Územní limity je nutné prolomit, jinak nebudeme mít v následujících letech čím topit pod kotlem a přes milion domácností bude mrznout, varují české teplárenské firmy. A těžařské firmy dodávají: „V opačném případě přijdou o práci tisíce lidí.“ Jenže nic není jen černobílé. A o tom, zda je prolomení limitů skutečně jedinou možností, jak zachovat při životě české teplárny, mohou panovat slušně řečeno lehké pochybnosti. K těm přispěl i Institut energetických informací (Inergin), který ve své studii z konce dubna kromě jiného tvrdí: „Zrušit limity není bezpodmínečně nutné, jsou i jiné varianty. Třeba omezit export elektřiny.“

Šponování cen

Institut je přesvědčen, že české teplárenství se bez prolomení územních limitů obejde. „Zrušení platnosti územních ekologických limitů, respektive jakýkoli postup státu umožňující těžbu za limity, není nutnou podmínkou ani předpokladem pro udržení výroby a dodávky tepelné energie v systémech centrálního zásobování teplem,“ tvrdí Inergin. Zmíněnou studii má týdeník EURO k dispozici.

Institut současně dodává, že údajné obavy z nedostatku uhlí nevycházejí z reálných předpokladů. „Hrozba nedostatku uhlí je z významné části vytvářena uměle, a to dosavadní obchodní strategií těžební společnosti Czech Coal. Tato firma disponuje zásobami o celkovém množství zhruba 300 milionů tun uhlí, které není chráněno těžebními limity. Přesto nedochází z obchodnětaktických důvodů k uzavírání kontraktů s teplárnami, protože tyto nejsou ochotny akceptovat požadovanou cenu,“ tvrdí ve studii Inegrin.

Jinak řečeno, společnost Czech Coal se snaží uměle vyvolat zdání, že poptávka po uhlí v následujících letech výrazně převýší nabídku. A současně tím nutí teplárny k podpisu nových smluv na dodávky uhlí za ceny, které jsou o desítky procent vyšší než ty aktuální. Což ostatně dokládá prohlášení Czech Coalu z konce března, kdy firma oficiálně oznámila úmysl zvýšit cenu hnědého uhlí u nových kontraktů na 60 až 68 korun za gigajoule bez dopravného. Což je zhruba dvojnásobek aktuální průměrné ceny.

Vojířův strašák

Hrozícím nedostatkem hnědého uhlí se zabývala na přelomu roku komise ministerstva průmyslu a obchodu. Ta dospěla k názoru, že je nutné hrozící nedostatek uhlí začít urgentně řešit. Dle komise, které šéfoval exposlanec Oldřich Vojíř, totiž hrozí, že teplárenství se již od příštího roku začne potýkat s nedostatkem hnědého uhlí a cena tepla může v příštích letech vzrůst o padesát až sto procent. V letech 2012 až 2020 totiž skončí platnost dlouhodobých smluv na dodávky uhlí celkem 37 velkým teplárenským firmám. Jen příští rok devíti z nich. Nedostatek uhlí v teplárenství by po roce 2015 mohlo pocítit až 1,48 milionu bytů. Komise proto v této souvislosti navrhla zrušit územní limity na těžbu, bez toho totiž, alespoň jak tvrdí, nebude dostatek uhlí pro teplárny. Ministerská komise tento deficit stanovila na šest milionů tun suroviny. K obdobnému závěru dospěla i společnost Invicta Bohemica, když odhadla, že v roce 2013 bude v Česku chybět 6,5 milionu tun hnědého uhlí.

„Podle našeho názoru je taková konstrukce ryze aritmetická a nezohledňuje reálné okolnosti a pravděpodobný vývoj na trhu, které mohou vést ke značným úsporám na straně spotřeby uhlí,“ tvrdí Inegrin. Patrně největší prostor vidí v tom, aby Česko omezilo výrobu elektřiny z uhlí, a to na úkor exportu. Loňské kladné saldo ve vývozu proudu dosáhlo takřka patnácti terawatthodin. „Ukazuje se, že spotřeba hnědého uhlí na samotnou výrobu elektřiny může být snížena, aniž by byla ohrožena soběstačnost Česka ve výrobě elektřiny,“ tvrdí Inegrin. A argumentuje tím, že patnáct terawatthodin elektřiny odpovídá zhruba 10,7 milionu tun hnědého uhlí.

Není důvod k obavám

Existuje však i řada jiných faktorů, které v následujících letech ovlivní spotřebu hnědého uhlí v Česku. Třeba společnost ČEZ do roku 2012 ukončí provoz tří bloků elektrárny v Počeradech a další blok do roku 2015. ČEZ zde chtěl stavět novou tepelnou elektrárnu na hnědé uhlí, jenže kvůli dlouhodobému sporu o jeho dodávky s Czech Coalem zatím s budováním nezačal. Namísto toho letos polostátní firma rozjela v Počeradech stavbu elektrárny na zemní plyn. I kvůli tomu sníží odběr uhlí od Czech Coalu až o 3,5 milionu tun uhlí. „Celkové rozpětí úspor hnědého uhlí může po roce 2012 dosáhnout 6,8 až 8,1 milionu tun,“ tvrdí Inegrin. A to by zajistilo dostatek paliva i pro teplárny.

Inegrin v této souvislosti hovoří o dvou scénářích, které popisují vývoj poptávky po uhlí po roce 2013, a to včetně potřeb tepláren. První pesimistický odhad bilance hovoří o mírném deficitu až jednoho milionu tun uhlí. Druhý, realistický naopak počítá s tím, že na českém trhu nabídka hnědého uhlí o 1,8 až 3,1 milionu tun převýší poptávku.

Zásah státu

Pokud by však mělo dojít k de facto ideálnímu stavu, tedy zachovat územní limity a současně zajistit i dostatečné množství paliva pro teplárenské firmy, musí do dění razantně vstoupit stát. Inergin navrhuje několik klíčových opatření. Stát by měl kromě jiného zajistit, aby firmy, které disponují licencí k těžbě, nesnižovaly objem těžby z obchodnětaktických důvodů, ale aby bez prodlení začaly uzavírat dlouhodobé kontrakty s teplárnami na plný objem těžitelného uhlí. Inergin rovněž doporučuje, aby stát aktivně dohlížel na plnění podmínky, kterou ministerstvo životního prostředí podmínilo pokračování těžby v lomu Vršany (patří Czech Coalu). Tedy že šedesát procent vytěžené suroviny musí dostat teplárenské společnosti. Czech Coal ale s touto podmínkou nesouhlasí a chce se proti jejímu prosazování bránit soudní cestou. Firma navíc tvrdí, že nekvalitní uhlí z Vršan jsou schopny spalovat jen čtyři teplárny – v pražském Energotransu, Opatovicích, Komořanech a Plzni. První tři patří Energetickému a průmyslovému holdingu, o koupi čtvrté prý usiluje. „Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o koordinovanou akci EPH,“ uvedl již v minulosti místopředseda představenstva Czech Coalu Jan Dienstl. EPH ale taková tvrzení považuje za nesmyslná. Ministerstvo životního prostředí se dle firmy jen snaží o to, aby uhlí bylo využito ve veřejném zájmu.

Ale zpět k limitům. Ani jejich případné prolomení nezajistí, že na tuzemském trhu budou najednou k dispozici miliony tun uhlí pro teplárny. To se týká především lomu ČSA, který patří do skupiny Czech Coal. Odborníci se v této souvislosti obávají, že velké množství uhlí, které se nachází za limity, může skončit v nově postavené elektrárně, případně za hranicemi republiky.

Týdeník EURO 19/2011