26.4.2024 | Svátek má Oto


GLOSA: Neruda měl pravdu

27.8.2016

Kamenné planety jsou všude, kam se podíváme

Už jste slyšeli, že astronomové potvrdili objev planety u nejbližší hvězdy? Proxima Centauri, tam přece letěli hrdinové příběhů Stanisława Lema, Roberta Heinleina, ba i Vladimíra Babuly (Planeta tří sluncí). Navíc se dovídáme, že se objevená planeta tří sluncí (mateřská stálice je skutečně trojhvězda) podobá Zemi a je v tzv. obyvatelné zóně, kde může být voda v tekutém stavu. Jsme svědky epochálního objevu? Blížíme se k objevení mimozemského života?

Ne. Anebo ano. Záleží, jak se k tomu postavíme. Ona planeta nebude kolébkou života. Má-li vázanou rotaci, je ke hvězdě obrácená stále stejnou stranou (jako Měsíc k Zemi) a nestřídá se na ní den a noc. A patří-li matka mezi „eruptivní proměnné hvězdy“, je prakticky vymalováno silnými dávkami záření.

Je tu ale i jiný pohled. Zásadním zjištěním není to, že Proxima Centauri má planetu, ale fakt, že planety podobné Zemi najdeme všude, kam namíříme přístroje, i u těch nejbanálnějších hvězd. Před dvaceti lety si astronom připadal jako slabozraký houbař v lese: jeden rozezná jen muchomůrky červené, druhý jen plynné obry. Až teď se ukazuje, že i kamenné planety jsou běžné – a že dříve či později narazíme na „druhou Zemi“.

Dalo se to čekat už na základě selské úvahy. Mnozí – od antických filozofů po básníka Nerudu – to tušili a psali o tom. Ale kritický duch, kterého dali Evropě do vínku staří Řekové, si žádá důkaz. Objev planety u maličké Proximy Centauri k důkazům patří. Není důkazem faktu, že blízko Země je život. Ale i když nenaznačuje vůbec nic o skutečné možnosti života, dává za pravdu těm, kteří tvrdili, že planety podobné Zemi jsou všude ve vesmíru. Tedy i Janu Nerudovi. Na zjištění o mimozemském životě si ještě musíme notně počkat.

LN, 26.8.2016