Vždycky se musím trochu pousmát, když televize vysílá reportáž z horkého Česka: "… teploty dosahovaly 33^° C, lidé kolabovali, houkaly sanitky, … bylo hlášeno 154 výjezdů…" atd. V Arábii jsou teploty kolem 45^° v létě zcela běžné, i zde žijí a pracují lidé. Nevím, jak to dělali dříve, ale dnes to zvládají pomocí klimatizace. "Air condition" je tak běžné - nezbytné, jako u nás topení. Také spotřeba je přibližně stejná a o tom to celé je. Můj kolega Neeraj z Indie mi vyprávěl, že se jim zde vloni rozhodila síť, deset dní byla země bez elektřiny, běžely jenom záložní zdroje. "Musel jsem manželku i děti poslat domů…, tady se nedalo vydržet…!"

Zřejmě se to nestalo poprvé, a proto se "šejkové" již dříve rozhodli postavit další veliký zdroj – cca 2000 MW. Nevím, jak dlouho trvalo nabídkové-výběrové řízení a příprava, ale začátkem r. 2010 se začalo kopat a v dubnu zvedat první konstrukce. Stavba paroplynové elektrárny byla racionální rozhodnutí. Tento princip je poměrně jednoduchý, rychle se staví, ropy a plynu je zde dostatek, a tak se již v dubnu 2011 připojovala zkušebně k síti první plynová turbína, do dvou měsíců dalších pět!

nádrže

komíny

Plynové turbíny pro PPE se zatím nedaří vyrábět pro vyšší výkon než cca 300 MW – maximální výkon je mimo jiné ovlivňován teplotou nasávaného vzduchu. Celý projekt je tedy sestaven ze šesti plynových turbín s generátory. Za dvěma plynovými turbínami je parogenerátor, který využívá spaliny k výrobě páry pro další turbínu. (6 x 220 MW a 3 x 260 MW). Právě tento princip zvyšuje účinnost paroplynového cyklu až k 60 procentům.

V tomto případě se tedy staví elektrárna o 9 turbínách, což je docela hodně, téměř sériová výroba, blokové transformátory i generátory jsou stejné (resp. velmi podobné). Ve světě se staví běžně asi třetinové projekty, tedy dvě plynové a jedna parní turbína (nebo 1 + 1), taktéž výkon potom bývá menší. Patří se doplnit, že na mnoha projektech v Arábii se montují za plynovými turbínami tzv. odsolovací jednotky a tímto způsobem se z mořské vody získává užitková, někdy i pitná voda do běžné vodovodní sítě.

sací komíny

GT strojovna

Samozřejmě je při tom spousta dalšího zařízení, chlazení, čerpadla, otevřené chladící věže, další napájecí a řídící okruhy atd. To hlavní jsou nepřehlédnutelné zásobníky paliva. Je jich šest a každý má objem 27 000 m³, chcete-li 27 milionů litrů. Snad bych měl upřesnit, že tento konkrétní projekt nespaluje přímo zemní plyn, ale ropnou složku, která má velmi blízko k naftě, snadno si lze odvodit, že někde poblíž pracuje velká rafinerie.

Trochu jsem si pohrál s čísly a dopočítal jsem se k tomu, že celé toto zařízení bude při plném výkonu polykat 400 t/h (tedy čtyři sta tisíc kg za jednu hodinu!), což je asi 50 barelů za minutu nebo kolem 200 vagonů denně, zhruba nynější spotřeba nafty celé ČR. Toto není zdaleka jediná elektrárna v oblasti, vlastně celá energetika "zemí Zálivu" stojí na těchto základech.

S těmito údaji se dá ještě pracovat, přepočítávat podle ceny ropy, cenu za kWh atd. Trochu legračně potom působí údaje automobilek o produkci CO₂(g)/km, tady se chrlí milióny tun. Já bych byl rád, kdyby se tyto údaje tiskly na cigaretové papírky, aby si jich všimli i konzumenti jointů. Jsou to obrovská čísla.Pokud vám to zcela nesedí se zobrazovanými údaji, na obrázku je uveden provoz bez parních jednotek. Ty budou postupně spouštěny v příští rok.

Již jsem naznačoval, že v Arábii, kde potřebovali rychle veliký výkon a mají dostatek vhodných zdrojů, je to řešení. Tyto elektrárny jsou také poměrně levné, v přepočtu asi 40 miliard Kč, a jsou také jednoduché na obsluhu a údržbu atd., ale v Evropě je to něco jiného, další investice do produktovodů, další závislost, další dovoz ropy. V ČR by bylo využití pro dvě až tři takové elektrárny (cca 1 – 2), jako záložní, doplňkové nebo špičkové zdroje, ale zde není účelem toto jakkoli hodnotit.

Je celkem běžnou věcí vidět zde zaparkovaný automobil s běžícím motorem a klimatizací, až si řidič vyřídí potřebné, bude jeho miláček "v kondici". Ani se nedivím, benzín stojí v přepočtu 6 korun, u nás v Evropě jsou poměry přece jenom jiné. Bohužel, paroplynové elektrárny se zde staví docela často, nespaluje se zde sice přímo nafta, ale i zemní plyn musí být v tomto množství a k tomuto účelu velmi drahý a bude hůř. Můj názor je, že by si politici ušetřili spoustu ekonomických vrásek a nemuseli zaříkávat euro, pokud by neexperimentovali s alternativními a obnovitelnými zdroji. Také plynové elektrárny by z ekonomických a strategických důvodů měly být pouze okrajové.

V Arábii jsem pracoval několikrát, slunce zde pálí opravdu silně, velkou většinu roku bez mraků, přesto jsem zde neviděl sluneční elektrárnu ani na poušti. Asi je to tím, že místní šejkové si svých "petrodolarů" váží mnohem víc než poslanci korun českých daňových poplatníků. Taktéž naše snaha vyrábět biopaliva vypadá komicky, ale my si stále namlouváme, že jsme v čele pokroku. Probuzení bude kruté.