Mediálně nejznámější značkou českých silnic je dnes příkaz jezdit v zimě po dálnici mezi Humpolcem a Jihlavou na zimních gumách. Má to něco do sebe. Má to hodně do sebe! U nás na Vysočině obecně platí, že v zimě se bez zimních pneumatik nikam nedojede. Zatímco obyvatel žírného Polabí snadno zimu přečká se dvěma krátkými odstávkami mezi chumelenicí a rozsolením, u nás platí – buď přezout, anebo na zimu na špalky!

Pořád je dost hlupáků, kteří si myslí, že v Praze a Brně se jezdí v pohodě na letních a mezi tím to nějak přejedou. Stále je dost těch, kteří vydělávají na přetíženém kamionu s letním obutím, které se přece sjíždí mnohem pomaleji. Uvázl jsi v zimě někde na letních gumách? Nebo dokonce způsobil nehodu? To by mělo být drahé a zvlášť pro náklaďáky! Některé kopce, například ten u Štoků mezi dálnicí a Havlíčkovým Brodem je pravidelně ucpán nepřezutými kamiony po každé sněháňce. Je to možná divné, ale na zachumelené silnici se do kopce jezdí špatně a z kopce ještě hůře. A na letních gumách … . A je to možná ještě divnější, ale na Vysočině v zimě chumelí. Dost často. Na deseti kilometrech můžete snadno potkat suchou silnici, zledovatělý sníh i sněhové jazyky v nejrůznějších kombinacích a nejčastěji za zatáčkou, do které nevidíte.

Větru a dešti nejdříve poroučeli komunisté, teď ekobyznysmeni. Výsledky jsou hanebné! Někdy je zima od října do dubna, jindy na nás skoro zapomene. Potácíme se od doby ledové až ke globálnímu superwarmingu! Na základě průměrných dat někdo chytrý v Praze nařídil, že zima úředně začne dva dny před Aurorou a teploměr to vezme na vědomí.

Protože však úřední moudrost nechodí nikdy sama, bylo rozhodnuto, že ke značce nařizující zimní pneu musí být stanovena objízdná trasa pro frajery na sjetých letňácích. Pro dálniční úsek proslavený nabouranými politiky se nabízí po I/34 do Havlíčkova Brodu a zpátky na dálnici po I/38.

Po průjezdu Humpolcem vás čeká nebezpečné stoupání, jak na střechu, do místní části Rozkoš. Vzhledem k tomu, že humpolecké mikroklima se vyznačuje mlhami a mrholením a tím pádem i větším množstvím námraz, než je v kraji zvykem, jde o kopec značně kritický. I na zimních. Vrcholová partie je pokryta lesem, silnice je naštěstí rovná, třebas zvlněná. Bohužel, též obousměrná a pocit bezpečné rychlosti z dálnice těžce klame. Zvláště když je nasněženo. Po výjezdu z lesa čeká ve sjezdu do obce Skála prudká levotočivá s rozsáhlým úložným prostorem pro ty, kteří přesto pojedou rovně. Dobrou zprávou je, že pokud zvládnete tuto zatáčku, ostatní šikany přes osadu vám dělat problém nebudou. Ze sousední obce Věž dolů ke kafilérii vede mladší bratr toho kopce, co jste vyškrábali z Humpolce nahoru. Kromě oblíbeného výběrčího místa mužů v černém tam mnoho nehrozí, navazující rovný úsek dává možnost vůz opatrně zpomalit. Ale bacha! Nový most za kafilerií budou stavět ještě rok. Do té doby se tam jezdí na semafory! No, spíš stojí.

Při troše opatrnosti je zbytek cesty do Havlíčkova Brodu bez větších problémů. Havlíčkobrodská kotlina má mikroklima poměrně teplé, takže i silnice bývají v lepším stavu než ve volné krajině. Záludnost města spočívá v křižovatce u Aralky, dnes u OMV. Pokud k ní stála fronta kratší než kilometr, projeli jste ji mimo špičku a nic vám nebrání objetí nebezpečného dálničního úseku dokončit.

Krátce za osadou Svatý Kříž silnice stoupá na planinu ke Skřivánku. Pokud nebude silnice úplně zafoukaná, nejspíše vyšplháte i tento kopec. Na planině se točí vítr a vytváří výrazné sněhové jazyky. Přestože silničáři vytrvale zvyšují množství sněhových zábran, vítr vítězí nebo alespoň remízuje.

Po přejezdu hřbetu jménem Vysočina se vám otevře výhled na městečko Štoky. Dostanete se k němu prudkým sjezdem, který přestává kamion na letních pneumatikách zvládat tak po páté minutě sněžení, takže to bývá úplně první silnice v kraji, která podlehne kalamitě. Asi jako když si havíři pro ochranu před důlním plynem brali do díla kanáry. Na zbytku trasy vás již nic tak vážného nečeká, zmatené dopravní značení před křižovatkou U tří věžiček vás upozorní, že v těchto místech se často odehrávají opravdu ošklivé crash-testy způsobené jednak nedáním přednosti, jednak nepřiměřenou rychlostí v hlavním směru.

A pak vám již nic nebrání tomu, abyste podjeli dálniční most a po vykrouženém nájezdu se vrátili na drncavou D1 směr Brno. Šťastnou cestu!

Smyslem tohoto článku není bagatelizovat nebezpečí, které na zimní dálnici představuje frajer na špatných pneumatikách, ať sedí ve škodovce nebo na tahači. Bohužel, vrcholovou partii D1 žádná technika nedokáže udržet v podmínkách pro bezstarostnou jízdu, když si zima vzpomene a zeptá. Bohužel, v těchto místech se zima ptá i tehdy, když o pár kilometrů dál ještě téměř fungují venkovní koupaliště a houby je platné, že na zbytku stakilometrové trasy jsou letní pneumatiky naprosto v pohodě.

Jenom si nemyslím, že sebevraha za volantem nebo šetřivého garážmistra za bukem dokáže napravit jedna dopravní značka. Ta značka má skutečně smysl jen tehdy, když teploty klesnou a zimní podmínky udeří, a jen tehdy, pokud její dodržování bude také kontrolováno dřív než u nehody. A stanovit objízdnou trasu, která je bez zimního vybavení nesjízdná dříve než sama dálnice, je už skutečně mimo zdravý rozum.