21.11.2018 | Svátek má Albert


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (58)

7.11.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné. Patří mezi ně svými osudy i hostomický rodák, původně kožní lékař a hudebník, MUDr. Josef Greif (1871-1954).

Když bylo Josefu Greifovi sedmatřicet, pocítil touhu podívat se do míst, kam v té době směřovaly stovky migrantů z Evropy. Do USA, konkrétně do Chicaga. Jak vlastně ten název úžasně rostoucího města vznikl? V jazyce indiánského kmene Patawatomi se cibule řekne checaugou. Nu a takhle to začalo. Obchodník s cibulí (a jinými produkty) Jean Baptista Point du Sable se zamiloval do jedné indiánky kmene Patawatomi a postavil si s ní někdy v roce 1779, v době americké války o nezávislost, na jednom nevlídném bažinatém území dům. Kdybyste ten dům hledali, nenajdete ho. Ale kdybyste náhodou přijeli do Chicaga (bylo oficiálně založeno až 4. března 1837), ubytujte se v poměrně přepychovém hotelu Hilton. Ten stojí na místě bývalého domu Baptista Pointa, na dnešní Michigan Avenue. Nu, a tak z názvu cibule - checaugou - vzniklo Chicago.

58 Znamenití lékaři 1

Chicago vypadalo v roce 1833 ještě takhle. Když sem přijel MUDr. Greif v roce 1908, tedy o 75 let později, vypadalo takto:

58 Znamenití lékaři 2

První kroky doktora Greifa v Chicagu vedly do nové třípatrové budovy (postavené v roce 1882), v níž sídlilo vydavatelství velice úspěšného českého emigranta, učitele, vydavatele a novináře Augusta Geringera (1842-1930). Od října 1875 vydával také první český deník v Americe, pod názvem Svornost. Právě s pomocí krajanů se chtěl doktor Greif věnovat hudbě a také medicíně. Nemohl najít lepšího místa pro své úmysly. Navíc prvním člověkem, který se ho ujal, byl jeden z nejbližších spolupracovníků Geringerových, redaktor, evangelický duchovní, aktivní Sokol a překladatel, František Boleslav Zdrůbek (1842-1911), který prakticky žil v Americe již od roku 1867 a od roku 1875 v Chicagu.

Nu, a posléze přišlo to překvapení. Když doktor Greif začal o svém rodišti, tedy o Hostomicích, vrhnul se mu kolega Zdrůbek málem kolem krku. Bylo to neuvěřitelně vřelé setkání, protože František Zdrůbek byl rodákem z Bezdědic, kde byl jeho tatínek ševcem. A Bezdědice byly sice jen o něco mladší než Hostomice, měly o hodně míň obyvatel, avšak byly od Hostomic, co by kamenem dohodil. Již dlouho jsou jejich místní částí. Takže oba muži věděli mnohé a znali mnohé rodiny, byť mezi nimi byl věkový rozdíl bezmála třicet let.

Později se doktor Greif seznámil s mnoha dalšími krajany. Například se zetěm Augusta Geringera,

slavným českým cestovatelem E. Stanko Vrázem (1860-1932), který si vzal za ženu jednu z Geringerových dcer Vlastu (1875-1961). Vrázovi se zrovna v tu dobu vrátili z Prahy, kde se jim dost těžko žilo. Avšak i tak byl Greif přijímám mnoha místními občany, politiky a nakonec nejen léčil, ale vedl jako sbormistr pěvecký spolek Marx, přednášel na univerzitě v Los Angeles, pořádal varhanní a klavírní koncerty a vždy a všude propagoval českou hudbu a především Bedřicha Smetanu. Znal se s ním již od sedmi let, jak poznáme dále. Byl zde velice oblíben – konec konců v té době žilo v Chicagu asi 150 000 přistěhovalců z Čech, Moravy a Slovenska. Byli třetí nejpočetnější menšinou.

Leč, vraťme se na začátek, do Hostomic, do Greifova rodiště. Josef Greif se po gymnaziálních studiích v Příbrami a v Praze nechal zapsat na medicínu. Uvažoval i o studiu hudby, avšak i rodiče mu doporučovali „něco praktičtějšího“. I jeho učitel hudby v Hostomicích, regenschori místního kostela Gustav Studený mu doporučoval studia lékařská, jakkoli věděl, že Pepík je vynikající muzikant. I když jako středoškolský student si budoucí doktor Greif sem tam na nějaký honorář přišel při veřejných klavírních koncertech. A tak se rozhodl studovat hudbu soukromě. A věnovat se jí i po promoci (1898) vedle služby lékařské. I když studium ani předtím nezanedbával, po promoci absolvoval klinickou praxi ve Vratislavi a v Berlíně a pracoval jako kožní lékař. Ale již za studií chodil na přednášky skladatele a varhaníka Karla Steckera (1861-1918) na Pražské konzervatoři, při nichž uzrálo Greifovo velice vřelé přátelství s vrstevníkem Vítězslavem Novákem (1870-1949), synem lékaře a ctitele sborového zpěvu, budoucím vynikajícím skladatelem a hudebním pedagogem.

V roce 1905 založil MUDr. Greif v Praze Orchestrální družení, jehož byl prvním dirigentem a o dva roky později předal na rok dirigentskou taktovku mladému Václavu Talichovi (1883-1861), který se právě vrátil z místa profesora houslové hry na carském učilišti v Tbilisi, kde také řídil orchestr, který tvořili jeho posluchači. Ještě předtím byl doktor Greif sbormistrem pěveckého kruhu Tovačovský, který byl založen v Praze v roce 1883 k poctě olomouckého sbormistra Arnošta Tovačovského – Förchgotta (1825-1874), který proslul známou skladbou „Přijde jaro přijde“.

Jsou to v životě náhody. Jaroslav Krombholc starší (1890-1959), otec budoucího dirigenta Národního divadla, skladatele Jaroslava Krombholce (1918-1983) studoval na Českoslovanské obchodní akademii. Zde byl jeho profesorem češtiny a němčiny budoucí dirigent a skladatel Otakar Ostrčil (1879-1935), syn smíchovského lékaře Josefa Ostrčila (1843-1897). Ten, protože seznal Krombholcův zájem také o hudební vzdělání, mu navrhl, aby studoval mimo jiné i housle na konzervatoři. A posléze ho doporučil jako houslistu do amatérského hudebního tělesa Orchestrální sdružení, které založil MUDr. Josef Greif. Věděl o tomto tělesu mnohé, protože ke Greifovým mnoha přátelům patřil v té době také starší bratr Otakara Ostrčila, gynekolog MUDr. Antonín Ostrčil (1874-1941). Otakar Ostrčil byl sám po odchodu doktora Greifa do USA v letech 1908-1922 a po krátkém působení Václava Talicha dirigentem Orchestrálního sdružení a traduje se, že toto těleso bylo svého času důstojným partnerem České filharmonie. Což mu do vínku dal nesporně MUDr. Josef Greif. Roku 1935 napsal a vydal náš nejlepší památkář a historik umění Dr. Zdeněk Wirth (1878-1961) knihu „Třicet let od založení pražského Orchestrálního sdružení“ v níž Greifovu úlohu náležitě ocenil.

V roce 1924 se doktor Greif vrací z Ameriky do rodného městečka. Ujímá se zde lékařské praxe, avšak na hudbu nezapomíná. Mimo jiné vyučuje soukromě hudbě a vede místní „Pěvecký sbor“. Když měla být na repertoáru zdejších ochotníků (Osvětový sbor) v pořadí šestá opera Bedřicha Smetany „Hubička“ neváhal Josef Greif zajet do Prahy za kolegou Otakarem Ostrčilem a požádat ho, aby se přimluvil u sólistky Anny (Nadi) Kejřové (1899-1983), zda by v Hostomicích nezazpívala roli Vendulky, dcery otce Palouckého. Nebylo těžké mu vyhovět. Zpívala ji totiž v premiéře na prknech Národního divadla na Nový rok 1924, když ji předtím Otakar Ostrčil „zlanařil“ ze Slovenského Národního divadla, jako sólistku pro Národní divadlo pražské. A tak byla v Hostomicích v květnu a v červnu 1924 velká sláva, s Hubičkou hostovali v červenci i v Hořovicích. A poté si zdejší divadelníci a pěvci troufli i na komickou operu „V studni“ Viléma Blodka (1834-1874) dále pak „La Traviatu“ Giusepe Verdiho (1813-1901), pochopitelně díky odbornému vedení místního lékaře a hudebníka Josefa Greifa. Leč radost byla stejná, jako když místním ochotníkům povolil sám Bedřich Smetana (1824-1884) uvést dne 1. září 1878 místní premiéru Prodané nevěsty a ještě jim popřál úspěch. Hostomičtí uvedli Prodanou nevěstu jako první mimo Prahu a sehráli ji v září 1878 v obci několikrát. Jedním z diváků byl tedy i sedmiletý Josef Greif. Tehdy se poprvé potkal se svojí hudební láskou, Bedřichem smetanou.

58 Znamenití lékaři 3

Na snímku vpravo MUDr. Josef Greif v roce 1893, v době započetí jeho medicínských studií (promoval v roce 1898)

O patnáct let mladší bratr doktora Greifa, Karel Greif (1885-1964) se dal rovněž na lékařskou dráhu, která se ovšem stala jeho výhradní a odbornou láskou. Zaujala ho laryngologie, v době jeho studií na lékařské fakultě byl v roce 1906 založen univerzitní Císařsko-královský český ústav laryngologický, o což se zasloužil především profesor MUDr. Otakar Frankenberger (1852-1915), od roku 1913 řádný profesor laryngologie. Jeho asistentem a pokračovatelem byl i profesor Karel Greif, činnost ústavu byla násilně ukončena během německé okupace. Profesor Greif, který byl od roku 1921 členem výboru znovu založené společnosti otolaryngologické, spoluzakládal po roce 1945 otorinolaryngologické oddělení na fakultní nemocnici v Plzni a přednášel zde také na lékařské fakultě. Věnoval se především zhoubným nádorům hrtanu a TBC horních cest dýchacích. Mimo jiné je rovněž považován za průkopníka endoskopické vyšetřovací metody bronchiálního stromu (bronchoskopie). Odborné články na tyto a další příbuzná témata hojně publikoval především v Časopise lékařů Českých.

Oba bratři, ač lékaři, byli značně rozdílní. Od roku 1924 přednáší docent (od roku 1933 mimořádný profesor) MUDr. Karel Greif na lékařské fakultě pražské univerzity. Avšak jeho bratr Josef opět nemá doma stání.

V Hostomicích vydržel MUDr. Greif necelé tři roky. V roce 1927 se opět vydává na cesty. Tentokrát k protinožcům. Léčil a koncertoval téměř osm let v Austrálii, na Novém Zélandě a před návratem do Hostomic se ještě zastavil krátce v Jugoslávii. Od roku 1935 až do konce války provozoval opět lékařskou praxi v rodném městě. Posléze se odstěhoval do Sloupu u České Lípy kde 29. února 1954, několik týdnů před svými osmdesátými třetími narozeninami (* 18. 3. 1871), zemřel. Pohřben je v rodinné hrobce v Hostomicích. Manželka Zdenka, rozená Krčková (21. 5. 1876 - 12. 3. 1956) ho přežila pouze o dva roky. Různé hudební a umělecké cennosti odkázal MUDr. Josef Greif Smetanovu muzeu.

58 Znamenití lékaři 4

Hrobka rodiny Greifových (na hřbitově v Hostomicích) byla postavena na základě návrhu architekta Jana Kotěry v roce 1918

Příště: profesor MUDr. Vilém Dušan Lambl



Diskuse


M. Krátký
6:19
7.11.2018

počet příspěvků: 1, poslední 7.11.2018 06:19









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.