23.7.2019 | Svátek má Libor


DRAGON: Úspěšná kosmická obchodní značka

9.10.2012

Close-Up View of SpaceX's Falcon 9

V pondělí 8. října 2012 časně ráno (02:35 SELČ) odstartovala z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Base soukromá raketa Falcon 9 společnosti SpaceX a vynesla na oběžnou dráhu již třetí nákladní loď Dragon (CRS-1, Commercial Resupply Services) k prvnímu již ryze komerčnímu zásobovací letu k Mezinárodní kosmické stanici ISS.

Není to poprvé, kdy komerční sféra pronikla do kosmického podnikání. Již řadu let jsou úspěšně využívány rakety společnosti Ariane Space, celosvětové komerční sféře nabízí své nosné rakety také Rusko (dokonce již za sovětské éry) a do kosmického obchodu se zapojily rovněž USA a Čína. Soukromé firmy z nejrůznějších států dnes běžně vyrábějí umělé družice pro nestátní organizace.

Nynějším úspěšným startem však nákladní loď Dragon přešla z období zkoušek do fáze plného komerčního nasazení ve významné oblasti kosmických technologií, která byla až doposud výlučnou doménou státních kosmických programů, do pilotované kosmonautiky, do níž bezpilotní náklaďáky, zásobující trvale obydlenou orbitální stanici, nepochybně patří.

Objednávka kompletní služby je novým směrem

Americký úřad NASA nechce mít napříště ruce svázané značně okrajovaným příspěvkem z federálního rozpočtu. Na kosmonautiku dnes dávají v USA zhruba osminu toho, kolik dostával kosmický program v letech 1965/1966, kdy vrcholily přípravy náročných pilotovaných misí včetně výpravy člověka na Měsíc, anebo méně než polovinu z částky, s níž mohlo vedení NASA počítat v době letů raketoplánů. Jaká tedy nastala zásadní změna?

Jestliže až dosud NASA objednával a kupoval kosmické lodě a nosné rakety u výrobních firem jako zakázku státní organizace, přičemž přejímku, kontrolu a především provoz zajišťovali posléze zaměstnanci NASA, nyní si NASA kupuje kompletní službu u soukromé organizace SpaceX, která nese odpovědnost za bezpečnost a úspěch letu, přičemž specialisté NASA formulovali velmi přísné podmínky, za jakých si takovou službu vůbec objednají, aby byla zajištěna bezpečnost kosmonautů pobývajících na palubě stanice ISS.

V únoru 2010 prezident Barack Obama potvrdil záměr ukončit dosavadní přístup k letům na oběžnou dráhu kolem Země, čímž navazoval na doporučení Augustinovy komise z roku 2009 upřednostnit nestátní komerční služby. NASA se má napříště věnovat výpravám člověka do vzdálenějšího kosmu, tedy k Měsíci, asteroidům a později až k Marsu.

SpaceX's Falcon 9 Rolls Out

V rámci programu COST (Commercial Orbital Transportation Services program) byl přístup k výběru umožněn každé seriozní nabídce, protože konkurence přirozeně vede ke snížení nabídkové ceny. Aby však současně nedošlo k nežádoucí nízké kvalitě a tudíž k ohrožení bezpečnosti posádek ISS, pracovníci NASA dodávanou službu přísně kontrolují. Jde o oboustranný zájem. Ve vedení společnosti SpaceX, ale také u dalších vážných zájemců, si totiž velice dobře uvědomují, že závažné problémy - nemluvě o haváriích – by je nejspíš natrvalo vyřadily z dalšího kosmického podnikání. Nejhbitější štikou mezi zájemci byla firma SpaceX, založená Elonem Muskem před pouhými deseti roky. Pustila se do vývoje nosných raket Falcon a lodi Dragon pro lety bez posádky a později i s posádkou. V prosinci 2010 se uskutečnil první samostatný let lodi Dragon po oběžné dráze a její úspěšný návrat zpátky na Zemi. Letos v květnu odstartoval Dragon k technickému zkušebnímu letu přímo ke stanici ISS, úspěšně se ke stanici připojil pomocí jejího robotického ramene a posléze se bez větších problémů vrátil zpátky na Zemi. SpaceX se proto rozhodla přejít od zkoušek již k plně operačním letům. I takovou pružnost totiž umožňuje (ale také vyžaduje) soukromé podnikání.

Problémy na noční obloze

Nynější start Falconu 9 se neobešel bez vážného problému. Přibližně v 80. vteřině vzletu byly totiž zjištěny značné nesrovnalosti v činnosti jednoho z devíti motorů Merlin 1C prvního stupně nosné rakety. I laický pozorný divák v nočním přenosu zaznamenal, že z výhně pracujících trysek odpadly kusy materiálu. Rohový motor č. 1 byl vypnut. V první reakci na mimořádnou situaci uvedl Elon Musk v e-mailu pro Spaceflight Now, že letový počítač situaci vyhodnotil a okamžitě určil nový nový profil vzletu na oběžnou dráhu, takže první stupeň pracoval o 30 vteřin déle, než se původně plánovalo. Dále Musk připomněl, že situace byla podobná jako kdysi, když raketě Saturn V selhal jeden z motorů během dvou z jejích startů, a je to stejné, jako když dnes dopravní letadlo pokračuje po vypnutí jednoho motoru v bezpečném letu.

Dragon CRS-1 měl větší štěstí než nedávno ruský Progress, který se po havárii nosné rakety zřítil.

Necelých 10 minut od okamžiku startu se Dragon dostal na oběžnou dráhu a krátce poté zaznamenala palubní kamera rozkládání panelů s fotovoltaickými články. Program letu mohl začít. Ve středu se předpokládá připojení Dragonu ke stanici ISS, u níž bude zakotven až do 28. října, kdy se odpojí a jeho návratová kabina přistane zpátky na Zemi. V tom je totiž zásadní a současně velmi přínosný rozdíl Dragonu oproti ostatním kosmickým nákladním lodím, které jsou nyní v aktivní službě a pomáhají zásobovat stanici ISS. Ruský Progress, evropský ATV ani japonský HTV se zpátky na Zemi nevracejí, pouze vždy řízeně shoří v hustých vrstvách atmosféry. A s návratem se nepočítá ani u dalšího soukromého kosmického náklaďáku Cygnus, který by se měl spolu s nosnou raketou Antares (rovněž soukromou) začít zkoušet ještě před koncem letošního roku.

Dragon Launches on First Cargo Run to Space Station

Možnost přepravy nákladů z oběžné dráhy na Zemi je tím, co z Dragonu činí vysoce potřebný kosmický stroj. Například už při nynějším letu je plánováno, že přiveze až 905 kg nejrůznějšího nákladů – především výsledky vědeckých experimentů, ale také některé součástky a součásti pro NASA, evropskou ESA a japonskou JAXA, pamatováno je i na Rusko, které bude mít na palubě 20 kg návratového nákladu.

Jak a kam dál?

Vedení NASA objednalo u SpaceX zatím 12 zásobovacích letů Dragonu, při nichž by mělo být na stanici ISS do roku 2015 dopraveno celkem 20 t nákladu a zpátky na Zemi dovezeno až 40 t. Kromě toho má SpaceX již dalších téměř 30 objednávek od jiných zájemců na dopravu umělých družic na oběžnou dráhu. Pokud nedojde k zásadním problémům, mohla by v polovině roku 2015 odstartovat pilotovaná verze Dragonu pro až sedmičlennou posádku. Vedení NASA letos v létě z řady zájemců podpořilo finanční injekcí projekt pilotované komerční lodě CTS-100 firmy Boeing. Její start se předpokládá koncem roku 2016 a vynášet ji bude osvědčená raketa Atlas V. Podporu získala také pilotovaná verze Dragonu a o něco nižší finanční podpora míří do firmy Sierra Nevada, která by chtěla pomocí rakety Atlas V zajišťovat kosmickou taxislužbu miniraketoplánem Dream Chaser.

Space Dragon Mission Patch

Vedení NASA však pokračuje dál ve spolupráci s firmou Lockheed Martin na přípravě vlastní víceúčelové pilotované lodě MPCV pro čtyřčlennou posádku. S ní sice hodlá podnikat výpravy především k Měsíci a k asteroidům, ale víceúčelová loď může sloužit také jako záchranný člun stanice ISS zejména v situaci, že by komerční firmy snad chtěly zneužít svého získaného dominantního postavení. Jde tak o nepochybně účinnou pojistku po zajištění přepravy posádek na mezinárodní stanici ISS. Vedení NASA sice podepsalo s Roskosmosem dohodu o využívání ruských lodí Sojuz až do roku 2016/2017, ale jedno místo na palubě Sojuzu přijde na 60 milionů dolarů. Jestliže ještě nedávno platili kosmičtí turisté Roskosmosu za svůj let částku mezi 20 až 30 miliony USD, značné navýšení cenu za "kosmickou letenku" i v program spolupráce (!) je důkazem, že Rusové dobře vědí o své nynější nezastupitelnosti při přepravě posádek na stanici ISS. Nově nastoupená cesta by proto měla přinést značnou úsporu pokladně NASA a naopak zúčastněným firmám samozřejmě nejen očekávaný zisk, ale také rozšíření možností kosmického podnikání. Žádná z nich se totiž netají tím, že budou připraveny nabídnout kosmické taxíky každému serioznímu zájemci.

Foto: www.space.com



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.