24.5.2019 | Svátek má Jana


GLOSA: Superkorektnost

12.9.2015

Školačka Laura a její krabice od svačiny – nejnovější oběti politické korektnosti

wonderwoman

Vždy mě znovu překvapí, kam až jsou strážci politické korektnosti schopni zajít. Naposledy mě zaskočil příběh americké školačky Laury. Do školy si jednoho dne přinesla svačinu zabalenou v krabici, „lunchboxu“, s vyobrazením komiksové hrdinky Wonder Woman. Ta u nás není zase tolik známá, ale vězte, že jde o jakousi kombinaci Supermana a Xeny. Prostě kladná hrdinká. Ztělesněné Dobro.

Bdělá paní učitelka ale Lauře udělila poznámku. Vysvětlila ji následovně: „Naše nařízení zakazují dětem do školy nosit násilné obrázky jakéhokoli druhu – ať už je mají vyobrazeny na oblečení (včetně bot a ponožek), aktovkách nebo krabicích na svačinu. Za násilné obrázky považujeme ztvárnění postav, které problémy řeší násilnou cestou. Superhrdinové do takové kategorie spadají.“

Uf.

Jen pár dní před tím, než Laura poznámku dostala, zneškodnili tři vojáci – její krajané – nebezpečného teroristu ve vlaku na trati z Amsterodamu do Paříže. Vraždit nestihl. Kdyby vojáci nezasáhli, došlo by k obrovské tragédii. Jsou to superhrdinové naší doby. Svým zásahem zachránili život možná desítkám lidí.

To čtyřiadvacetiletý Joseph Sutherland o nějaký měsíc dříve takové štěstí neměl. Ve vlaku ve Washingtonu byl brutálně zavražděn přímo před očima asi tuctu nic nečinících spolupasažérů. Nikdo z nich mu nepomohl. Žádný hrdina se v tom vagonu nenašel.

Ti tři vojáci jsou superhrdiny, protože užili násilí. Jinak by teroristu nezneškodnili. Ani jeden z tuctu svědků zběsilého vraždění ve washingtonském vlaku hrdinou není, ačkoli žádného násilí neužil. Vlastně právě proto, že násilí neužil.

Ať chceme nebo ne, násilí existuje. Někdo má štěstí, že se s ním celý život vlastně nepotká, jiný ne. Někdy je násilí nástrojem Dobra, jindy nástrojem Zla. Děti by se už od útlého věku měly učit rozlišovat kontext. V případě superhrdinů typu Wonder Woman, Supermana nebo Xeny je zřejmé, že násilí je nástrojem Dobra. Pokud budou tito kladní superhrdinové, jakési vzory, z dětských životů ve jménu politické korektnosti vytěsňovány, co tím získáme?

Kdo ví, třeba se ti tři vojáci, superhrdinové, stali vojáky, protože se – coby mladí kluci – zhlédli v nějakém supermanovi. A nikdo jim jej – tehdy ještě – nezakazoval. Nikdo jim – tehdy ještě – nedával najevo, že kladný hrdina vlastně není žádoucí.

Superhrdiny potřebujeme. Ty komiksové, ale hlavně ty skutečné.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva Ekospol a.s.



Nejlepší dětské knihy podle věku: Testujeme na vlastních dětech
Nejlepší dětské knihy podle věku: Testujeme na vlastních dětech

Dětských knih je na trhu velké množství, a tak je někdy složité najít tu pravou, která bude děti opravdu bavit. My jsme vyzkoušeli osm knížek. Podívejte se, jak v testu našich „redakčních“ potomků obstály, a nechte se inspirovat.

Diskuse


I. Mertl
17:38
12.9.2015

E. Erat
18:14
12.9.2015

J. Schwarz
10:57
12.9.2015

J. Plzák
11:02
12.9.2015

P. Selinger
6:30
12.9.2015

P. Lenc
8:11
12.9.2015

V. Kain
12:55
12.9.2015

J. Sova
14:27
12.9.2015

S. Rehulka
11:48
13.9.2015

I. Teren
4:12
12.9.2015

B. Hamáček
0:30
12.9.2015

P. Lenc
8:12
12.9.2015

M. Prokop
0:18
12.9.2015

počet příspěvků: 17, poslední 13.9.2015 10:31









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.