Dějiny píší vítězové a sociální demokracie je momentálně na pekáči, takže je vařena a pečena a smažena ze všech stran. Svůj evidentní volební dluh v řádu stovek miliónů nevysvětluje a podle všeho neplatí a nezaplatí. Její potentáti se dopouštějí podvodů, aby zaplatili rodnou stranu, která jim umožňuje multimilionové osobní zisky. Ve světle tohoto ohňostroje nepoctivosti blednou výroky toho typu, jimiž se oba velekněží v televizi zesměšňovali.
Kdyby aspoň mlčeli, řeknu to slušně.

Havel s prstem vztyčeným
Opět se velebně ozval Václav Havel a jak jinak, zase karatelsky. Vyslovil "varování před nepřiměřeným sebevědomím a pýchou moderní civilizace".  Máloco míří tak vedle od cíle jako takové prohlášení. Pokud vůbec něco postihlo euroatlantickou civilizaci, pak je to mor skepse a ničím neodůvodněné pochybování o vlastním smyslu, pochybování, jehož je Havel součástí. Jeho teze by bylo možno rozebírat a cupovat kus po kuse. Co znamená jeho námitka vůči "budování gigantických aglomerací"? To snad si někdo vyvzpomněl, že vybuduje aglomeraci, a pak naháněl lidi, aby se do ní nastěhovali? Co navrhuje, abychom zbourali velkoměsta a nahnali lidi, co zbudou, do roztomilých vesniček?

Opak je pravdou toho, co on tvrdí. Uniformita? Ještě nikdy lidi neměli takovou volnost jako dnes, takový prostor k vyjádření individuálního vkusu a zájmu. Ještě nikdy v dějinách nebyla žádná kultura tak málo uniformní, jako je ta naše současná.
Jenže uznat hodnotu, to se nenosí.
To nepatří k uniformě, kterou si Havel navlékl.