Tak můžete citovat Josefa Ladu doma svým dětem po libosti. Ale ve škole? Tam by děti mohly už brzy narazit, jak ukazuje čerstvý případ z Británie.

Přijde-li z Albionu tvrdá politická korektnost, přepjatá vstřícnost k muslimům a následná přísnost na dětské pohádky tak rychle, jako sem dorazila protikuřácká ofenziva, máme se na co těšit. Například na tohle.

Britská státní agentura pro vzdělávání odmítla doporučit do škol počítačovou hru.

Proč? Hra rozvíjí známou pohádku Tři malá prasátka a probouzí u dětí zájem o stavitelské dovednosti. Jenže panel složený ze sedmdesáti nezávislých hodnotitelů, převážně učitelů, řekl ne. Projekt by prý mohl urážet jak muslimy, tak stavebníky. Tu máš, vepříku, kropáč.

Teď jde o více než před dvěma lety při muslimském hněvu za dánské karikatury Proroka. Západ, který tehdy ve jménu svobody slova hájil urážku muslimské víry, nyní sám ustupuje muslimům, kteří se na tomto Západě dobrovolně rozhodli žít.

Víme-li, že Británie odmítla školskou podporu projektu na bázi Tří malých prasátek, můžeme si už představovat, co by čekalo nás. Knihu Hašík a Pašík na vandru: veselé příhody dvou malých prasátek napsal již před sedmdesáti lety Jozef Cíger Hronský - tu české děti ještě oželí. Jenže co takový Josef Václav Sládek? Patříval k symbolům povinné četby, ale přísnou komisi asi neobměkčí: „Když byl pašík malé sele, neměl v světě nepřítele.“ Napsal to? Tak ať se nediví, zní jasná logika. Teď je ovšem jasné, že pašík nepřítele má.

Neblahý vývoj předpověděl ve své satiře už před válkou Eduard Bass: „A tak přišel záhy den, kdy byl pašík odhalen.“ Ano, odhalen byl tuto středu. Bizarní na tom však je, že neblahost pašíka neodhalili sami muslimové, nýbrž ti Evropané, kteří chtějí být „proročtější než Prorok“. Jak píše londýnský Telegraph, britští muslimové verdikt státní agentury kritizovali. Tahir Alam, vzdělávací expert Rady muslimů v Británii, na adresu hry prohlásil: „Nás to vůbec neuráží.“ Tohle je rozdíl oproti kraválům z předjaří 2006. Nejde o evropskou reakci na muslimské protesty, nýbrž o preventivní krok, o to, čemu se občas říká evropská předpřipodělanost. Ke sterilnímu světu Z pohledu těch, kteří považují politickou korektnost jen za synonymum chvályhodné, samozřejmé a obecně sdílené slušnosti, tu vlastně žádný problém není. Chceme-li být slušnými občany, jak se právě na Evropany sluší, nedělejme prostě to, co muslimským spoluobčanům vadí či by alespoň mohlo vadit: nepijme na veřejnosti alkohol, nekonzumujme vepřové, nevnucujme školním dětem obrazy nečistého zvířete, a už vůbec nekarikujme Proroka.

Jenže je tu problém, a hned několikerý. Především ten, že zastánci onoho ideálu zatím nemají většinu. Pravda, mohli by většinu získat přirozenou cestou, zejména pokud by Evropa naplno otevřela své brány imigrantům, ale evropští voliči se tomu čím dále zřetelněji brání - je vcelku jedno, říkáme-li této obraně pud sebezáchovy, či xenofobie.

Jiný problém klíčí mezi samými multikulturalisty. Považují-li každý způsob života za hodný stejné právní ochrany, ocitají se v rozporu s vlastní ideologií právě u muslimů. Již klasický příklad skýtá kanadská provincie Ontario, kde muslimové mohli uplatňovat v občanském právu zákoník šaría. Jenže právě šaría kodifikuje nerovnost mezi mužem a ženou, například v dědictví. Kde je pak ona třešnička na dortu politické korektnosti? Před čtyřmi lety nad tím lomila rukama Marion Boydová, aktivistka pracující pro ontarijskou vládu: „Jak respektovat dva závazky, jeden k multikulturalismu a druhý k rovnosti před zákonem, když se často dostávají do konfliktu?“

Odmítnutí úředního razítka pro Tři malá prasátka je jen třešničkou na dortu tohoto podivného světa, mířícího pod přikázáním „neurazíš“ k úplné sterilitě. Podobně bychom mohli reglementovat krávu Milku, abychom dehonestací posvátného zvířete neuráželi hinduisty. Reklamy na cheesburger zase vadí ortodoxním židům, neboť propagují rituálně nepřípustnou masomléčnou kombinaci pokrmu. Mormonům vadí nejenom alkohol, ale i tabák, káva, dokonce i čaj. Chceme se vyvarovat urážky? Nekonzumujme veřejně alkohol, tabák, kávu a čaj. Co kdyby byl někde nablízku mormon? Nebo taková Červená karkulka. Nevinná pohádka pro děti? Kdepak. Vždyť propaguje škodlivý stereotyp zlého vlka. A kam to vede, vidíme v Beskydech, kde vlky každoročně střílí bačové. Ferda mravenec? Mohou-li se podle Britů prasátka svým schematismem dotknout pracovníků ve stavebnictví, Ferda zase uráží všechny poctivé vykonavatele „práce všeho druhu“ - a že jich v kutilském Česku je. Jistě nejméně tolik, kolik bychom našli brouků Pytlíků. A Rychlé šípy, ideál čtyř generací mládeže? Zapomeňte na ně v čase politické korektnosti. Vždyť je to propagace čistě chlapeckého klubu, mužského šovinismu, sexismu.

Uvidíme, jak se bude svět pohádek vyvíjet. Leccos napovědí média. Mohli jsme se například dočíst, jak se američtí evangelikálové zesměšnili, když protestovali proti vydání Harryho Pottera. Dočteme se i o tom, jak se zesměšnili britští multikulturalisté, kteří odmítají Tři malá prasátka?

LN, 26.1.2008