20.5.2019 | Svátek má Zbyšek


FILM: X-tý návrat Vinnetoua

16.4.2009

1.

Vinnetou, čímž teď myslím filmy, se od šedesátých let vrátil mnohokrát. Na plátna, na obrazovky i na videokazety. Teď se opět noří z novinových stánků jako řada DVD. Hudba Martina Bottchera (když si to pak doma pustíme) dál spolehlivě vyvolává pavlovovský reflex a vůbec se nedivím, že se kdysi stala i prvním německým soundtrackem na desce. I díky jeho smyčcům jsou ty filmy nesmrtelné!

2.

Mezi roky 1962–68 jich vzniklo osmnáct, ale ten poslední, remake Pokladu na Stříbeném jezeře, už se nedočkal ani oficiální premiéry v biografu. A k realizaci "Vinnetoua v cizích stopách" nedošlo. Je to škoda? Nevím. Ale těch dývídýček mohlo dnes být dvacet.

Počkat... I tak by jich dvacet mohlo být a vlastně ještě víc. Pierre Brice (nar. 1929) přece počínaje rokem 1980 natočil i dalších čtrnáct dílů Vinnetoua pro televizi, z nichž nejméně sedm (tady nemám úplný přehled) bylo svého času uvedeno taky v našich končinách... , a František Ringo Čecha s mladým Pepíčkem Melenem pak i reagovali obdivným singlem Vinnetou a Tašunko Sapa (1986). A roku 1998? Následoval ještě "skvělý" film Vinnetou se vrací s Jurajem Kukurou (mimo jiné) oceněný na ČSFD rekordními šesti procenty.

3.

Malebně neskutečná dvojka Brice–Barker (ten žil 1919–73) však začínala nadějně a nepochybně zůstává druhou příčinou úspěchu řady, i když Vinnetou a Old Shatterhandjinak... Třeba jejich oděvy Mayově popisu naprosto neodpovídají... A co? Nevadilo to. Nikomu, a ti dva se stali typickými idoly a snad i "dokonalými archetypy" (ale do toho bych se tady nepouštěl). Zkrátka, páreček jako vyšitý, i když si spolu kromě mayovek už zahráli jen ve filmu Peklo Manitoby (1965).

4.

Karel May je ovšem na filmová plátna přenášen už od roku 1920. Tři tehdejší snímky Na troskách ráje, Vyznavači ďábla a Karavana smrti se bohužel nedochovaly, na rozdíl od trháku Pouští (Durch die Wuste, 1936) natočeného Němci přímo v Egyptě. V letech 1958–59 vznikly i další snímky Karavana otroků a Babylónský lev, ta skutečná exploze a expanze "mayismu" začala ale až rokem 1962, tedy přesně padesát let po géniově smrti.

Vedle Divokého západu (11 filmů) se díky ní diváci dostali i do Jižní Ameriky (Poklad Inků, 1966), Mexika (Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce, tady Barker ztvárnil roli doktora Sternaua, obé 1964) a do Orientu (Žut, Divokým Kurdistánem, V Říši stříbrného lva, 1964–5). Do osrdí děvčat, chlapců i ostatních "obyvatel roků šedesátých" však se řada zaťala především díly s Vinnetouem, neodmyslitelně u nás ševelícím lahodným hlasem Stanislava Fišera (nar. 1931), kterýžto témbr pak vstoupil i do parodií, jak dokazuje třeba úvod jednoho z cédéček Těžkého Pokondru.

Parodovány však byly i samy filmové příběhy a dobrým příkladem je v Ohníčku kdysi uveřejňovaný komiks Malý Vinnetou od Karla Franty (knižně 1973 a 2000) či Kaiserův-Lábusův zvukový nosič Vlak do Santa Fé (1992). Vraťme se však do říše filmu...

5.

... a abych to neměl tak jednoduché, seřadím teď tyto filmy podle tzv. vnitřní chronologie.

Jako první je zde z tohoto hlediska Old Firehand (1966) v titulní roli s Rodem Cameronem. Až dodatečně byl dotočen před sérii a dost možná hlavně z toho důvodu, aby mohla znovu ožít Nšo-či. Zase tu však chybí „Šetrnej“.

Podle vnitřní chronologie následují Vinnetou (1963), Poklad na Stříbrném jezeře (1962) a "Rudý gentleman" (1964). Soudě podle literárních předloh, měl se Old Firehand ovšem v Rudém gentlemanovi vrátit. Nestalo se a tento Ribannin milenec je tu nahrazen ztepilým poručíkem Merrilem v podání Terence Hilla, tehdy ovšem ještě hrajícího jako Mario Girotti a zápasícího s mladým Klausem Kinským.

Následují filmy Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti (1968), Old Shatterhand (1963) a Vinnetou a míšenka Apanači (1966).

Dva posledně zmíněné asi obsahují jak nejvíc násilí, tak nevkusu, ačkoli v případě filmu Old Shatterhand se kvůli tomu můžeme i pohádat... Podle mne za moc nestojí.

Jinou otázkou řady pak zůstává i záhadná pohlavní transformace Mayova míšence Apanačky v lepou Uschi Glasovou. Apanačka navíc vystupoval v románu Old Surehand, zatímco ve snímku o míšence se na koni... opět prohání "Stará Hromová Paže".

Nu, a pokud vás v Míšence Apanači přece i nějaká ta minuta děje zaujala, vězte, že lov bizonů je ukraden z westernu Richarda Brookse Poslední hon (1956) a útok Indiánů rovnou z filmu Vinnetou. Jako poněkud morbidní se navíc jeví i chvíle, v níž Vinnetou své milené míšence hrdě a z lásky daruje úbor dávno mrtvé Ribanny.

Následovat měly podle vnitřní chronologie dva díly Old Surehanda (Stewart Granger), ale vznikl jen ten první (1965) a diváky vyvolávaný a vytoužený Vinnetou se zde navíc vynoří až po čtyřiceti minutách - a jenom na chvíli. I proto film propadl - a nedočkal se pokračování. A jelikož byl Lex Barker permanentně vytížen točením "orientální série" (i tady producenti pilně "těžili zlato"), vyměnili tvůrci Old Shatterhanda za (až příliš) ironického Old Surehanda i ve snímcích Petrolejový princ (1965) a Mezi Supy (1964)! To je asi největší škoda, učiněno tak ale bylo s poklidem a navzdory v hrobě se obracejícímu Karlu Mayovi.

V Petrolejovém princi si navíc zopakujeme i explozi vrtu z Rudého gentlemana a pro původní román tak typická scéna Hawkensovy střelby do karet byla rafinovaně přesunuta do filmu Poslední výstřel (1964), kde navíc oproti předloze Vinnetoua skosí běloch. Jak jsme se však bohužel dověděli roku 1998, ta rána nebyla smrtelná!

6.

Velikou raritou filmů Horsta Wendlandta je i přespříliš znatelná práce šicích strojů na indiánských kostýmech a hasičské sekerky místo tomahavků. Taky henryovka bohužel vypadá zcela jinak a... Vinnetou sotva kdy mohl pálil ze stříbrné dvouhlavňovky sedmkrát v jednom tahu. V desátém díle Mezi Supy je mu to přesto umožněno.

A jiné kuriozity? „Jedná se o slané jezero,“ vysvětluje nám v "Pokladu" vznešený Fišerův hlas, načež je voda se samozřejmostí upita zálesákem Fredem Engelem! Nicméně... Možná si opravdu jen proplachuje ústa, kdo ví. A jsou to koneckonců jen mouchy na kráse a Vinnetou opravdu nikdy nezemře. Věřme tomu. I dnes. A jen horko těžko si v té roli zpětně představit kohokoli jiného než Francouze Pierra! A to ji odmítl i „sedmý statečný“ Horst Buchholz a během zkušebních záběrů pohořel sám "Dracula" Christopher Lee.



Diskuse


dsben
22:22
16.4.2009

Nemo
23:44
16.4.2009

IVO
16:18
16.4.2009

Bob
13:46
16.4.2009

chk
10:44
16.4.2009

Předseda
10:58
16.4.2009

chk
12:10
16.4.2009

Haui1
12:44
16.4.2009

Conseil
13:30
16.4.2009

chk
13:34
16.4.2009

Conseil
13:39
16.4.2009

chk
13:46
16.4.2009

Conseil
13:52
16.4.2009

chk
15:56
16.4.2009

bd
15:52
16.4.2009

chk
15:57
16.4.2009

Rudolph
16:07
16.4.2009

bd
16:26
16.4.2009

bd
16:32
16.4.2009

bd
16:37
16.4.2009

Vanguard
10:41
16.4.2009

Antonín Hrbek
10:38
16.4.2009

bd
DVD
9:25
16.4.2009

Předseda
9:11
16.4.2009

Hugo
7:32
16.4.2009

graver
7:39
16.4.2009

Hugo
10:37
16.4.2009

Střelec
6:46
16.4.2009

Jarda
2:12
16.4.2009

Baghíra
7:03
16.4.2009

Jan Řezák
10:01
16.4.2009

počet příspěvků: 33, poslední 19.4.2009 01:20









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.