29.9.2016 | Svátek má Michal






EVROPA: Politici se potřebují naučit Paretovo pravidlo

27.1.2016

Zatím jsme se měli v Evropě dobře a politici to měli relativně snadné. Hleděli si svých výnosných funkcí, jednou za čtyři roky voličům mnoho naslibovali a vyměnili si místa. Nic kloudného a zásadního pro příští generace nemuseli a nechtěli udělat kvůli čtyřletému horizontu uvažování. Za dlouhá léta hašteření, skandálů a špíny vytvořili mezi lidmi nedůvěru v politiku politických stran a vzrůstající pochybnosti o jejich potřebnosti a existenci. Politici s probíhající migrační vlnou správně vnímají svůj blížící se konec. Záchranou (na pár let) se jim může stát dobrá znalost a moudré uplatňování Paretova pravidla.

Kdo byl Pareto?

Italský ekonom Vilfredo Pareto (1848-1923) toho vymyslel hodně. Například si povšiml, že 20 procent italské společnosti vlastnilo 80 procent bohatství a 80 procent společnosti se dělilo o zbylých 20 procent bohatství. Když se Pareto přestěhoval do Anglie, našel tam podobné rozdělení bohatství. Neuměl si to jinak vysvětlit než tzv. „teorií elit“, v níž je – velmi zjednodušeně řečeno - člověk jakoby předurčen k bohatství či chudobě tím, do jaké společenské třídy – rodiny - se narodí. Zda mezi elitu, kde peníze a vliv plodí peníze, či do chudoby, kde chudoba plodí chudobu a bezmoc. Pareto pojem elity chápal výkonově. Ve všech oblastech společenského života totiž existuje elita - ti nejschopnější v různých sférách činnosti. Pareto rozlišuje důležité a méně důležité elity a za nejvýznamnější považuje politickou elitu. Strukturu společnosti vnímá jako pyramidu, kde vrchol tvoří politicky vládnoucí elita, uprostřed je široká střední vrstva průměrně nadaných a nejníže stojí velká masa politicky nekvalifikovaných a bezmocných.

Po Paretově smrti si teorii elit přivlastnil Benito Mussolini, aby odůvodnil italský fašismus. Proto také na čtvrtstoletí upadl Pareto v nemilost a zapomnění. Teprve po druhé světové válce začali američtí ekonomové používat Paretovu analýzu a další jeho statistické metody. Největší popularizaci Paretově analýze přinesli američtí zakladatelé řízení kvality Deming a Juran. Od té doby všichni, kdo pracují s řízením kvality, tento pojem dobře znají. Toto pravidlo zasahuje do všech oblastí našeho života, nejen do řízení kvality. Na trhu jsou o Pravidlu 80/20 dvě vynikající knihy. Jedna od Richarda Kocha, Pravidlo 80/20 pro manažery, a Marshallovo Pravidlo 80/20 v prodeji a marketingu.

O čem je to Paretovo pravidlo?

Paretovo pravidlo říká několik úžasných pravd. Například: „Malé příčiny mají velké následky.“ Zvláště, když spolupůsobí několik malých příčin dohromady, opakují se a posilují přes zpětnovazebné smyčky. „Velké úsilí obvykle nevede k očekávaným výsledkům. Avšak malé množství vysoce produktivních sil má neuvěřitelné dopady.“ Jak uváděl významný vědec Ilja Prigogine (nositel Nobelovy ceny za chemii) a další vědci, svět není lineární a řídí se zákonitostmi chaosu. Paretovo pravidlo je tak doplněno poznáním, že svět není lineární. Linearitu nám od mala vtloukali do hlavy, existuje jednoduchý vztah - příčina a následek, co do procesu vložíš, to dostaneš zpět. Svět je prý jednoduchý a předvídatelný. Není. Je nelineární. Řídí se složitými zákonitostmi chaosu. Pokud se takto díváme na současný svět, pak lze mnohému rozumět. A toto myšlení je zapotřebí osvětou „dostat“ do hlavy těm politikům i novinářům, kteří žijí v lineárním světě. Jen tak lze pochopit všechny události, migrační vlny i to, jak mohou navždy změnit Evropu tak, že ji za deset let nikdo nepozná. Podle historika Vlastimila Vondrušky bude v druhé či třetí generaci Evropa muslimská.

Strategické myšlení

V postgraduálním studiu MBA a Master of Business Creativity učím manažery strategickému myšlení, které politikům chybí. Jako zadání seminární i závěrečné práce mají manažeři za úkol popsat synergické dopady vybraných krizových a převratných událostí na svět, Evropu, ČR a na jejich firmu. Mají vzít v úvahu, že události nastanou v jednom roce:

- Dvě sopky na Islandu budou soptit celý rok
- Rozšíří se světová pandemie chřipky, podobná té španělské
- Masivně se v celém světě rozšíří 3D tiskárny
- Masově se rozšíří mimořádně účinné kapacitní baterie, které udrží plnou kapacitu nabití po dlouhou dobu (denní energii na noc a letní energii na zimu)
- Prudce se sníží cena některých komodit a prudce zvýší cena potravin
- Vzplane válka Severní a Jižní Koreje se zapojením USA, Číny a Ruska
- Teroristé opakovaně odpálí „špinavou bombu“ v londýnské City – světovém obchodním centru;

Dnes už v zadání doplňuji to, co mne kdysi nenapadlo, že může nastat:

- Válka mezi Ukrajinou a Ruskem;
- Islamisté ovládnou Evropu;
- Do Evropy během dvou let vpochoduje čtyři až pět miliónů lidí a uzavřou se vnitřní hranice států, postaví se ploty a do služby nastoupí tisíce pohraničníků se zbraní v ruce, které v krajním případě ohrožení hranic použijí.
- Nastane malá doba ledová, zpomalí se Golfský proud.

Jak si manažeři při psaní práce počínají? Většina manažerů (cca 80 %) ve své práci podrobně popíše izolovaný dopad každého jednoho krizového aspektu na svět, Evropu, ČR a jejich firmu. Bez vzájemné synergie. Jen asi 15 % manažerů je schopno hledat synergie, tedy jak jeden krizový aspekt působí na ostatní, jak zvyšuje či brzdí jejich dopad, jak působí v synergickém souběhu všechny najednou. Dokáží to formou spekulativní úvahy popsat u všech aspektů zároveň. Jen asi 2 % z manažerů dokáže uvažovat, jak se celá situace vyvine jinak, když jejím prvním spouštěčem budou různé aspekty v různém pořadí. Není totiž jedno, která situace bude první, která druhá, která třetí apod. To je obrovský rozdíl.

Pak mají manažeři vytvořit podle Kotlera a Caslioniho (Chaotika) systém včasného varování a na jeho základě plánovací scénáře možného vývoje a reakce firem na ně. Tímhle by měli projít politici. Při znalosti Paretova pravidla by USA nikdy nerozvrátily Irák a nespustily Arabské jaro. Přišly by na to, že bezvládí v tomto světě povede ke vzniku Islámského státu. A že někdy je lépe nechat diktátory typu Saddáma Husajna či Muamara Kaddáfího na svém místě. Myslet si, že je možné Arabům a muslimům vnutit naše pojetí demokracie, to snad nevymyslí ani studenti na střední škole. Teď na to těžce doplácíme a Kaddáfí to předpovídal, že běženci a migranti zaplaví Evropu. Přesně podle Paretova pravidla 20/80: malé příčiny – velké následky. Nebo byl za tím vším promyšlený kalkul, a že vpád do Kuvajtu a Iráku chtěli a potřebovali výrobci zbraní a přesvědčili prezidenta USA k akci. A miliardy dolarů se točí.

Běženci a migranti

Snad nikdo z nás před rokem dvěma nečekal tak velké masy běženců a hlavně migrantů. Toto množství je alarmující a všechny zaskočilo. Ukázalo, jak je EU zranitelná, jak se v ochraně hranic musí ti uvnitř spoléhat na státy vně. Jak téměř nic v ochraně hranic pořádně (Řecko, Itálie) nefunguje, jak je vše děravé a mnohé zkorumpované. Spoléhat se na Turecko, které má asi 30 tisíc převaděčů, staletou historii poskytování úplatků – bakšišů, to mohou zase jen neprozíravé mozky v EU.

V Evropě politikové různých stran nalevo i napravo teď zvažují, co mají dělat. Občané a někteří novináři jim čím dál hlasitěji naznačují, že mají hájit zájmy a bezpečnost svých občanů a ne občanů cizích zemí. Nebyli zvoleni proto, aby konali ve světě „jakési dobro“, ale aby hájili zájmy svých voličů. A vymírání Evropy se nemá řešit migranty se středověkým myšlením a kulturou, ale podněcováním vlastních mladých lidí k zakládání početných rodin, podobně jako se to dělo za Husáka bezúročnými novomanželskými půjčkami a daňovými úlevami. Vyšlo by to levněji než všechny ty náklady dohromady na migranty (bydlení, sociální dávky, zdravotnictví, školství, kriminalita, vysoké počty policistů a úředníků, snížení ceny pozemků a nemovitostí, úklid znečištěných měst apod.).

Schengen je mrtvý

Na druhé straně různí liberálové, někteří socialisté a mnohé lidskoprávní organizace politiky nabádají, že musí přijmout všechny potřebné včetně těch, kteří neutíkají před válkou, ale jen chtějí jít za lepším živobytím a bez zásluh čerpat ze sociálních, zdravotních a důchodových systémů. A politikové mezi těmi názorovými protiklady tápou. Nechtějí být médii obviňováni z necitlivosti, z radikálních, až extrémistických názorů, ani přijít v nejbližších volbách o svá výnosná křesla. A tak vidíme v jejich jednání naprostou bezradnost a zmatené kroky. Principiální až radikální řešení některých státníků (Orbán, Fico) jsou nejprve označována za fašistická, pak se stávají normálními a tiše se kopírují. Všichni čekají, kdo co udělá, aby nebyli radikální jako první. A čas běží a běženci jdou a jdou. Nyní asi tisíc lidí denně. Mnoho odborníků již dnes nahlas říká, že Schengen je mrtvý. Je. To je jasné. Idea volně prostupných hranic morálně a fakticky padla, někteří se snaží ji křečovitě zachránit. Musí se obnovit ochrana vnitřních hranic. Jinak nelze terorismu a zločinnosti zabránit. Nedá se svítit.

Důsledky nerozhodnosti

Co se může stát, když budou politikové přešlapovat dále, nepřijmou radikální rozhodnutí a neuzavřou své vnitřní hranice? Možná spekulace:

- Během dvou až tří let přijdou do Evropy minimálně tři až čtyři miliony lidí;
- Zkolabují sociální a zdravotní systémy některých zemí;
- V každém městě a v mnoha obcích vyrostou tábory pro migranty a uprchlíky;
- Klesne cena pozemků a budov, nikdo nebude chtít bydlet či podnikat blízko táborů;
- Nastane veliký strach obyvatel (už nyní se větší polovina lidí velmi bojí), protože podle odhadu tajných služeb jsou mezi běženci a migranty asi dvě procenta spících buněk, které jednou udeří při teroristickém útoku;
- Zvýší se kriminalita o pět set až tisíc procent (krádeže, osahávání a znásilňování žen, obtěžování žen na bazénech, diskotékách i v ulicích, týrání a vraždy žen z vlastních komunit – Syřanky, Iráčanky, Afghánky). To se dělo poblíž Molenbeeku, Malmö, v Maghrebské čtvrti v Düsseldorfu a dalších ghett již dříve, ale nesmělo se o tom psát ani mluvit. Politikové a pseudohumanisté nám to dlouho zamlčují a potlačují demokratickou diskusi;
- Přibude odpadků a špíny v ulicích, poničených památek, soch, květinové výzdoby apod.
- Vytváření ghett typu belgického Molenbeeku či švédského Malmö, kam policie bude mít strach jezdit a kde se budou vytvářet muslimské radikální školy, útočiště radikálů a džihádistů;
- Stoupne počet teroristických útoků, protože tajné služby a policie nedokáží infiltrovat obrovské množství spících buněk;
- Obyvatelé se začnou ozbrojovat vším možným; jen v týdnu po Silvestru stoupl v Kolíně n.M. prodej pepřových sprejů o 700 procent;
- Lidé začnou masově chodit do bojových sportů a umění;
- Bezpečnostní služby budou nesmírně vydělávat;
- Města se pokryjí kamerami;
- Lidem občas „rupnou nervy“ a stoupne počet útoků i na pokojné a nevinné muslimy;
- Enormně stoupnou počty policistů, vojáků, příslušníků tajných služeb; budou se budovat nové uprchlické tábory, což vyvolá ostré protesty postižených obyvatel;
- Vytvoří se domobrany, lidé začnou brát spravedlnost do svých rukou, protože nebude politická vůle tvrdě proti provinilým migrantům zakročovat;
- Extremistické strany ve volbách převálcují běžné tradiční strany;
- Fašistické strany a hnutí porostou jako houby po dešti a Evropa zhnědne;
- Po nějakém opakovaném teroristickém útoku začnou pogromy proti všem muslimům (splní se tak přání Islámského státu);
- Nevinné muslimské oběti se přidají na stranu radikálů a džihádistů a stanou se teroristy;
- Dojde k občanské válce, kdy ozbrojenci na obou stranách začnou likvidovat protivníky, civilní obyvatelstvo, policie ani armáda s tím už nic nezmůže;
- Možná dojde na používání chemických a biologických zbraní či špinavých bomb;
- Po skončení občanské války dojde ke změně hranic států v Evropě;
- Státy se rozpadnou na malé regiony, kde budou mít vlastní měnu, daně, školství i armádu.
- Evropská unie přestane existovat nebo vznikne jiná na úplně nových základech;
- Klasické politické strany budou mít odzvoněno, lidé si ze svého středu vyberou ty nejdůvěryhodnější jednotlivce, kteří mají kredit, aby jim vládli v městech i obcích, v regionech a možná i státech (demokracie občanů, nikoliv politických stran);
- Všichni běženci a migranti, kteří se nebudou asimilovat, nenaučí se jazyk, nebudou mít práci a neprokáží občanskou loajalitu nebo spáchají jakýkoliv trestný čin, budou podle nových zákonů deportováni do původní vlasti. Bez pardonu.

S čím nikdo nepočítá

Tak, tohle všechno je velmi pravděpodobné a zaznívá to z úst a pera mnoha odborníků, novinářů, politiků, blogerů i prostých občanů. A teď si představte, že do toho všeho, co jsem výše popsal, může vstoupit jeden nebo několik aspektů, které to vše radikálně zhorší:

- Místo čtyř miliónů běženců a migrantů jich během dvou let přijde deset miliónů;
- Nastane pandemie nějaké infekční nemoci (ptačí chřipky apod.), antibiotika nebudou zabírat, zemřou desítky miliónů lidí během dvou tří let;
- Roboti a 3D tiskárny začnou brát lidem práci, lidé se nebudou moci uživit, migranti budou chtít sociální dávky i zdravotní péči; Nebude kde brát, systém nebude mít peníze...;
- Začnou soptit jedna nebo dvě sopky na Islandu či někde jinde, budou soptit rok, nebudou létat letadla, nastane neúroda obilovin, zrnin, kukuřice, sóji a potravin vůbec;
- Teroristé udeří na světová obchodní centra v Londýně, v Amsterodamu, ve Frankfurtu nad Mohanem, v New Yorku, v Tokiu apod.
- Kvůli extrémnímu počasí – sucho či záplavy, vznikne velká neúroda obilí i brambor v Evropě i jinde ve světě a jídlo bude velmi drahé;
- Oslabenou Evropu napadne Rusko nebo svaz islámských zemí a zvítězí.

I když to vypadá málo pravděpodobně, tak v duchu myšlenek Násima Taleba o černých labutích, které nikdo nečeká, se toto vše může v nějaké kombinaci stát. Je krátkozraké to nevzít v úvahu. Politikové musí „vidět dál a za roh“.

Co dělat nyní?

Tyto prognózy by měli strategičtí policejní a vojenští plánovači v různých variantách neustále probírat a nutit politiky, aby včas rozhodovali podle Paretova pravidla malých příčin a velkých následků. Jak?

Když už si Německo pozvalo milión sto tisíc migrantů a běženců domů, tak politici musí další příliv do Evropy zastavit za každou cenu. Vnutit sousedům již nabrané migranty není demokratické. Paní Merkelová se nikoho neptala a rozhodla za všechny. Případní další běženci musí přijmout azyl v první bezpečné zemi a nevybírat si, kam by chtěli jít. Stávající ekonomické migranty bez milosti lifrovat tam, odkud přišli. Začít aktivně dělat vše, aby se sem další nedostali. Jak v Sýrii či Libyi, tak u našich hranic.

Politická korektnost nás zavede do záhuby

Není možné, aby nám někdo dával za příklad odchod desetitisíců lidí z Československa na Západ v roce 1968-69, kde byli přivítáni s otevřenou náručí. To vůbec nelze srovnávat. Tito naši migranti nevytvářeli ghetta, naučili se jazyk, sehnali si práci a vychovávali své děti k vděčnosti dané zemi za azyl. Neosahávali ženy na ulicích či v bazénech. Byli to ateisté či křesťané a nezanesli do nových zemí totálně jinou kulturu a středověké myšlení, kde žena je věc s menší cenou, než je velbloud. Potomci českých migrantů nedělají teroristické útoky, ani neštvou své krajany v cizině k radikalismu.

Prostě střet kultur v tak masovém měřítku neustojíme. A kolik migrantů lze převychovat různými kurzy slušného chování a komiksy, to je nejisté. Kdo to teď všechno nevidí, tak má myšlení v krabici a obviňuje jinak smýšlející z xenofobie, extrémismu a fašismu. Obyčejný lidský strach není fašismem, to je pud sebezáchovy. Fašisté toho přirozeného strachu lidí využijí, když běžní politikové neudělají dost proto, aby své občany ochránili a rozumně uklidnili. Ne jalovými řečmi typu „to zvládneme“, ale činy podle Paretova pravidla 20/80. A politikové se musí naučit dělat zahraniční politiku podle Paretova pravidla, protože migrační vlny se mohou stát realitou příštích let, hlavně z Afriky.

Karel Červený


Diskuse


B. Hamáček
21:03
27.1.2016

L. Severa
20:32
27.1.2016

J. Kraus
13:46
27.1.2016

J. Hejna
12:14
27.1.2016

M. Pivoda
18:40
27.1.2016

J. Aspirin
10:26
27.1.2016

M. Valentová
10:25
27.1.2016

T. Krystlík
10:17
27.1.2016

J. Urban
9:51
27.1.2016

J. Šrámek
9:36
27.1.2016

Š. Hašek
9:26
27.1.2016

M. Prokop
9:18
27.1.2016

Š. Hašek
9:27
27.1.2016

Z. Švrček
10:16
27.1.2016

R. Morava
9:10
27.1.2016

P. Lenc
8:30
27.1.2016

M. Čihák
7:19
27.1.2016

V. Němec
6:47
27.1.2016

M. Polláková
7:21
27.1.2016

V. Němec
8:27
27.1.2016

V. Grycz
4:07
27.1.2016

počet příspěvků: 28, poslední 27.1.2016 09:03









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.