Již několik dní sleduji různé komentáře i diskuzní příspěvky na téma Čunkovi cestovní náhrady. Čekal jsem, že někdo ze slovutných komentátorů, ať z tištěných či elektronických medií, si vezme kalkulačku a během několika minut spočítá, jak vysoké cesťáky vůbec mohly být.

Znovu se potvrzuje známé, že lze věřit všemu, ale pouze do okamžiku, kdy se téma týká oblasti, která je vaší profesí nebo s ní přicházíte denně do styku. První náznak racionality jsem zaznamenal u komentáře p. Jemelíka ze spolku Šalamoun. I když k tomuto spolku mám více méně rezervovaný postoj, zde má pisatel naprostou pravdu, když říká, že v Česku na cestovních náhradách nemůže nikdo zbohatnout. Je to spíše naopak. Také jsem od roku 2000 raději auto zahrnul do obchodního jmění, neboť se mi to z účetního hlediska zdálo podstatně výhodnější. Protože jsem OSVČ a musím často služebně cestovat vlastním autem, vedu cesťáky již od roku 1995. Počítačově od roku 1998, a proto níže uvedené údaje se týkají právě tohoto roku.

Takže vezmeme-li, že počet ujetých kilometrů za rok činí cca 50 000 (může být i více), pak pochybuji, že panu Čunkovi by zbyl dostatek času na činnost, kvůli které byl na cestu vyslán. Tedy použil-li na cestu soukromý automobil s průměrnou spotřebou 6 l nafty na 100 km, průměrná cena nafty vyhlášená MFv roce 1998 byla 18,90 Kč/l. Náhrada byla tehdy 3,30 Kč/km. Výpočet je: 50000 x 0,06 x 18,90= 56 700 Kč za naftu. To není příjem, tu musel koupit. Dále

50000 x 3,30 = 165000. Toto číslo už vypadá lépe, ale z toho je třeba hradit pojistku včetně povinného ručení, tedy 20 000 Kč/rok, veškeré opravy a servis vzhledem k ujetým km za rok odhaduji dalších 20 000 Kč. Musel platit rovněž silniční daň tuším 3 000 Kč/rok. Co je podstatné v letech 1990-1998 najel tedy v našem případě 400 000 km, na to spotřeboval minimálně dvě nová auta v hodnotě cca 400 000 Kč/kus. Stravné činilo v roce 1998 pouhých 126 Kč/den. Připustíme-li,že strávil na služeních cestách 150 dní/rok, dostaneme se k sumě blížící se k 19 000 Kč, což je za 8 let nějakých 150 000. Ty utratil zcela určitě, neboť jíst se musí. Suma sumárum:

1 320 000 (amortizace) Kč - 340 000 (opravy, servis a daně) - 800 000 (nákup aut nových). Kladné saldo činí tedy 180 000 Kč za 8 let.

Je to tady neustále o řád nižší cifra, než by si pan Čunek přál. Peníze mohly být vypláceny v hotovosti. Protože pan Čunek bral sociální dávky, nemohl firmu předfinancovat, proto bral nějaké zálohy předem. Jakékoliv jiné vyšší náhrady musely být zdaněny buď firmou, nebo samotným Čunkem jako příjem. Jinak prostě nemohly být deklarovány a musí být někde v účetnictví vedeny. Jestli nejsou, je to už jiná píseň - buď s textem o krácení daně, nebo o podvodu, nebo o obojím.

Nevím, zda již byl rozhodnutím soudu konkurs na zbrojovku ukončen, ale rozhodně by účetnictví nemělo být skartováno.