25.9.2016 | Svátek má Zlata






KNIHA: Celebrity

6.1.2010

Kaufman věděl, že Řezník je blízko, a možná od Kaufmana nestojí dál než pár palců.
Clive Barker: Půlnoční vlak smrti

Každý si vytyčujeme hranice. Možná není nic důležitějšího v našem životě než právě tato činnost. Nejsou pevné, posouváme je, měníme a přitom se snažíme zachovat řád. To je tragédie života. Tragédie? Třeba je posouvání hranic jediná zábavná činnost v životě.
Ondřej Neff: Celebrity

1.

Když došlo před věky ke zmatení jazyků, byla to, víte, daleko děsivěji babylónská rána světu, než si i ještě teď a tady většina lidstva uvědomuje. Jazyková bariéra? Co s ní? Nevím, ale onakaždopádně disponuje klíčovou rolí v našich osudech a nelze, aspoň podle mého názoru, nevidět především výhody anglosaského prostředí.

Je to tak! Mnohý malý Brit (dejme tomu) se sice taky učí cizímu jazyku, přiznejme však, že ho příliš potřebovat nebude. Plným právem věnuje mladýcelebrity Brit místo toho energii i čas, které zde v české kotlině dítě spotřebuje na učení se angličtině a němčině, přehršli rozumnějších věcí, a není tudíž divu, když mají právě anglosaské národy nakonec i nejvíc ryzích a celosvětových "celebrit", a to i celebrit bez uvozovek a aniž ono slovo nevnímám pejorativně.

Nu, a není ani divu, když dnes v Hollywoodu bodují i daleko horší herečky než... je dejme tomu Ljuba Krbová, a když rozsáhlý anglosaský knižní trh umožňuje prodejní úspěch i horším spisovatelům, než je Ondřej Neff, který však... Jistě, bere v Celebritách jako znalec několika jazyků jazykovou bariéru, řekl bych, až na příliš lehkou váhu a poněkud rozpustile hledá jiné, skryté důvody vytvářející nepochybný odstup mezi ním (dejme tomu) a Danem Brownem (taky dejme tomu). Ne, neprozradím příliš, když teď rovnou napíšu, že Neff našel šanci k průniku na mezinárodní jeviště v konspiračním utajení a v určitým přesným způsobem realizovaném rituálním kanibalismu.

2.

O tom, ale nikoli jen o tom pojednává román Celebrity (288 stran), který v nakladatelství Plus právě vydala společnost Albatros Media (už roku 2008, ale s loňským datem 2009).

Hlavními hrdiny stali se tu z vůle Neffovy český spisovatel Karel a jeho partnerka Veronika.

Za účelem upevnění svazku svého navštěvují jako milenci a rychlým vozem Florencii, ale zde se, co čert nechtěl, zapletou do (dalšího) projektu firmy Mobilia známé už z Neffova součkovského románu Tušení podrazu.

Projekt je úžasný a realizován jenom díky jisté supermoderní technologii známé... Aha! Taky už taky z předchozího autorovo díla. Ani zdaleka se tudíž v mafiózní Itálii nejedná "jen" o nějaké natáčení "Quentinova ujetého filmu", nýbrž jde o celkové snímání chování vzorku lidí uzavřených ve vile ve stylu reality show, kdy ale ani zdaleka není snímán jen vizuál.

3.

Neffův čtivý román nenápadně klade řadu až filozofických otázek a jen na některé naznačí i odpovědi, přičemž je bohužel (anebo bohudík?) i čímsi úplně jiným, než co by z téhož námětu vykutal... dejme tomu Neffův vrstevník Stephen King.

Jak to? Odklání se (ale někdo rovnou řekne, že se zvrhává) od hororu až do jasné burlesky, a ta burleska vířivě vrcholí... hned celičkou řadou překvapivých zvratů a point, přičemž se odvažuji zdůraznit, že kráčí o dozajista regulérní román a ne tedy jen rozvedenou povídku.

Jednou z přiznaných (a viz Autorovo slovo na závěr) inspirací - nemluvě navíc i o klasických už dnes prózách Stanley Ellina a Miloslava Švandrlíka - se přitom stala i soudobé mladé a střední generaci už neznámá černá komedie Červená krčma (1951) s Yvesem Montandem a Fernandelem (v roli potulného mnicha). Tento kuriózní film se odehrává v devatenáctém století a vychází ze skutečného kriminálního případu (1831) a zřejmě i jím inspirované Lerouxovy povídky Strašidelná hospoda - o manželích Weisbachových z pohoří Jura u hranic Francie a Švýcarska. Co dotyčný vtipní manželé a jejich dcera vykonali velkého? Nic. Ale zaujatě mučili a vařili vlastní hosty a jak v jejich případě a případě Lerouxovy povídky (film jsem zatím neviděl), tak i u Neffa nelze souběžně nevnímat i zřetelné prolnutí vztahu k mučení a mrtvolám se sexualitou, přičemž... Přičemž dovolte malou odbočku...

4.

Největší strach, jaký v sobě každý zdravý jedinec odmala nosí, je právě strach z mučení a smrti (a tudíž to i v literatuře a kostelících tak zabírá), nicméně... Ano, každé dítě jest dřív anebo později konfrontováno rovněž s až překvapivě VESELÝM děláním si bžundy z mrtvol (a právě z mrtvol).

Hrozné? Snad, jak se to vezme. V Neffově případě... to tedy byla Červená krčma, která vznikla, když mu bylo šest let. Já třeba zas - v tomhle směru - nikdy už vícekrát nezapomenu americké krimikomedie V pravý čas (asi 1960, film se mi totiž náhle nedaří blíže identifikovat), ve které je (také) jako úžasná bžundička podáváno nejen laborování s lidskými těly, ale i právě "výroba" těchto těl prostřednictvím... mrazírenského auta, dejme tomu. I jiných rekvizit. Pravda, šlo tu v případě vražděných výhradně o "zlochy" gangsterské, jako i později ve Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1971), ale stále šlo o lidi, že, a já si dodnes pamatuji chvíli života, kdy jsem se náhle před televizí musel jako děcko srovnat s šokujícím faktem, že je cokoli podobného ve filmu, ale tudíž i světě vůbec možné a... jaksi povoleno.

No, a vidíte, nejsme v koncích! Srovnal jsem se. A rychle. Já... Fakticky během minut. A od té doby jsem bohužel už provždy připraven akceptovat každý obdobný příběh a zápletku onoho typu - a že už jich bylo. Neffovými Celebritami to zatím končí, i když jsou přece jen z poněkud jiného ranku a zabíjení se na lehkou váhu nebere. Kéž jsou taky ony v budoucnu zfilmovány, k čemuž ostatně i vybízí jejich styl i obě prolínající se a předbíhající se vzájemně a dohánějící dějové linie. Hereččina (pozdravuji Ljubu Krbovou)... i spisovatelova.

5.

Ondřej Neff nás ve své knížce navíc nenechá nakouknout jen do kuchyně kanibalů, nýbrž i do kuchyně své a vlastní, té spisovatelské. I to přitom plní účel, protože i dík tomu, že je hlavní hrdina spisovatel, rozkrývá tento o hodně snáz zapeklitou záhadu Florencie. A to jediné, co bych tedy snad vytkl, je (dnes už obvyklá) absence titulů kapitol.

Jistě, banalita a snad mé staromilství, nicméně pojmenovávat kapitoly podle mého názoru za tu nepatrnou námahu stojí, přičemž argument, že tituly prozradí děj dopředu, nepřijímám.

Titul lze vždy vymyslet tak, aby navnadil a nic kupředu neprozradil. Anebo dokonce aby (a proč ne?) oklamal. To je ale skutečně, uznávám, detail - a nelze jinak než žasnout nad propracovaností syžetu. Jak to však vnímám, i nad magickým skloubením racionalismu a snovosti. Ne snad? V některých pasážích autor jako by až maloval zhmotnění nočních můr, a to i navzdory tomu (anebo právě proto?), že mi úplně upřímně tvrdil, jak se mu nikdy nic nezdává.

Kupř. v Rocku mého života (2006) je obdobou té noční můry ústřední scéna s požárem figurín. Pamatujete? Tady zas nepochybně kráčí o - taktéž ústřední - scénu s vysíleným upoutancem ve skříni, který Veronice a Robertovi umře... takřka v náručí. No, a právě v souvislosti s touhle nechutnou NEvraždou, okolo níž se hodně věcí točí, bych rád i poukázal na jistý jevištně divadelný potenciál románu, který na onu jedinou mrtvolu až geniálně zredukoval potenciálně možné masové vyvražďovací scény a šance na ně.

Jistě! Přemnozí budou totéž vnímat jako nedostatek. Řeknou teď zívaje: "Málo hezky popsaných vražd!" Ať si však dotyční uvědomí, že Neff nechtěl tvořit brak a zrovna tak ne parodii na brak. Ne. Jde mu tentokrát víc o humor vprostřed hororu, a tak se místy neubráníme ani vzpomínce na třetí díl známé fantomasí trilogie (... kontra Scotland Yard), v kterém komisař Juve ve skotském zámku střídavě objevoval a zase ztrácel klimbajícího se oběšence, což byl fór, jenomže... Chvíle NEvraždy u Neffa je podobna spíš strašlivému nalezení domněle umučeného (a ve skutečnosti ještě živoucího) muže v klasickém hororu Sedm.

6.

Dost ale nadbytečného srovnávání. Chcete se znovu setkat nejen s alter egy Ondřeje Neffa a Ljuby Krbové, nýbrž i s Joanne Rowlingovou, Quentinem Tarantinem, Jackem Nicholsonem, Meryl Streepovou anebo Madonnou? Chcete? Čtěte Celebrity.

Najdete dotyčné uvnitř - a dokonce i na ilustracích Martina Zhoufa, přičemž mé úvodní výhrady pusťte z hlavy, protože i JEN v anglosaském světě bývá záhadná příčina propasti mezi celebritou a necelebritou nadále poněkud nepochopitelná... A proč Dan Brown, když je dokázáno, že námět Šifry mistra Leonarda ukradl?

A proč si svět nevšiml Michaela Baigenta a Richarda Leighta, kteří vydali román Svatá krev, svatý grál o dvacet let dřív, než Brown přišel s Šifrou? ptá se román Celebrity na straně 242 a odpověď dá i nedá a... Ještě P. S.

A dovolte P. S. ve formě buvárně anketní otázky. Co myslíte?

Vyspí se v této knížce hlavní hrdinka s Johnny Deppem anebo "jen" s jeho zdatnějším dvojníkem? A co jí za to spisovatel Karel Mareš udělá?



Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Diskuse


www racek
10:08
8.1.2010

FILIPA CHACHA SKLENÁŘE
19:45
6.1.2010

test
16:41
6.1.2010

Testeron
19:47
6.1.2010

test
20:23
6.1.2010

J. G. Pašek
15:29
6.1.2010

lucinapes
15:15
6.1.2010

Vladimír Bernard
11:38
6.1.2010

Vladimír Bernard
10:58
6.1.2010

Lípa
11:28
6.1.2010

IF
19:01
6.1.2010

PL
8:45
6.1.2010

Oprava
8:14
6.1.2010

R.J.
5:24
6.1.2010

Díky
8:05
6.1.2010

počet příspěvků: 15, poslední 8.1.2010 10:08









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.