21.11.2017 | Svátek má Albert


JUSTICE: U soudu hřmělo

10.6.2017

V článku Prezidentův Rath (6.6.) jsem se okrajově dotkl problému zdlouhavosti některých soudních procesů. Zmínil jsem se v té souvislosti o přerušování hlavního líčení překážkami na straně obžalovaných a jejich obhájců. Vyslovil jsem naději, že při pokračování hlavního líčení v kauze „Zadeh“ ve dnech 7.-9. června 2017 se bilance jeho průběhu vylepší, takže z 30 plánovaných dnů na 1. pololetí r. 2017 se dostaneme aspoň na třináct. Naděje se nesplnila. Řízení bylo po hodině jednání opět odročeno a to až na 25.září 2017, což je první termín, v kterém bude mít tento senát k disposici volnou soudní síň. Příčinou bylo opět onemocnění obhájkyně, která za sebe neposlala substituci, protože klient si to nepřál.

Nepřekvapuje, že předseda senátu projevil jistou nevoli: už po řadu měsíců se mu nedaří kvůli překážkám na straně obžalovaných a jejich obhájců zajistit plynulý chod procesu. Pohrozil, že v případě opakování situace by mohl podat na obhájkyni stížnost advokátní komoře. K tomu dodal, že přání obžalovaného ho nezajímá. Pohoršil tím některé obhájce, kteří míníli, že právo obžalovaného na volbu obhájce je nezadatelné, takže souhlas s přizváním substituta nelze vynucovat, či dokonce nesouhlas trestat.

Podotýkám, že stejný problém se vyskytl v “malé” vazební kauze Shahrama Zadeha, když pan obviněný trval na přítomnosti své hlavní obhájkyně při úkonu, jehož se kvůli jiným povinnostem nemohla zúčastnit. Vyšetřovatel byl ochoten dohodnout se na náhradní lhůtě, ale státní zástupce Michal Galát to nepřipustil. Došlo tak ke krácení práva obviněného na obhajobu.

Zejména u monstrprocesů s větším počtem obžalovaných nelze zdržování hlavního líčení překážkami na straně obžalovaných předcházet ani zabránit. Bylo by možné jim čelit pouze legislativním omezením práva na zastupování zvoleným obhájcem.Vzhledem k tomu, že orgány činné v trestním řízení mají sklon jednat s obviněnými z pozice síly, omezení práva na zastupování zvoleným obhájcem by znamenalo nepřijatelné oslabení jejich postavení. Otázka zní, co je důležitější: rychlost a plynulost procesu nebo záruka jeho férovosti.

Soudce opět řešil otázku, zda pokračovat v hlavním líčení po vyloučení věci nepřítomného obžalovaného nebo jednání opět odročit. Obžalovaní a jejich obhájci dostali možnost poradit se a vyjádřit svá stanoviska. Po poradě senátu pak došlo na výše zmíněné odročení.

Zdálo se, že bude následovat klidný rozchod účastníků řízení, avšak nakonec byl závěr jednání docela rušný, a to nespokojenost obžalovaných a jejich obhájců výrazně vybublala na povrch jen konfliktem mezi předsedou senátu a obž.Shahramem Zadehem.

Než vysvětlím, co se v soudní síni odehrálo, dovolím si předběžnou laickou úvahu o možném psychologickém pozadí chování předsedy senátu a obžalovaných v konfliktní situaci, která v jednání dne 7. června 2017 vznikla, obecně o dlouhodobě se projevujícím napětí mezi soudcem Alešem Novotným a obž. Shahramem Zadehem.

Zdá se být pravděpodobné, že předseda senátu Aleš Novotný pociťuje jistou nervozitu, protože se mu dlouhodobě nedaří zajistit plynulý chod hlavního líčení a patrně si uvědomuje, že obžaloba zejména vůči Shahramu Zadehovi stojí na vodě, takže prokázání viny nezpochybnitelným způsobem a vynesení rozsudku s vysokým trestem je ohroženo. Projevuje se to ve zvláštnostech jeho chování k účastníkům řízení, např. v šikanování veřejnosti pokusy o lustraci přítomných nebo nezdvořilostí vůči advokátům, kteří se dožadují opakování některých jeho výroků, pronášených tak tiše, že je na místě otázka, zda je řízení skutečně veřejné. Nesnáší skákání do řeči, ale sám advokáty i obžalované přerušuje někdy docela nevhodně. Důrazně dává najevo, že je pánem soudní síně, takže tázajícímu se advokátovi se může dostat nezdvořilého pokynu “buďte zticha”.

Naproti tomu v chování obž. Shahrama Zadeha se začíná projevovat únava a zlost na způsob, jakým s ním zacházejí orgány činné v trestním řízení. Trvá na tom, že obvinění, že řídil podvodné obchody společností Petra Pfeifera a jeho společníků se škodou dvě a půl miliardy Kč, je nesmysl, ale úřady s ním zacházejí, jako by již byl odsouzen. Strávil 22 měsíců v útěkové vazbě. Za účelem jejího uvalení jej státní zástupce VSZ Olomouc Aleš Sosík nechal zavléci z Prahy až do Znojma k soudkyni Kateřině Kafkové, která tehdy nevěděla, že Anglie je součástí EU. Z vazby se dostal v únoru r.2016 po složení rekordní kauce 150 milionů Kč. Po propuštění na svobodu byl hned na dvoře věznice zadržen policií, neboť státní zástupce KSZ Brno Jiří Kadlec z obavy, že by Shahram Zadeh mohl uprchnout,na něj chtěl uvalit t.zv. předběžnou vazbu, která je časově neomezená. Soudce Krajského soudu v Brně Martin Vrbík ale návrhu nevyhověl, neboť nebyly naplněny materiální a právní podmínky pro uvalení vazby a vysoká kauce je obecnou pojistkou pro případ útěku, kryjící i jiné procesy, jichž se Shahram Zadeh účastní.

Po jistém čase po propuštění z vazby se Shahram Zadeh oženil a s manželkou čekají rodinu. Dne 2. prosince 2016 byl na příkaz státního zástupce VSZ Olomouc Michala Galáta znova zadržen policií a dne 4. prosince 2016 na něj soudce Městského soudu v Brně Aleš Dufek uvalil vazbu útěkovou, koluzní a předstižnou a soudce Miroslav Dlouhý téhož Krajského soudu v Brně, který nevyhověl návrhu státního zástupce Jiřího Kadlece, jeho rozhodnutí v plném rozsahu potvrdil. Koluzní vazba je zásahem do soukromí obviněného a jeho rodiny: rozhovory manželů Zadehových při návštěvách sledovala policistka. Lhůta pro koluzní vazbu vypršela 3. března 2017, ale státní zástupce Michal Galát ukončení koluzního režimu nezařídil, takže manžele Zadehovy při návštěvách dále obtěžovala přítomnost policistky. Zastavil to až 11. dubna 2017 při dalším vazebním řízení soudce Městského soudu v Brně David Otevřel. Připomínám, že opomenutí termínu vypršení vazby vyneslo kdysi pražskému soudci Jiřímu Horkému odsouzení k zániku funkce soudce. Státní zástupce Michal Galát nyní rovněž čelí kárnému řízení, ale způsobené nepříjemnosti manželům Zadehovým jsou nevratné. Ostatně uložení přísného trestu neočekávám, spíše jsem připraven na snahu jeho poklesek bagatelizovat. Dne 11. dubna 2017 soudce David Otevřel rozhodl o propuštění obv. Shahrama Zadeha z vazby. Státní zástupce Michal Galát se vyhlášení usnesení nezúčastnil. Zneužil skutečnosti, že zákon povinnost účasti nestanoví a povinnost jednat svědomitě s plným nasazením a předcházet průtahům vazebního řízení mu zjevně nic neříká. Samozřejmě neznal odůvodnění soudního rozhodnutí. Přesto v následujících dnech v rozhovorech pro media zpochybňoval důvěryhodnost soudce Otevřela výroky o nepochopitelnosti jeho rozhodnutí. Podle příslušného kárného žalobce se tím prý nedopustil kárného provinění, protože pouze řekl, že soudnímu rozhodnutí nerozumí (řekl toho ovšem daleko vice, ale kdo nechce psa bít, hůl nehledá).

Proti usnesení o propuštění z vazby podal stížnost nejen státní zástupce Michal Galát, ale také sám obviněný, tento proti stanovení některých doprovodných podmínek propuštění na svobodu. Stížnostní řízení na Krajskému soudu v Brně opět u soudce Miroslava Dlouhého již dávno proběhlo, ale na jeho výsledek můžeme pouze usuzovat ze skutečnosti, že navzdory soudnímu rozhodnutí z 11.dubna 2017 Shahram Zadeh je dosud ve vazbě. Soudce rozhodl v nepřítomnosti stran řízení, na dotaz obhájkyně odmítl odpovědět a do dnešního dne, t.j. do 8. června 2017, nebylo obviněnému a obhájkyni doručeno písemné vyhotovení jeho rozhodnutí. Díky zlovolnosti státního zástupce Michala Galáta museli manželé Zadehovi snášet obtěžování přítomností policistky o několik týdnů déle, než bylo podle zákona přípustné, nyní běží od 11. dubna 2017 další dny a týdny, které již mohli trávit spolu na svobodě.

Poznatky o chování olomouckých státních zástupců shrnuji do závěru, že úmyslně týrají Shahrama Zadeha vazbou, aby jej zlomili a přinutili tak k doznání, které by překrylo mezery v dokazování. S tímto závěrem se vracím do soudní síně dne 7. června 2017 s přesvědčením, že se v ní setkal znervoznělý soudce Aleš Novotný s obviněným Shahramem Zadehem, pro kterého je soudce ztělesněním tlupy pronásledovatelů, kteří jej všemožně týrají. Nedá se předpokládat, že by tito dva lidé se k sobě navzájem chovali neutrálně a zcela bez emocí. Pokud ovšem někdo z nich má nárok na projevy emocí, je to pouze pan obviněný.

Po rozhodnutí o odročení jednání vyzval soudce Aleš Novotný obžalované, aby si vyzvedli připravené soubory zápisů z výpovědí ostatních obžalovaných, které samozřejmě nesměli sledovat přímo. K nim byla přiložena různá rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci k jejich stížnostem, některá dokonce z počátku března r. 2017. “Obdarovaní” potichu reptali, že průtahy v doručování rozhodnutí vrchního soudu je poškozují, protože oddálily jejich případné napadení ústavní stížností. Hlasitě se ozval Shahram Zadeh, který od začátku hlavního líčení protestuje proti tomu, že nemohl být přítomen výslechům spoluobžalovaných, což mu znemožnilo pochopit, z čeho a proč je vlastně obviněn. Doručení protokolů z výslechů spoluobžalovaných, k nimž jeho tlumočnice předala anglické překlady již počátkem března, proto považoval za nepřijatelně opožděné. Také k nim bylo přiloženo dubnové usnesení Vrchního soudu v Olomouci, které patrně bude chtít napadnout ústavní stížností. Soudci Aleši Novotnému se ale nechtělo jeho výčitky poslouchat, proto jej přerušil. To zapůsobilo jako roznětka výbuchu hněvu obviněného, který zvýšeným hlasem proti přerušení protestoval. Nakonec přešel do češtiny, sdělil soudci, že “není bůh” a vytkl mu, že kdysi zahájil jeho oslovení slůvkem “hele”, neboť “on není žádné hele” a nakonec pohrozil soudci trestním oznámením. Soudce prohlásil, že nepřipustí, aby obviněný na něj řval a urážel jej a nechal jej eskortou vyvést ze soudní síně. Po chvíli jej ale nechal přivolat zpět.

Závěrečné vystoupení Shahrama Zadeha nebylo ani procesním návrhem, ani výslechem obžalovaného, takže soudce měl právo jeho výklad přerušit. Na druhé straně pan obžalovaný si oprávněně stěžoval na poškozování práva na účinnou obhajobu, takže se nelze divit, že na soudcův zásah reagoval poněkud nevhodně. A právě přerušení jeho řeči bylo roznětkou k výbuchu, za který jej předseda senátu potrestal vykázáním ze soudní síně. V každém případě jeho hněv byl projevem dlouhodobě týraného člověka. V pojetí soudce obžalovaný musí snášet týrání vazbou a různé další ústrky, ale proti špatnému nakládání hlasitě protestovat nesmí. Taková je rovnost stran v praxi.

Chování soudce Aleše Novotného, který dal najevo, že se vystupováním Shahrama Zadeha cítí uražen, je ale důkazem podjatosti: soudce, jenž se cítí uražen, z logiky věci nemůže být nepodjatý. Návrh na vyloučení z řízení pro podjatost již v minulosti zamítl a pokud jej pan obžalovaný po středečním konfliktu podá znova, jistě bude opět trvat na své nepodjatosti a nestrannosti a opět se nevyloučí, neb by nemohl splnit poslání přísného potrestání Shahrama Zadeha.



Diskuse


J. Mrázek
7:02
11.6.2017

L. Novák 475
9:15
11.6.2017

T. Kubín
12:45
10.6.2017

Z. Lapil
15:06
10.6.2017

F. Lesniak
7:32
10.6.2017

R. Langer
11:25
10.6.2017

počet příspěvků: 7, poslední 11.6.2017 10:21









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.