26.4.2024 | Svátek má Oto


Hollande nepřijede

27.7.2016

Francouzský prezident Hollande nepřijede na státní návštěvu do Česka. Už jednou měl přijet a musel to odložit kvůli atentátu v Cannes a teď návštěvu odložil kvůli atentátu v Saint-Etienne-du-Rouvray. Dostavil se na místo a jistě všechny ujistil, že je zdrcený, a podpořil myšlenku Je suis pretre.

Hollande tedy nepřijede a tím pádem přijde o rady našeho pana prezidenta, který ví, jak s terorismem zatočit a jistě by to i udělal, kdyby u nás nějaký terorismus byl. Mohl by si popovídat, kdyby to bylo na programu, také s Andrejem Babišem. Ten už si udělal ve věci uprchlíků jasno, republika by podle něho neměla přijímat žádné. Reagoval tak na informace, že se chystá příjezd 80 uprchlíků ze Sýrie. Pokus o přijetí uprchlíků z Iráku skončil fiaskem, a tak je ministrova obezřetnost celkem pochopitelná.

Na posledním francouzském případu je patrná bezmocnost státního aparátu. Jeden z vrahů byl „v hledáčku policie“, měl mít dokonce elektronický náramek, měl být deportován. Nebyl a podřízl 86letého pána. O tom jistě bude Hollande přemýšlet a jistě si vzpomene na návrh zákona o deportacích, který ve Francii spadl pod stůl pod tlakem levicových a zelených dobrodějů. Jinak budou občané nadále jako panáčci na střelnici v zemích, které nabídly část svého blahobytu příchozím z rozvrácených států a ti jsou rozhněvaní, že blahobytu dostali málo. Cesta k ráznosti nebude krátká a povede ještě přes nejednu kaluž krve. Ona totiž ta ráznost nebude hezká na pohled. Ani uzavřená makedonská hranice není hezká na pohled. Deportace se neobejdou bez násilí. Co teprve se bude dít v přijímacích místech! To všechno bude velmi těžko stravitelné pro veřejnost.

Podvolení

Právě den před posledním úderem teroristů ve Francii jsem dočetl Houllebecqovo Podvolení. To je román typu „politic fiction“, vyvolal velkou pozornost nejen ve Francii. Popisuje situaci, kdy se socialisté raději spojí s muslimy a odevzdají jim správu Francie, než aby pustili pravici k moci. To je konstrukce velmi pravděpodobná a před příštími prezidentskými volbami ve Francie půjde kniha jistě na dračku.

Nicméně si dovolím poznamenat, že jakž takž zajímavý a přesvědčivý je její začátek, ale od okamžiku prezidentské volby dále je vše totálně na vodě. Že se snadno podvolí intelektuálové na Sorbonně, jsem schopen věřit, ale Francie má i jiné vrstvy, než jsou sorbonnští literáti. Dvě druhé třetiny knihy jsou nudná užvaněná slátanina oživená šťavnatými pornografickými pasážemi. Pokud máte zálibu v análním a orálním sexu, nenechte si knihu ujít. Pokud čekáte zajímavý rentgenový pohled do nitra francouzské společnosti a mechanismů jejího fungování, budete zklamáni. Nebo já aspoň byl.

Aston Ondřej Neff