večerních zprávách ČT („do Prahy přijelo asi třicet tisíc odborářů“) a zmiňují ho také pondělní seriózní deníky. MF Dnes a LN píší o třiceti tisících odborářů, Právo na titulní straně o „desetitisících“ a uvnitř listu pak o „asi pětatřiceti tisících“ (toto číslo se v jiném článku objevuje i v MFD). Komunistické Haló noviny uvádějí dokonce „přes 35 tisíc rozhořčených odborářů“.

Hospodářské noviny píší v anonci na titulní straně o „třiceti tisících“, ve zprávě o tři strany dál však už pracují s údajem „pětatřicet tisíc“; HN ovšem aspoň jako jediný deník uvádějí zdroj této informace: pětatřicet tisíc je odhad organizátorů, třicet tisíc pak číslo, které novinářům sdělili „dopravní policisté, kteří sobotní průvod doprovázeli“. Ale to je hodně nedostačující. Jak relevantním zdrojem mohou být organizátoři, jejichž zájmem je prezentovat účast co největší? A to samé platí o policistech, kteří zase reprezentují stát. A protože demonstrace byla namířena proti vládě, těžko mohou být považováni za nezávislý zdroj. Nehledě na to, že vůbec nevíme, jak organizátoři či policisté k daným odhadům došli. Ale nejspíš se jen tak zadívali do davu a řekli si: „Hm, tak dneska by to mohlo být tak kolem třiceti.“

Autoritativní médium by se s tímhle nemělo spokojit. Když se v únoru 2003 konala v USA série protiválečných demonstrací a jejich pořadatelé uváděli statisícové návštěvnosti, najal si deník San Francisco Chronicle specializovanou firmu, aby s pomocí leteckých snímků jednu takovou demonstraci „přepočítala“. Výsledek byl překvapivý, anebo právě naopak: ukázalo se, že místo původně oznámeného čtvrtmilionu lidí se protestu zúčastnilo kolem pouhých 65 tisíc.

Pes počítá ručně

O něco podobného se pokusil tento týden jeden z přispěvatelů webového serveru Neviditelný pes. Zde už v pondělí zveřejnil novinář Jan Wagner článek Desetitisíce odborářů? Kecy!, kde médii publikovaná čísla zpochybnil. Zveřejnil sérii fotografií, podle kterých odhadl účast na Václavském náměstí na zhruba dva tisíce lidí.

Přispěvatel Robert R. Šimek postupoval vědečtěji. Vzal fotky, které byly k dispozici v co největším rozlišení, a pokusil se lidi na nich exaktně spočítat. Například průvod ze Žižkova do centra si pro usnadnění rozdělil na čtverce a v každém z nich započítal každého odboráře „hlavu po hlavě“. A co mu vyšlo?

I když velkoryse zaokrouhloval nahoru a připočítal navíc ještě možnou desetiprocentní chybu, vyšlo mu maximálně čtyři tisíce pochodujících. A to je přitom dav, který „dopravní policisté“ citovaní tiskem odhadli na třicetitisícový. Účast na Václavském náměstí pak spočítal na zhruba dva tisíce lidí.

I proti této metodě lze mít výhrady. Fotografie nemusí zachycovat celou demonstraci, a navíc nevíme, kdy přesně byly pořízeny. To je dobrá šance pro médium, které chce být ostatními považováno za citované a respektované. Stačí, když si při příští příležitosti objedná několik leteckých snímků. Na rozdíl od přispěvatele Neviditelného psa ani nebude muset počítat hlavy ručně: existuje software, který to umí dělat automaticky (používá se mimo jiné při Newyorském maratonu - při tom posledním určil s přesností plus minus pět běžců, kolik tisíc lidí běželo v jednu chvíli na Brooklynském mostě).

Teprve pak budou moci novináři s klidným svědomím napsat, jak to těm křiklounům spočítali.

LN, 28.6.2007

Poznámka redakce: Pan Šimek si ověřil, že u originálních fotografií na této stránce existují tzv. metadata, neboli EXIF, na nichž je uváděn přesný čas pořízení - demonstrace byla focena cca mezi 13.20 a 13.45 hod. Takže - věříme-li, že fotograf měl správně seřízený čas na svém aparátu - čas lze uvést s přesností na vteřiny.

Autor je novinář