26.4.2024 | Svátek má Oto


HISTORIE: „Izrael je na svém území okupační silou“

6.5.2017

Citát z diskusního bloku pod mým článkem o nejnovější protiizraelské rezoluci UNESCO, který jsem publikoval ve čtvrtek 4/5. Autorem výroku je pan Jan P., který se kromě této nelogičnosti dopustil ještě jednoho faux pas.

Na „svém území“ sotva může být někdo „okupační silou“. Asi jako já nemohu být zlodějem ve vztahu k tomu, co je mým majetkem.

Pan Jan dále píše:

- Jsem s Izraelem a proti Palestincům. Ale zároveň jsem proti falšování historie. Jak ze strany Palestinců, tak ze strany blogerů.

A co diskutující?, jsem nucen se zeptat. Neboť v další větě pan Jan konstatuje:

- Před sto lety bylo na území současného Izraele pět a půl žida, započítáme-li i obecního blázna Isaca.

Pozoruhodné: pan Jan je proti falšování historie ze strany blogerů (nejsem si vědom toho, že bych ve svém článku o rezoluci UNESCO dějinná fakta jakkoli zfalšoval), nicméně sám falšuje populační statistiku. Ačkoli připouštím, že šlo do jisté míry o nadsázku, musíme si nalít čistého vína a zastavit se u dvou aspektů týkajících se záležitosti kolem počtu Židů v Palestině (Svaté zemi, Zemi izraelské – jak chcete) před sto lety.

1. Ono těch Židů bylo v té době rozhodně víc než pět a půl včetně obecního blázna. Dostupné údaje se sice pramen od pramene liší, nicméně:

- dle Jewish Virtual Library bylo v roce 1915 v Palestině 83 tisíc Židů a 590 tisíc Arabů;

- dle serveru ProCon.org byl v roce 1914 poměr 60 tisíc ku 731 tisíc ve prospěch Arabů; a

- podle profesora Sergia DellaPergoly, izraelského demografického experta, bylo v Palestině v roce 1914 94 tisíc Židů a muslimů 525 tisíc (vedle 70 tisíc křesťanů).

Ano, Židé byli před sto lety ve Svaté zemi v menšině – a tomu je věnován následující odstavec. Jejich počet ovšem nebyl zanedbatelný, jak se snaží pan Jan svým příměrem naznačit.

2. Realita židovské minority v době, kterou pan Jan ve své reakci zmiňuje, má samozřejmě svoji historickou logiku. Židé byli ze své vlasti ve starověku většinově vyhnáni, proto jich tam bylo na začátku 20. století málo - méně než Arabů. Vyčítat jim to je chucpe.

A protože jich tam bylo málo, bylo nutné, aby vzniklo sionistického hnutí: kdyby v 19. století žila v Zemi izraelské drtivá většina Židů obývajících tuto planetu, cesta k vyhlášení nezávislého židovského státu (Izraele) by byla poněkud jiná a sionistické hnutí by mělo úplně jiný program (odpadla by část návrat z diaspory čili alija; místo toho by Židy čekalo v zásadě podobného úsilí jako Čechy a Slováky před vznikem Československa 1918).

Malý příklad. Kdyby nacisté za protektorátu vystěhovali drtivou část Čechů na Sibiř a české země osídlili Němci, pak kdyby po skončení druhé světové války vzniklo politické hnutí usilující o zřízení nezávislého českého státu, jevilo by se jako nanejvýš nepatřičné tvrzení odpůrců této myšlenky, že v české kotlině téměř žádní Češi nežijí (ale samí Němci), tak k čemu český stát. Ať Češi zůstanou tam, kde jsou.

Takový názor je zcela nepřijatelný. Naopak: návrat Čechů ze Sibiře zpět do jejich historického teritoria by byl tou nejpřirozenější věcí, jakou si lze představit.

Ačkoli příklad se Sibiří je pouze hypotetický, reálně jsme něčeho podobného v českých dějinách svědky byli. Po druhé světové válce se do republiky vraceli Češi z různých míst Evropy (Polsko, německé Slezsko, Volyň aj.): Češi, který byli z Čech a Moravy nuceni odejít kvůli náboženské nesvobodě (pobělohorská katolická totalita), případně z jiných důvodů.

Měli právo se vracet? Samozřejmě. (Takto se vrátil můj otec, jeho rodiče a bezpočet příbuzných žijících půldruhého století ve slezském a později polském exilu.)

Pak musíme také Židům přiznat právo na návrat do jejich historické pravlasti. Rozdíl je pouze v tom, že odejít z ní byli nuceni historicky dříve a tudíž v cizině žili o to déle. Princip je jinak stejný.

Pokud by byl někdo toho mínění, že Židé právo na návrat do Země izraelské nemají, pak by ani můj otec a další členové rodiny, ač Češi, neměli právo na návrat do poválečného Československa. Proti tomu bych se ovšem musel co nejdůrazněji ohradit. To bychom se totiž museli postavit také proti návratů těch Čechoslováků, kteří byli nacistickými tyrany zavlečeni do koncentračních táborů mimo území republiky – a to už by byla totální názorová zvrácenost.

Stejskal.estranky.cz