28.7.2016 | Svátek má Viktor






SVÁTEČNÍ ASTRONOMIE: Hvězda betlémská

26.12.2015

Tento článek od Veram, vědkyně a milé Zvířetnice, vyšel na Neviditelném psu už před osmi lety. Pohlédnete-li dnes na nebe, zpozorujete vzácný úplněk, a při tom pohledu se vám určitě vybaví také úsměv Veram.

Zkusme se podívat astronomickýma očima, jaká že to hvězda zářila nad jesličkami. Abychom mohli o tom dále uvažovat, musíme zjistit, kdy se vlastně Ježíšek mohl narodit? Říkáte 24. prosince roku nula? Ne, roku jedna? Ale kdepak. O určení data Ježíšova narození (a tím o určení počátku našeho letopočtu) se poprvé pokusil Dionysius Exiguus, učený skytský mnich žijící v Římě, až v době, která se podle jeho určení stala šestým stoletím po Kristu.

Tehdy ho papež Jan 1. požádal, aby mu vypočítal data, na která připadnou Velikonoce v příštích sto letech. A při tom výpočtu Dionysius určil, prý podle důkazů jemu známých, že se Kristus narodil 753 let po založení Říma. Učený mnich ale udělal chybu v propočtech. Staletí, která uplynula od událostí v Betlémě, smazala přesné vzpomínky a tak nyní víme, že začátek našeho letopočtu, Léta páně od narození Krista, se neshoduje s datem Ježíšova narození.

Narození Kristovo, Theofanés z Kréty

Narození Kristovo, Theofanés z Kréty

Jak to víme? Na příklad známe přesná data narození a úmrtí krále Heroda Velikého. Narodil se r.73 před naším letopočtem a zemřel v roce 2 před naším letopočtem. Kdyby se tedy Ježíšek narodil v roce 1, vůbec by se nemohlo stát to, co bible popisuje. Sčítání lidu v Římské říši, kvůli kterému Josef s Marií putovali z Nazaretu do Betléma, probíhalo zřejmě v letech -10 až - 6, přičemž pro Judeu je nejpravděpodobnější rok -7 našeho letopočtu. To je zřejmě rok Ježíšova narození.

Co ale byla ta „pravá“ hvězda? Zářící rozježená vlasatice, kterou vidíme nad každým českým Betlémem? To asi ne. O kometách se již ve starověku většinou myslelo, že věští neštěstí. A kometa mnohem později nazvaná Halleyova, byla viditelná v roce -12. Asi příliš brzo. A kdyby nějaká jasná kometa v té době byla vidět, jistě by ji do záznamů zapsali čínští, japonští a korejští astronomové, kteří si o zajímavých nebeských úkazech už v té době vedli podrobné záznamy. V jejich pozorováních nenajdeme ani zápis o nově nebo supernově, která by se v té době rozzářila. Nic. Musíme hledat jinde.

Kdo byli vlastně ti, co tu hvězdu pozorovali, porozuměli jejímu znamení a vypravili se na dalekou cestu? Mágové, mudrci. Většina mudrců té doby byla znalá astrologie. Jana Keplera, astronoma a astrologa na dvoře císaře Rudolfa II napadlo hledat něco, co by bylo pro astrology nápadné a zřejmé. Zjistil, že právě v roce 7 před naším letopočtem nastala opakovaná, trojitá, konjunkce Saturnu s Jupiterem v souhvězdí Ryb.

Konjunkce je jev, kdy vidíme ze Země, že dané planety jsou viditelné blízko u sebe, „sejití se“ planet. Pro astrology je to velmi šťastná konstelace. Jupiter je planeta královská, Saturn vládne podle astrologie Židům a souhvězdí Ryb symbolizuje oblast, kde se nyní nachází Palestina. Tedy zrodí se král z rodu židovského v Judei. A mudrci se vydali na cestu.

Jak to, že se konjunkce opakovala tříkrát za sebou v krátkém období? To je opravdu dost výjimečný jev. Obě planety tehdy procházely smyčkami ve své dráze. A co je to smyčka planety? Prostě taková planeta se pohybuje v určitém směru, ten se mění, planeta se v pohledu ze Země vrací, pak dokončí smyčku a pohybuje se dál. Abychom si to mohli objasnit, musíme si uvědomit, že z pohyblivé Země sledujeme pohyblivé planety. Něco podobného každý z nás vlastně viděl.

Hvězda betlémská pohledem astronoma

Představte si, že jedete ve vlaku a díváte se z okna na sousední koleje, kde právě jede vlak stejným směrem. Je rychlejší, předjíždí nás. Pak ale náš vlak přidá a ten sousední začne pomalu klouzat za našimi okny dozadu. Pak zase přidá a předjede nás. Pozorovali jsme smyčku, ovšem v jednorozměrném případě. Protože Země a planety se pohybují po svých drahách, čas od času nám planety na obloze vytvoří smyčku. A tehdy, v roce -7 se sešly dvě smyčky dvou planet a proto se zdánlivě planety setkaly, rozešly, zase setkaly a to třikrát.

Je velmi pravděpodobné, že právě tento nebeský úkaz byl tím symbolem, zvěstujícím Zrození.

Na starých obrazech bývá betlémská hvězda znázorněna jako poměrně málo zřetelná hvězda. Tak jako na Třeboňském Narození páně. Jak se tedy dostala nad naše jesličky kometa? Může za to středověký malíř Giotto di Bondone. V roce 1304 maloval fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni a tam, nad Ježíškovým přístřeškem, zobrazil to, co ho dva roky předtím velice zaujalo - Halleyovu kometu.

Klanění tří králů, Giotto di Bondone

Klanění tří králů, Giotto di Bondone

Namaloval ji tak podrobně, že je to považováno za nejlepší zobrazení komety před příchodem astronomické fotografie. Právě z jeho obrazu se na oblohu našich jesliček, plnou zpěvu andělů, dostala zářící kometa. A v současnosti byla na umělcovu počest sonda Evropské kosmické agentury, která letěla k Halleyově kometě a přiblížila se k ní v roce 1986, nazvána Giotto.

Nevíme přesně, co byla hvězda Betlémská. Ale jistě tou nocí zářily klidné a mírné hvězdy. Přeji vám, ať ty jasné a pokojné hvězdy prozařují i vaše Vánoce.

Původní vydání článku najdete zde.

Veram Neviditelný pes


Diskuse


A. Lex
19:06
27.12.2015

Z. Yga
17:30
27.12.2015

D. Ruščáková
21:29
27.12.2015

Z. Jenny
16:00
27.12.2015

Z. Verenka
12:34
27.12.2015

A. Lex
10:52
27.12.2015

Z. Matylda
11:00
27.12.2015

A. Lex
12:22
27.12.2015

Z. Matylda
12:41
27.12.2015

T. Zana
9:59
27.12.2015

Z. Xerxová
6:54
27.12.2015

V. Glover
19:29
26.12.2015

Z. Lika
19:49
26.12.2015

V. Glover
22:06
26.12.2015

Z. Matylda
10:57
27.12.2015

H. Williamson
18:37
26.12.2015

Z. Lika
19:47
26.12.2015

Z. Vave
18:06
26.12.2015

M. Crossette
17:34
26.12.2015

Z. Lika
19:51
26.12.2015

M. Crossette
21:14
26.12.2015

H. Williamson
19:55
26.12.2015

M. Crossette
21:09
26.12.2015

Z. Lika
10:15
26.12.2015

T. Zana
17:23
26.12.2015

A. Lex
9:37
26.12.2015

T. Zana
8:15
26.12.2015

Z. Rpuťová
7:16
26.12.2015

Z. Xerxová
6:58
26.12.2015

Š. Matyášová
6:35
26.12.2015

počet příspěvků: 30, poslední 27.12.2015 09:29









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde . více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !