Tak tomu bylo i letos, podle policejních údajů zahynulo minulý měsíc osmdesát lidí, o pět víc než loni. Nejvíc lidí zemřelo v červenci v roce 2003: 159. Nejtragičtějším dnem celého roku 2015 byl 23. červenec, toho dne zemřelo deset lidí. Poslední červencový den si vyžádal čtyři oběti.

Celkové škody za jednu osobu usmrcenou při nehodě činí průměrně 17,6 milionu korun, za těžce zraněnou 3,8 milionu a za lehce zraněnou asi 650 tisíc. Celkové škody vzniklé nehodami v České republice činí za rok asi 50 miliard korun.

Příčiny nehod jsou různé: na prvním místě je nepozornost, tedy nevěnování se plně řízení vozidla, nedodržování vzdálenosti, nesprávné otáčení, nepřiměřená rychlost, nedání přednosti v jízdě, jízda pod vlivem alkoholu atd.

Celkově statistiky od roku 1990 vykazují nejprve nárůst úmrtnosti do roku 1994 a pak s dvěmi většími výkyvy v letech 2000 a 2003 až do roku 2006 pokles. Srovnáme-li ale nehodovost s Rakouskem, Německem, Velkou Británií, Švýcarskem a Švédskem v letech 1980 až 2005, vidíme zřetelně, jak zaostáváme: Z čísel databáze silničního provozu IRTAD vyplývá, že staré evropské státy mají asi o jednu třetinu menší nehodovost. Novější statistiky se mi nepodařilo vyhledat.

Tradičně nejmenší nehodovost je ve Švédsku, kde koncem devadesátých let schválil parlament tzv. Vizi O s cílem nemít v roce 2020 jedinou oběť autonehody. V poslední době byla tato vize korigována a kýženého stavu by mělo Švédsko dosáhnout až v roce 2050. Zatím to vypadá tak, že ve Švédsku ještě v roce 2000 zemřelo na silnicích 591 lidí a v roce 2013 už jen 264, tedy o více než o polovinu méně.

Důvod tohoto poklesu je hlavně v tom, že Švédové o nehodovosti přemýšlí jinak. Počítají apriori s neukázněností, s lidskou nedokonalostí a uvažují jak těmto selháním, které zaviňují nehody z 90 procent, předejít.

Recept je jednoduchý, staví se hodně tříproudých dálnic, přičemž oba směry jsou odděleny bariérou, upravují se přechody a snižuje se rychlost, pro chodce se staví nadchody a i cyklostezky jsou odděleny od silnice svodidly.

V Německu se v centrech měst a na sídlištích staví nejen zpomalovací pruhy, ale do poloviny silnice se pokládají střídavě z jedné a z druhé strany betonové květináče, které nutí řidiče jezdit velmi pomalu. Nespoléhá se na dodržování pravidel, které slouží jen k výběru pokut, ale k dodržování jsou lidé nuceni a nemusí tam být ani značka nařizující 30kilometrovou rychlost.

Navíc ve Švédsku se hodně dbá i na bezpečné konstrukce aut. Volvo je proto považováno za symbol bezpečnosti na silnici.

I když já to osobně potvrdit nemohu: Moje tchýně se zabila právě ve velkém Volvu ve Stockholmu.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus