23.8.2016 | Svátek má Sandra






KLIMA: Extrémní teploty mají stále více... totiž méně obětí

8.8.2013

Díky růstu životní úrovně se lidé dovedou lépe adaptovat a obětí veder ubývá. Díky oteplování ubývá obětí chladných teplot v zimě. Valnou část obětí letního horka tvoří lidé, kteří by během pár týdnů nejspíš stejně zemřeli.

Klima se mění po miliony let neustále. Od 19. století například došlo ke zvýšení průměrných ročních teplot a tudíž máme i více tropických dnů v létě. Zdá se logické, že by tyto letní vlny veder měly mít vliv na úmrtnost. Ve skutečnosti to ale automaticky neznamená, že dojde ke zvýšení počtu obětí na životech - vlastně je to právě naopak.

o1

OBR. 1: Sloupce označují vlny horka v Praze-Klementinu ve 20. století. Teploty nad 30°C kumulativně. Nejteplejší léta byla 1994, 1947, 1992, 1952 atd. (Jan Kyselý 2002, Int. Journal of Climatology) http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/joc.720

OBR. 2: Nárůst počtu tropických dnů v ČR od roku 1961 do 2009. Bohužel žádná ze studií neuvádí data o vlnách horka na Klementinu od 1775. Bylo by to přitom zajímavé, protože kolem 1790 tu byly teploty jen o málo nižší než jsou dnes.(Overcenco 2011)

OBR. 3: Tučná čára označuje vlny horka v létě roku 1994. Maximální denní teploty (Kyselý 2002)

Ve 20. století rostly nejen teploty, ale i naše schopnost adaptace. Ačkoli od roku 1900 světová populace stoupla z cca 1,5 miliardy na 7 miliard a pozorovací systém se zlepšil, přesto počet nahlášených obětí výkyvů počasí (horka, sucha, povodně, požáry, hurikány atd.) dramaticky klesl. Svět nikdy nebyl tak bezpečný jako dnes. (viz web CRED, Centre for Research on the Epidemiology of Disasters)


Snižování úmrtnosti

Díky pokroku průmyslové civilizace letní horka zabijí stále méně lidí. Například proto, že mají klimatizaci.

Kyselý a Plavcová (2012) zkoumali úmrtí při vlnách horka v ČR 1986 – 2009 a zjistili "klesající trendy mortality navzdory rostoucím trendům teplot… Pravděpodobnými primárními příčinami nižší zranitelnosti populace je pozitivní socio-ekonomický vývoj po rozpadu komunismu 1989 a zlepšení povědomí veřejnosti o rizicích spojených s horkem. Výsledky naznačují, že klimatická změna může mít na úmrtí spojená s horkem jen relativně malý vliv, protože dominantní roli nehrají teplotní trendy, nýbrž jiné faktory, které ovlivňují zranitelnost populace."

OBRÁZEK 4 : Úmrtnost kvůli suchům ve 20. století dramaticky poklesla ač globální teploty i světová populace stoupla. (Goklany 2009, Journal of American Surgeons).

Ke stejným závěrům docházejí i autoři ve Španělsku jako M. de Castro a kol. (2011). V Galícii ve Španělsku nejhorší vlny horka za poslední desítky let byly 1990 a 2003. Ačkoli vlna horka 2003 byla o něco silnější, měla mnohem méně obětí. Autoři příčinu vidí v zlepšení životní úrovně. Lidé jsou dnes lépe adaptovaní. "Podle Instituto Nacional de Estadistica v Galícii byl HDP roku 2003 celkem 2,4 krát vyšší než 1990. Za poslední desítky let exponenciálně vzrostl počet domů a automobilů s klimatizací."

Fouillet a kol. (2008) upozorňuje, že ve Francii vlna horka 2006 měla daleko méně obětí než se čekalo. Ač měla podobnou intenzitu jako vlna horka z roku 1976 (5000 obětí), zemřelo v roce 2006 jen 2065 lidí (excess deaths). Autoři to přičítají tomu, že po vlně horka 2003 stát i sami občané se poučili a přijali adaptační opatření.

Letní úmrtnost během 20. století poklesla i díky pokroku hygieny a medicíny, protože se podařilo dostat pod kontrolu nakažlivé choroby jako malárie. Ta ještě počátkem 20. století sužovala i tak chladné oblasti jako Anglie či Sibiř – nejde tedy o čistě tropickou chorobu, jak si laici často myslí. Proti mýtům o tom, že oteplování znamená více malárie, nejvýrazněji vystupuje Paul Reiter z Pasteurova Institutu v Paříži.

Že dnes častěji překračujeme mez 30°C, za tím stojí i vliv městských tepelných ostrovů (urban heat island). Rozpálené střechy, beton a asfalt znamenají, že ve městě může být za horkého letního dne o několik stupňů Celsia tepleji než někde v lese. Řešit to lze například výsadbou městské zeleně nebo bílými nátěry povrchů. Jiné návrhy se dočtete třeba nahttp://heatisland.lbl.gov/ (Heat Island Group at Lawrence Berkeley National Laboratory, USA).

OBR. 5: Lidé se adaptovali na všechny druhy klimatu. Nahá opice žije jak na rovníku (průměrná roční teplota 30°C) tak ve Skandinávii (průměrná roční teplota 0°C). Výzkum Chestnut a kol. 1998 ukazuje, že v chladných severnějších státech USA je úmrtnost při letních vlnách horka vyšší než v teplých jižních státech. Lidé na teplém jihu jsou na vedra totiž zvyklí. Pokud tedy v ČR vzroste průměrná roční teplota, neměla by úmrtnost při vlnách veder spíše klesat?
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Annual_Average_Temperature_

Jak nepočítat oběti

Je ale třeba upozornit na jednu statistickou past. Při vlnách horka se sice úmrtnost zvyšuje, avšak v následujících týdnech je leckdy pozorován naopak pokles počtu úmrtí (mortality displacement, harvesting effect). Část obětí horka tedy představujílidé s podlomeným zdravím, kteří by jinak zanedlouho zemřeli tak jako tak.

Kyselý (2004) analyzoval úmrtnost v ČR na kardiovaskulární choroby 1982-2000. Zjistil, že odečteme-li lidi, kteří by záhy zemřeli stejně, čistá úmrtnost na vlny horka je malá. Průměrný relativní nárůst mortality vlivem horka ve studii vyšel 13 %. Průměrný čistý nárůst mortality vlivem horka však vychází jen 1 %. Mimochodem, nejvyšší letní úmrtnost za sledované období byla v chladném létě 1987, kdy žádná vlna horka nebyla.

Michela Baccini (2013) hodnotila oběti vln horka v 90. letech ve 14 evropských městech. Uvádí, že odečteme-li osoby, které by během 30 dnů tak jako tak zemřely, počet obětí letního horka poklesne o 75 procent.

Díky oteplování se snižuje zimní úmrtnost

Když se z boje proti globálnímu oteplování stalo novodobé náboženství, stalo se politicky nekorektním mluvit o oteplování pozitivně. Že díky oteplení dochází ke snížení zimní úmrtnosti, o tom se nemluví. Nízké teploty v zimě přitom ročně zabijí dvakrát tolik lidí (excess deaths) co vysoké teploty v létě. Palcové titulky "Tuto zimu nezemřely stovky lidí a nic se jim nestalo" ale prodejnost novin nezvýší.


Přitom stačí sledovat vývěsky pohřebních ústavů - v zimním období umírá vždy více lidí než v létě. Viz například Healyova analýza evropských zim 1988-1997. Zimní úmrtí (EWD – Excess Winter Deaths) jsou v Portugalsku o 28 % četnější než celoroční průměr (asi 8800 mrtvých každý rok navíc). V Řecku je to 18 % navíc (asi 5700 mrtvých). V Británii je to asi 18 % (cca 37 000 mrtvých ročně). V Itálii asi 16 % (cca 27 000 mrtvých navíc). (WUW , J.D.Healy 2003 )

OBRÁZEK 6: Úmrtí související se zimními teplotami v Anglii a Walesu, počet úmrtí od roku 1950 do 2011. Navzdory růstu populace absolutní počet obětí klesl. (Office of National Statistics,UK)

Dokonce i úmrtí na infarkt je více v zimě. Kloner a kol. (1999) píší, že v Kalifornii je v zimě úmrtí na srdeční choroby o 33% více než po zbytek roku. Pell a Cobbe (1999) konstatují, že úmrtí na srdeční choroby je nejvíce v zimě a nejméně v létě. V Anglii a Wallesu tato zimní úmrtí představují ročně 20 000 mrtvých navíc (excess winter deaths). Což vyvrací laickou představu, že nejvíce lidí dostane infarkt v letním dusnu a horku.

Vlivem globálního oteplování sice vzroste letní úmrtnost, ale zimní úmrtnost naopak klesne. A jelikož zimní úmrtnost zasahuje větší část populace než letní, znamená to celkové snížení úmrtnosti – netto. Mimo jiné i proto, že zimy se oteplují rychleji než léta. Což se přičítá jednak vlivu skleníkového efektu a jednak vlivu vytápění (městské tepelné ostrovy).

"Sníží klimatická změna tepelný stres v Nizozemí?" Takovou otázku si v roce 2001 ve stejnojmenném článku položili Martens a Huynen. Vycházeli sice z dogmat o vysokém vlivu CO2 na teploty, ale to ponechme stranou. Podle předpovědí 9 klimatologických modelů GCM jim vyšlo, že při koncentraci CO2 na 550 ppm v roce 2050 má dojít k 50% zvýšení vln horka v Nizozemí, ale k 67% poklesu extrémního chladu. Podle jejich výpočtů by tak mělo celkově dojít v Nizozemí k POKLESU úmrtí asi o 1100 osob ročně.

OBRÁZEK 7: V létě bývá úmrtnost skoro 10 procent nad celoročním průměrem, v zimě bývá cca 20% nad celoročním průměrem (zdroj: Indur Goklany)

Energetická chudoba

Z uvedených dat vidíme, že lidé se dovedou na výkyvy teplot adaptovat. Ale potřebují k tomu mít prostředky. Nejefektivnější cestou ke snížení úmrtnosti je hospodářský růst a zvýšení životní úrovně.

Britská charitativní organizace NEA (National Energy Action) uvádí, že v Británii v zimě zemře 25 700 lidí v souvislosti s chladnem a z toho asi 10 % mrtvých lze přičíst na vrub energetické chudoby (fuel poverty). Tito lidé nemají na to, aby si dostatečně zatopili. Jde o smrtící kombinaci nízkých příjmů a vysoké ceny energií. V létě si zase chudí lidé těžko zaplatí klimatizaci.

Klimatičtí aktivisté sice roní slzy nad tím, jak klimatická změna ohrožuje chudé. Přesto prosazují snižování emisí CO2, což je ale drahé a energetickou chudobu to spíše zhoršuje. Občanům se zdražují energie, musejí platit uhlíkovou daň, platit výpalné solárním baronům (OZE), kupovat uhlíkové odpustky (offsety), platit ukládání uhlíku pod zem (CCS) atd. Chudším vrstvám pak nezbudou peníze na adaptaci na teplotní výkyvy.

OBRÁZEK 8: V Británii proto například nezisková organizace http://www.repealtheact.org.uk/ prosazuje zrušení zákona o boji proti klimatu (Climate Change Act). Zákon totiž v roce 2008 stanovil cíle plánovaného snižování emisí CO2, což zdražuje lidem energie. Poster se ptá: "Bude i váš otec mezi těmi 2700 občany, kteří tuto zimu v Británii zemřou kvůli energetické chudobě?" Hnutí Duha se svou kampaní "Chytrá energie" naopak prosazuje, abychom přijali stejný klimatický zákon jako Britové.

V této souvislosti se jeví zvláště kruté snahy vyspělých zemí zablokovat – pod záminkou boje se změnou klimatu – hospodářský růst rozvojových zemí. Tím skutečným geopolitickým cílem zřejmě bude, aby se průmyslové země nemusely o naleziště fosilních paliv dělit s rozvojovými zeměmi. V létě 2013 Obamova vláda (USA) a Světová banka (Jim Yong Kim) oznámily své plány, že už nebudou dávat chudým zemím půjčky na výstavbu finančně dostupných uhelných elektráren. Chudé země, kde lidé nemají co jíst, by se prý měly omezit jen na luxusní drahé alternativní "obnovitelné zdroje". Což připomíná legendární větu: "Ať jedí koláče".*

* Jde zřejmě jen o městskou legendu. Traduje se ale, že když se francouzská královna Marie Antoinetta doslechla, že chudí se bouří, protože nemají chléb, prý odpověděla: "Tak ať jedí koláče."

Reference:

§ Místo zpráv zpolitizované klimatické komise OSN (IPCC) lze k tomuto tématu doporučit spíše rozsáhlou syntézu "Climate Change Reconsidered" http://www.nipccreport.org/ , kterou v roce 2009 zpracoval nezávislý nevládní tým vědců NIPCC. Studii NIPCC nedávno i Čínská akademie věd uznala za natolik důležitou, že pořídila oficiální překlad do svého jazyka.

§ Martens, P. and Huynen, M. 2001. Will global climate change reduce thermal stress in the Netherlands? Epidemiology 12: 753-754. http://journals.lww.com/epidem/Fulltext/2001/11000/Will_Global_Climate_Change_Reduce_Thermal_Stress.32.aspx

§ Kyselý J., Plavcová E., 2012: Declining impacts of hot spells on mortality in the Czech Republic, 1986-2009: adaptation to climate change? Climatic Change, doi 10.1007/s10584-011-0358-4.

§ M.deCastro et al. Effects of heat waves on human mortality, Galicia, Spain (Clim Res 2011)

§ Jan Kyselý. Temporal fluctuations in heat waves at Prague-Klementinum, the Czech Republic from 1901–97, and their relationship to atmospheric circulation (Int. Journal of Climatology, 22, 2002)http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/joc.720/pdf

§ http://wattsupwiththat.com/2008/12/20/follow-up-to-questions-on-deaths-from-extreme-cold-and-extreme-heat/

§ J.D.Healy. Excess winter mortality in Europe: a cross country analysis identifying key risk factors. J Epidemiol Community Health 2003;57:784–789

§ http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1732295/pdf/v057p00784.pdf

§ http://www.wmpho.org.uk/excesswinterdeathsinEnglandatlas/

§ Indur M.Goklany. Winter kills – Excess deaths in in the winter months (WUWT, 6.1.2010)

§ http://wattsupwiththat.com/2010/01/06/winter-kills-excess-deaths-in-the-winter-months/,

§ Indur M. Goklany. Wealth and Safety: The Amazing Decline in Deaths from Extreme Weather in an Era of Global Warming, 1900–2010. Reason Foundation 2011

§ I.M.Goklany. Deaths and Death Rates from Extreme Weather Events: 1900-2008. Journal of American Physicians and Surgeons Volume 14 Number 4 Winter 2009. http://www.jpands.org/vol14no4/goklany.pdf

§ J.P.Pell, S.M. Cobbe. Seasonal variations in coronary heart disease. (An International Journal of Medicine, vol 92, issue 12, 1999)

§ http://qjmed.oxfordjournals.org/content/92/12/689.full

§ http://www.bloomberg.com/news/2013-06-26/world-bank-to-limit-coal-power-financing-to-rare-circumstances.html

§ http://www.washingtonpost.com/blogs/wonkblog/wp/2013/06/27/the-u-s-will-stop-subsidizing-coal-plants-overseas-is-the-world-bank-next/

§ Fuel poverty protesters stage "die-in" over winter deaths (Guardian 22. listopad 2011)

§ http://www.guardian.co.uk/money/2011/nov/22/fuel-poverty-protestors-die-in-winter-deaths

§ Střeštík Jaroslav. Výskyt teplých a studených dní v průběhu dvou století v pražském Klementinu. In: Seminář "Mikroklima porostů", Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed), Brno, 26. března 2003.http://www.cbks.cz/sbornik03/prispevky/St%F8e%9At%EDk.pdf

§ A.Fouillet et al. Has the impact of heat waves on mortality changed in France since the European heatwave of summer 2003? A study of the 2006 heat wave (International Journal of Epidemiology 2008;37:309–317)

§ http://ije.oxfordjournals.org/content/37/2/309.full.pdf+html

§ Katrin Gaardbo Kuhn. Malaria in Britain: Past, present, and future (PNAS 2003)http://www.pnas.org/content/100/17/9997.short

§ Lauraine G. Cheestnut et al. Analysis of differences in hot-weather-related mortality across 44 U.S. metropolitan areas (Environment Science and Policy, 1998) http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S146290119800015X

§ http://wattsupwiththat.com/2012/07/14/newly-found-weather-records-show-1930s-as-being-far-worse-than-the-present-for-extreme-weather/

§ http://www.worldclimatereport.com/index.php/2012/07/13/the-heat-was-on-before-urbanization-and-greenhouse-gases/

§ Paul Reiter. Global warming and malaria: knowing the horse before hitching the cart (Malaria Journal 2008)http://www.malariajournal.com/content/7/S1/S3

§ A.E.Kunst a kol. The Decline in Winter Excess Mortality in The Netherlands (Int. Journal of Epidemiology, 1991)http://ije.oxfordjournals.org/content/20/4/971.short

§ Excess Winter Mortality in England and Wales, 2010/11 (Provisional) and 2009/10 (Final). Office of National Statistics. UK.http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_241947.pdf

§ Jan Kyselý. Mortality and displaced mortality during heat waves in the Czech Republic (Int J Biometeorol, 2004)http://www.ufa.cas.cz/html/climaero/kysely/2004_ijb_Kysely.pdf

§ Ala Overcenco, Vera Potop. Summer heat episodes in the Czech Republic and the Republic of Moldova – A comparative analysis. (Bulletin moldavské akademie věd, 2011)http://ibn.idsi.md/sites/default/files/imag_file/Summer%20heat%20episodes%20in%20the%20czech%20Republic%20and%20the%20RM.pdf

§ https://en.wikipedia.org/wiki/Let_them_eat_cake

§ Michela Baccini et al. Impact of Summer Heat on Urban Population Mortality in Europe during the 1990s: An Evaluation of Years of Life Lost Adjusted for Harvesting (PLOS ONE, 2013)http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0069638

(Tento článek vyšel na vzdělávácím portále Osel.cz)

******************************************************
www.klimaskeptik.cz
Převzato z Kremlik.blog.idnes.cz se souhlasem autora.



Diskuse


A. Hrbek
18:55
8.8.2013

J. Novotný
18:17
8.8.2013

V. Kremlik
21:12
8.8.2013

J. Novotný
22:20
8.8.2013

J. Vyhnalík
17:48
8.8.2013

M. Šejna
8:17
8.8.2013

V. Kremlik
8:32
8.8.2013

M. Šejna
10:30
8.8.2013

V. Novák
10:35
8.8.2013

M. Šejna
11:29
8.8.2013

V. Kremlik
13:04
8.8.2013

T. Petřek
13:12
10.8.2013

J. Novotný
0:34
8.8.2013

I. Schlägel
7:42
8.8.2013

J. Novotný
19:53
8.8.2013

počet příspěvků: 17, poslední 10.8.2013 01:12









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.