23.7.2016 | Svátek má Libor






HISTORIE: Ještě k článkům o Novém Boru

18.2.2010

Prolog

K popravě Němců po druhé světové válce v Novém Boru se vrátil ještě pan Jan Bartoň, jako místní rodák (a včera Jan Kovanic, pozn. redakce), ale nezazněly zde některé okolnosti případu, které jsou dosti podstatné, proto si dovolím je uvést.

Opravdu je trochu podivná iniciativa jistého Jana Tichého při obhajobě pomníku popraveným Němcům, protože on není původcem myšlenky postavit památník, je pouze skalním zastáncem. Iniciativa vyšla od potomků doktora Trägera, kteří vše i financovali. Jan Tichý mimo jiné prohlašuje, že šlo o nevinné německé civilisty, kteří byli popraveni bez soudu, a proto si v rámci usmíření památník zaslouží. Proti památníku se postavili místní občané, kteří si učinkování místních Němců za války pamatují.

Záležitost se medializovala, když skupina občanů dostala před vánočními svátky odpověď od německého úřadu, který se zabývá archivací válečných a poválečných události. Název úřadu mi unikl. Obsah odpovědi uvedla ve zprávách TV Prima. Následně o celé věci přinesl koncem ledna nebo začátkem února článek Frankfurter Allgemeine Zeitung, na tento reagovala 5. února MF Dnes a po několika dnech i pan Doležal, jehož článek byl zveřejněn i zde na NP.

Naprosto neobjektivním se ukázal pan Doležal, kterému jakoby uniklo, že je veden spor o památník a ne o hroby. Pro tohoto člověka jakoby vůbec druhá světová válka neexistovala a historie vztahů mezi Němci a Čechy se počala psát 8. května 1945, kdy Češi začali Němce bezdůvodně vraždit a vyhánět z jejich pravlasti.

Rekapitulace

Pan Doležal nazval svůj článek „Nenávist až za hrob“ a uvádí v druhém odstavci: Právo na hrob se v civilizované Evropě..., čímž chce naznačit, že Češi nedovolí mrtvým spočinout v hrobě a tím se nemohou počítat mezi civilizované národy. Samozřejmě je evidentní, že lže, protože v památníku se žádný hrob nenachází.

Naopak je poměrně důležité, co sdělil německý úřad panu Josefu Doškářovi z Nového Boru. O obsahu sdělení informovala pouze TV Prima a diváci se dověděli, že nejméně pět z popravených byli aktivní nacisté, při čemž právě doktor Träger byl lékařem SS a dojížděl do Drážďan provádět pokusy na lidech. Dalším popraveným byl majitel fabriky zodpovědný za smrt mnohých vězňů, na jejichž smrti se aktivně podílel. Rovněž popravená žena měla na svědomí smrt několika lidí a tak by se dalo pokračovat. Proč tohle pan Doležel nezaznamenal?

O to více překvapuje, kde vzal historku o útěku jednoho z přihlížejících, který byl posléze dostižen a zastřelen a jeho tělo bylo přihozeno k popraveným. Naopak, dočetl jsem se, že jeden z určených k popravě utekl a podal o všem svědectví. Rovněž nevím, kde vzal pan Doležel, že přihlížející Němci museli mučit ty, kteří byli později popraveni.

Velice zajímavé a svědčící to o bujné fantazií Pana Doležela jsou řádky, které cituji: „...zbyli delikventi byli deportování do ruské zóny Německa, přitom jeden z nich byl během transportu ubit lopatkou a zahrabán, eventuálně uprchl do Mexika, kde spokojeně žije.“

To dokumentuje, že pan Doležal o události moc neví, uchyluje se k lacinému „jedna paní povídala“ a důkazem je, že dává možnost čtenáři, aby si vybral jednu variantu. On si vybral tu, kde se praví, že delikvent byl ubit lopatou, přestože pro žádnou z variant nemá pádný argument.

Rovněž Jan Tichý, který obhajuje existenci památníku, vědomě lže, když tvrdí, že šlo o popravu nevinných civilistů. Asi nepůjde o čistě lidskou pohnutku, ale o něco jiného a docela hmatatelného. Další obhajobou pomníku je, že popraveným nacistům se nedostalo spravedlivého soudu, ale pokusme se námitku obrátit.

Jaké spravedlivé soudy poskytovali Němci naším občanům?

Pro příklad nemusíme chodit daleko, stačí otevřít moravskoslezskou přílohu MF Dnes, kde loni vycházely na pokračování články tvořené vzpomínkami pamětníků na český odboj v Beskydech.

Namátkou je zde zmínka o místním hajném, nějakém Schindlerovi, který za jeden den v lese zastřelil tři lidí, které podezříval ze spolupráce s partyzány, a jako správný hajný si dal za klobouček tři větvičky na znak získaných trofejí.

Nebo článek z 21.12.2009 nazvaný „Po útoku přišlo zatýkání“ i s fotem obecního hostince Na Morávce, kde Němci poskytovali místním obyvatelům „spravedlivý soud“. A jak takové německé soudy vypadaly, si udělejte obraz sami z výpovědi pana Adolfa Kotáska a paní Venuše Štefkové-Majerové, poslední dosud žijící pamětnice: „Josefa Polku mladšího uvázali u smrku a bili ho dráty, až se synek zahrabal od bolesti nohama do země jako krtek. Byl od krve jako bravek .... v sále (hostince) byly takové mosazné kamna, na nich byly postaveny asi dvacetilitrové hrnce s vařicí vodou, do nich namáčeli smrkové větve a s těmi je bili. To si nedovedete představit. To nebyly lidské hlasy ... Muži odsouzení k trestům smrti byli bezprostředně po rozsudku odvezení do Prahy, kde byli o dva dny později,16. prosince popraveni v pankrácké věznici.“

A nemlátili pouze muže, mlátili i ženy a děti, navíc zatčeným lidem kradli i jejich majetek. Opět cituji: „...mezi prvními byla zatčená manželka Dominika Kotáska ... gestapo ji odvleklo do obecního hostince, v jehož sále si zřídili provizorní vyšetřovací místnost, včetně pěti dětí, z nichž nejmladší ještě kojila. Při zatýkání si členové gestapa ještě přivydělávali. Vše co se jim v domácnostech zatčených hodilo, odvezli.“

Tím represe neskončily: „Nastrčená konfidentka gestapa, partyzánka Ida, zvaná Gazdica, začala usvědčovat obyvatele Morávky na začátku roku 1945. Její zrada stála další lidské životy...“

Po zradě a následném útoku na partyzánský bunkr, který se nacházel na Malém Trávném zahynulo 9 partyzánů a 39 Němců. Útok nepřežil mimo jiných obergefreiter Filipp z oddílu SD ze starých Hamrů. Snad není otázkou času, kdy bude po vzoru Nového Boru odhalen pomník místním Němcům, hajnému Schindlerovi, konfidentce Idě a obergefreitrovi Filippovi - jako nevinným obětem české perzekuce.

Epilog

Je paradoxem, když německá vláda poskytne 60 milionů eur na opravu památníku koncentračního tábora Osvětim, čímž nepochybně vyjadřuje svůj postoj k nedávné minulosti, německý úřad vydá pravdivé a nepříznivé svědectví o konání svých občanů, přestože by klidně mohl uvést, že mu není nic známo, a na druhé straně příslušník národa, který se stal obětí fašistické agrese, trvale minulost překrucuje, přičemž jako argument neváhá použít transparentní lež. Nepochybně se snaží postavit oběť agrese a represe do role vraha nevinných a mírumilovných lidí. Ale proč tak činí a proč mu pár jedinců k jeho lži ještě aplauduje, tak na to si neumím odpovědět.



Diskuse


O. Löbl
13:11
20.2.2010

M. MATOUŠEK
16:08
18.2.2010

M. Prokop
16:48
18.2.2010

M. MATOUŠEK
17:00
18.2.2010

M. Prokop
12:35
18.2.2010

počet příspěvků: 5, poslední 20.2.2010 01:11









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.