Slabomyslné vzepětí Víta Bárty z minulého týdne usnadnilo tandemu ODS – TOP 09 prosadit zvýšení daní a omezení důchodů. Pokud kdo kdykoli v blízké budoucnosti bude chtít udržet rozpočet v jakž takž rozumné výši, bude muset pokračovat ve více méně stejné cestě. Sobotkova sociální demokracie se snaží vytvářet dojem, že je nějaká jiná cesta, že se významné peníze podaří vyždímat z vrstev více vydělávajících občanů. Ale až vyhraje volby, buď bude muset zvyšovat všechny daně a škrtit důchody a další výdaje, anebo povolit uzdu v duchu hesla "zdroje jsou" a pustit automobil po cestě do propasti.

Zajímavé na tom všem ovšem je to, že se politická argumentace neopírá o tvrdá data, o propočty argumentačně průkazné. Koncept současné koalice má zřetelné kontury, kdežto alternativní koncept sociální demokracie je značně mlhavý. Zcela nečitelná je její představa o složení příštího vládního týmu. Odmítnutí pokusného Kalouskova balonku v duchu hesla "s TOP 09 nikdy" bylo stejně zbrklé, jako Nečasův čtvrteční příslib, že do úterka zruší tři ministerstva. Sobotka nemá o budoucí vládě o nic přesnější představu, než ji měl Paroubek, když vládu uprostřed předsednictví EU v režii Václava Klause sestřeloval. To vše přispívá k blbé náladě.

Pro utužení duševní rovnováhy je možná zdrávo si uvědomit, že země přes všechny ty nářky a nadávání prosperuje jak nikdy v minulosti, že i v evropském měřítku si vůbec nevedeme špatně a že o budoucnosti v odstupu dejme tomu pěti let stejně rozhodnou zcela jiné faktory než odposlechy Víta Bárty (pokus o žertík) a tahanice ODS + TOP 09 versus ČSSD (zcela vážně). Bouřka, v které se motáme, nevznikla na soutoku Vltavy a Sázavy. Zde nebude vyřešena. A s ohledem na to, co se dělo v české politice v uplynulých dvaceti letech, je velmi dobře, že se politické debaty soustředily především na ekonomická témata. Odposlechy odhlédněme, stejně jako je možné odhlédnout voličský omyl s politickým podnikem Víta Bárty.