V New Yorku se poprvé sešla komise Rady bezpečnosti OSN pro přijímání nových členů, aby posoudila žádost Palestinců o členství, kterou před dvěma týdny podal předseda samosprávy Mahmúd Abbás. Rozhodnutí však hned tak nepadne – podle diplomatů může posuzování trvat několik týdnů až měsíců. Palestinci mezitím dál přesvědčují jednotlivé členy rady, aby přijetí neexistujícího palestinského státu podpořili, přestože je to zcela zbytečné.

Americký prezident Barack Obama jasně řekl, že Spojené státy budou žádost Palestinců vetovat, protože Palestina může vzniknout pouze jednáním s Izraelem. I kdyby komise žádost doporučila a Palestinci získali podporu jakkoli vysokého počtu členů Rady bezpečnosti, americké veto ji zmaří. Samospráva však odmítá vzít realitu na vědomí – žádost podala, přestože ji Washington o plánovaném vetu informoval předem, a Abbás dál objíždí svět a lobbuje za vznik papírového státu, který podle palestinských představ nemůže vzniknout.

Američané však uvedli, že veto "použijí neradi", a Palestinci tak usoudili, že si to třeba rozmyslí. Kdyby Washington žádost nevetoval, stačilo by jim devět hlasů. Zatím jich mají šest, a tak se představitelé samosprávy za mezinárodní peníze vydávají na zbytečné cesty do Kolumbie, Portugalska a Bosny a Hercegoviny, aby získali podporu, kterou stejně zmaří americké veto.

Plnoprávným členem OSN se tak Palestinci nestanou, a využijí proto druhou možnost – podají svou žádost Valnému shromáždění. To je sice bez souhlasu Rady bezpečnosti nemůže přijmout za člena, ale s podporou většiny zemí jim může změnit postavení – ze současného statusu pozorovatele se mohou stát nečlenským pozorovatelským státem, jakým je například Vatikán. Potřebují k tomu 193 hlasů, které pravděpodobně získají a které nikdo nemůže vetovat. S posíleným statusem pak mohou podepisovat mezinárodní konvence a připojit se k řadě mezinárodních institucí, jako je UNESCO nebo Mezinárodní soudní dvůr.

I když řada zemí vznik samostatné Palestiny podporuje, většina jich uznává, že jednostranným uznáním OSN k němu cesta nevede. Rada bezpečnosti chce proto rozhodovací proces maximálně protáhnout, aby dala Palestincům a Izraeli čas k obnově mírových jednání. V čele této snahy stojí mezinárodní Čtyřka, která předložila nový plán. Ten předpokládá, že obě strany do 90 dnů předloží svou konkrétní představu o hranicích a bezpečnosti a uzavřou konečnou mírovou dohodu do konce roku 2012. Dohoda má vzniknout na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN, cestovní mapy a arabské mírové iniciativy, ale návrh se nezmiňuje o hranicích z roku 1967 ani o zmrazení výstavby židovských osad, jak tvrdohlavě požadují Palestinci.

Plán Čtyřky nenadchl ani Izrael, ani samosprávu, ale izraelská vláda ho nakonec přijala, přestože má řadu výhrad v čele s příliš krátkým časovým rámcem na uzavření mírové dohody. Palestinci návrh zatím nepodpořili, protože nezmiňuje zmrazení výstavby osad a hranice z roku 1967. Premiér Binjamin Netanjahu však tento týden znovu zdůraznil, že výstavbu nepřeruší – zastavil ji před dvěma lety na deset měsíců, a devět z nich Palestinci stejně nejednali. Mírový plán je tak odsouzen k neúspěchu, ale Čtyřka plánuje už 23. října první izraelsko-palestinskou schůzku.

Izrael rozhněval mezinárodní společenství dalším nešťastně načasovaným rozhodnutím vybudovat 1100 nových bytových jednotek v jeruzalémské čtvrti Gilo. Za provokaci je označila i jinak proizraelská německá kancléřka Angela Merkelová a nikoho neuspokojilo Netanjahuovo vysvětlení, že Gilo není osada, ale součást Jeruzaléma, která má podle všech mírových návrhů připadnout Izraeli.

Palestince těší mezinárodní hněv vůči Izraeli, ale jinak moc důvodů k jásotu nemají. Protože podali žádost OSN o uznání svého státu, americký Kongres jim nevyplatil 200 milionů dolarů na zdravotnické a stavební projekty. Kongres je opakovaně varoval, že jestli žádost podají, zastaví jim veškerou finanční pomoc ve výši půl miliardy dolarů ročně. Samospráva však prohlásila, že jí částku nahradí arabské země, přestože ty jí peníze tradičně spíše slibují, než vyplácejí. Palestinci, kteří tvrdí, že jsou připraveni na vlastní stát, jsou nejen závislí na zahraniční pomoci, ale i s ní budou mít letos deficit rozpočtu v odhadované výši 900 milionů dolarů. A klidně riskují ztrátu dalších 500 milionů.

Šance na obnovu mírových rozhovorů jsou stále velmi malé. A i kdyby obnovena byla, dosažení dohody do jednoho roku je zcela nereálné. Palestinci ani po dvou letech velmi seriózních jednání nepřijali návrh vlády Netanjahuova předchůdce Ehuda Olmerta, který Palestincům nabízel přes 93 procent Západního břehu i východní Jeruzalém.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6