P. Rada 19.4.2017 16:48

Re: pane Kneife ...

Pane Langere hulvátství z Vás čiší - což o to... to nekomentuji - jen jste mi usnadnil dovětek.

Právě ta šířka, měřená při nějaké intenzitě, se vzhledem ke koncentraci CO2 ale mění - ten efekt tedy není s dvojnásobkem koncentrace zdaleka saturovaný a to jde.

Intenzita je dána teplotou širokopásmového vyzařování teplého povrchu planety...

...."ty vůbec nevíš, co to je, a chceš tady něco tvrdit! Jsi jenom ubohý prolhaný hlupák, nic jiného! Styď se!"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 19.4.2017 8:37

Re: parafráze klasika

Nechcete si pane Juraxi na chvíli odpustit hloupé rýpání a podumat nad hlubším smysl úvodního souvětí pana Fencla?

Proč se nezamyslet nad zřejmým faktem, že lidstvo se v celé řadě případů chová jako malé děti - tedy až jaksi nesvéprávně. Proč prakticky všechny lidské kultury produkují své Bohy - jako formu Otce který za ně na to vše co je přesahuje dohlédne?

Je snad pro pana Juraxe tak nesnesitelným narcistickým utrpením si přiznat, že sám není absolutně svrchovaným tvorem?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 19.4.2017 0:03

Re: parafráze klasika

Tím máte na mysli svou reakci?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 23:24

Re: Tak tady jednu máte:

Podle toho co Vás napadá je vidět co Vám vězí v hlavě.

Osobní spotřeba se ale dá radikálně změnit např. typem dopravy, struktůrou stravy, změnou lokalizace dovolené... prostě změnou vizí a zdánlivě zaběhaných kolejí.

Nedávno běžel v TV zábavný pořad "StarDance". V podstatě to byl příklad intenzifikace schopností jedince - v tomto případě v ovládání svého těla při tanci. Prakticky všichni zůčastnění i diváci si proces chválili jako celoživotní zážitek.

Jinou variantou jsou automobiové závody .... tedy předvádění se v ovládání extrémě silných strojů transformujících extrémě veliké energie.

Zkuste si pane Prokope porovnat materiálové náročnosti takovýchto disciplín a vyhodnotit dopady na zúčastněné lidské duše. Třeba i Vás pak napadne něco nepolpotovského.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 23:10

Re: Má Mars díky 95% CO2 v atmosféře skleníkový efekt?

Noc bude chladná a to je pro tuto roční dobu velmi dobré - pokud nebude dokonce mrznout.

Dobrých meteorologů si velice vážím podobně jak dobrých klimatologů. Dokáži ale odlišovat mezi náplní jejich práce - zkuste to také. Věřím, že když půjde o Vaše osobní a bezprostřední zdraví tak si nespletete zubaře s chirurgem i když oby by byli schopni Vám v něčem pomoci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 23:02

Re: Má Mars díky 95% CO2 v atmosféře skleníkový efekt?

Předně jste vynechal s úvahy teplotu. Voda totiž snadno vymrzá. Proto nebýt spouštěče v skleníkových plynech které za běžnýchteplot nevymrzají zůstala by dodnes tato planeta "ledovou koulí".

Vodní pára pak funguje jako zesilovač tohoto procesu.

Celková kapacita atmosféry akumulovat teplo je zcela zanedbatelná proti tomu co akumulují oceány.

Pokud to podstatné s úvah vynecháte budete se opravdu tím spíše mýlit. Taková mýlka/neznalost ale nevadí zdaleka tolik, jako když falešným výsledkům (neotepluje se..) uvěříte a začnete podle toho jednat.

Takovým jednáním je dnes např. pokračující sycení atmosféry CO2, znečištění oceánů, ztráta úrodné půdy, biodiverzity ... a to vše činěné pod falešným dojmem, že nejde o velmi nebezpečné jednání s rizikem válečných konfliktů už dnes a růstem fatálních dopadů do budoucna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 22:43

Re: parafráze klasika

Nebo spíše jen popis nesvéprávnosti?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 18.4.2017 21:31

Re: Tak tady jednu máte:

Takže řešení PolPota?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 18.4.2017 21:30

Re: parafráze klasika

Stručné, jasné, reálné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Fencl 18.4.2017 21:02

parafráze klasika

"Neotepluje se. Pokud se otepluje, nemůžeme za to. Pokud za to přece můžeme, v našich silách není to zvrátit."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 18.4.2017 19:59

Re: Má Mars díky 95% CO2 v atmosféře skleníkový efekt?

Pane Rado, kdyby to bylo tak jednoduché, určitě by mezi vědci byla 100% shoda. Ale-na potvoru-někteří zpochybňují platnost Stefan-Blcmannovy rovnice o černém tělese pro Zemi. Ten pán Thune je renonovaný meteorolog. Ale-pro dnešek Dobrou noc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 19:44

Re: ano, pane Kneifle

Něco lze relativně velmi rychle udělat. Postačilo by všeobecně snížit svou měrnou spotřebu a začít se rozvíjet co možná itenzivně. Někdo už to mumí. Dům se dnes dá postavit prakticky pasivní a relativně levně - jen to znamená zainvestovat víc i do skromnosti i osobní otužilosti atd.

Klíčem k udržitelnosti je v celé živé přírodě vysoká efektivita využívání zdrojů v místě pobytu a recyklace. Lidstvo se ale žel nechalo vehnat reklamou do konzumu krmeného globalizačně. Ztratili jsme tak faktickou svébytnost výměnou za pohodlí ale při žití na dluh. Ten jednou bude must být splacen.

http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/pecho-klima-se-meni-kvuli-nasi-spotrebe-musime-se-naucit-zit-skromneji

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 18.4.2017 19:41

Re: Má Mars díky 95% CO2 v atmosféře skleníkový efekt?

Jak oddělíte podíly CO2, metanu vody atd. na pohlcení tepla od sebe? Navíc i dusík, kyslík atd. ve vzduchu se jistě dokáží ve dne Sluncem ohřát a pak teplo pomalu vyzařují. Čili měřením teploty vzduchu směrem nahoru se dozvíte spíše o celkové kapacitě atmosféry teplo pohlcovat a držet a vyzařovat. Nebo se mýlím?

J.L.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 18:21

Re: Tak tady jednu máte:

Projděte si bilanci vlivů, rozptyly hodnot... a věřím, že i Vám začne být relativní "konstantnost" zřejmá. S vlivem Slunce by se navíc dalo snadno kalkulovat, pokud by někdo zvádnul udělat dostatečně věrohodnou předpověd. Zejména pro vysokoenergetické částice, plasmoidy... se to ale nedaří a zřemě nikdy dařit nebude. Na polární záře má částicoví záření vliv zásadní - na globální teplotu naoapak jen podružný.

http://www.enviwiki.cz/wiki/Soubor:Radiacni_pusobeni_AR5.svg

http://www.pmodwrc.ch/pmod.php?topic=tsi/composite/SolarConstant

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 18:11

Re: Má Mars díky 95% CO2 v atmosféře skleníkový efekt?

Takovýto text lze sestavit, lze o něm diskutovat... Lze si ale udělat malý pokus + pro znalejší matematiky a fyziky myšlenkový pokus s výpočtem teploty podle dopadajícího záření a zkusit vysvětlit způsob i hodnoty teplot i na jiných planetách.Toto pan Oppenheim ale asi neudělal. Závěr však ano a je mu možná doposud jedno, že mylný a další to po něm jen opakují.

Pokud jde o míru skleníkového efektu na Zemi pak si pane Zingo zkuste zakoupit infračervený bezdotykový teploměr a za čisté denní či noční oblohy jej namiřte do vesmíru. Pokud neexistuje skleníkový efekt, měl by jste naměřit nějakých -273C. Proto vybírejte nějaký s příslušným rozsahem (zvláště pokud by jste ten test chtěl zopakovat i někde mimo naši atmosféru). Pro začátek může postačit najaký za tisícovku do alespon -50C. Na zamračené obloze přitom naměříte ještě podstatně tepleji. Tento rozsah teplot totiž odpovídá toku až stovek W na m2 které se s atmosféry vracejí v úhrnu k zemi a jsou projevem úhrnu skleníkovího efektu. Vzlášt pečlivě si proto změřte tu zdánlivě temnou a prázdnou oblohu ze které by se podle našeho zraku nemělo žádné záření vracet. Může Vás to postupně přivést k poznání.

Takovými prostými pokusy se lze dobrat směrem k pravdě a je zajímavé že i v naší době kdy takovou techniku může vlastnit už kde kdo, mnozí raději jen pochybují. V laboratorních podmínkách lze pak precizně měřit absorpci, rozptyl... pro různé složky atmosféry daleko a nezávisle ve všech laboratořích světa a výsledky porovnat. To se také stalo a velmi pochybuji, že ten pán na kterého se v textu odvoláváte kdy podobný pokus udělal či u něj alespon byl nablízku. To vše přesto, že už v počátku století pro toto vše nabízela fyzika teoretický základ v pracích Plancka (záření čeného tělesa), Wiena (posunovací zákon) atd. Prvé diskuse a výpočet na téma znásobení obsahu CO2 v atmosféře udělal už kolem roku 1900 S.A.Arrhelnius a i bez dnešní výpočetní techniky se pozoruhodně trefil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 18.4.2017 16:46

Re: Tak tady jednu máte:

Ale to se pletete, pane Kavalíre! "Dodávka" sluneční energie není konstantní a např. vyšší teploty v Evropě korelují s tzv.skvrnami na Slunci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 18.4.2017 16:31

Má Mars díky 95% CO2 v atmosféře skleníkový efekt?

Dovolím si tlumočit čtenářský dopis (Allgemeine Zeitung Mainz) německého meteorologa jako reakci na článek o zlyhání Evropsko -Ruské sondy na Mars:

"Velevážené dámy a pánové, dovolte mi k dobrému článku Sabine Schinerové krátký čtenářský dopis:" Jedna velmi informativní zpráva k studijnímu objektu "Mars", která ovšem potřebuje jasné stanovisko, zrovna tak jako jasnou otázku. Bylo psáno, že teplota Marsu kolísá mezi -133 a +27°C. Jakou vypovídající hodnotu má pak průměrná teplota -55°C? Žádnou, jedná se o počtářskou herní hodnotu, jakési "Hausnumero" pro planetu Mars, zrovna tak jako 15°C pro Zemi. Také bylo správně řečeno, že atmosféra Marsu obsahuje 95% CO2, kdežto Země pouze 0,04%. Má teda CO2 na Marsu chladící efekt 82°C nebo oteplovací 78°C? Odpověď chybí, ale může znít pouze takto:obsah CO2 ve vzduchu nemá na Marsu a ani na Zemi nic společného se skutečnými teplotami. Údajný skleníkový efekt se zakládá na zdánlivé korelaci, plné triků a nemá s přirozenými podmínkami na Marsu, Zemi či Venuši nic společného. Dr. W. Thune, Oppenheim

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 18.4.2017 16:29

Re: pane Zingo

Pane Lukavský. Je rozdíl mezi přírodním koloběhem uhlíku (fotosyntéza - tlení, vulkanismus - ukládání do sedimentů), který funguje po miliardy let a vstupem uhlíku z jiného zásobníku - fosilních paliv. Přírodní koloběh má roční oscilace CO2 v atmosféře cca 5 ppm CO2 podle hoho, zda podle ročního období převažuje fotosyntéza nebo rozklad, přírůstky ze spalování jsou nyní 2-3 ppm ročně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 16:17

Re: Tak tady jednu máte:

Potíž je pane Prokope v tom, že Země je dnes už přetížená - viz pojem ekostopa - a to jak co do populační četnosti tak co do měrné náročnosti a tedy zdrojové udržitelnosti. Vše jako nikdy předtím kdy tu homo s.s. vůbec žil. Žijeme tedy na dluh a to je s principu nestabilní situace.

Přitom právě ustálené klima které si svou nevědomou činností navodil před vcca 5000lety v posledním interglaciálu dalo teprve vznik rozvinutým civilizacím a mohlo by dát dál základ pro udržitelnost a tedy šanci dalšímu už intenzivnímu rozvoji.

Optimální úživnost ale úzce koreluje s ustáleným klimatem. Dlouhodobě je to důležité i přesto, že většina populace dnes žije s průmyslové produkce založené ale na neobnovitelné podstatě. Zdaleka tolik proto obyvatelstvo nevnímá rostoucí až neudržitelné tlaky na biosféru.

Častá ale ošidná až klamná odpověd je, že technika toto jednou vše vyřeší. Např. energetiku založenou na fosilech jsme však za celé století nevyřešili a i přes veškerý technologický pokrok vzrostla jen produkce energie - nikoliv efektivita těžby která podminuje životní úroven. Materiálová a energetická spotřeba na jednotlivce přitom za poslední století vzrostla cca 10x a to si znásobte populačním růstem.... a položte si otázku jak dlouho to může prosperovat v uzavřeném systému? Před Vámi už to udělal Enriko Fermi a vyšel mu velmi znepokojivý paradox. Dnes se to jeví tak, že jeho neradosné řešení máme na dosah.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 18.4.2017 16:12

Re: pane Kremlíku

To je rozdíl mezi kvalifikovaným odhadem a přesným měřením. Zatím máme jen ty kvalifikované odhady a jde o to, jestli jsou nadhodnocené nebo podhodnocené.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 18.4.2017 16:08

Re: Tak tady jednu máte:

Samozřejmě ale vždy to mělo své příčiny. Ono toho CO2 bývalo v atmosféře i o řád více než nyní. Milankovičovy cykly vám také jistě něco říkají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.4.2017 15:57

Re: pan Langer dokázal ...

Jak už jsem mnohokráte říkal - dnes neumíme určit ani počasí na tři dny dopředu, ale "klima" planety Země předpovídáme na staletí. Ne, jak bude vypadat klima se v těch skriptech, která popisujete, opravdu nedočtete, a je to z těch důvodů, jaké jsem uvedl. Ale pokud neco neznáte, tak to neznamená, že nemůžete věřit blbosti nějakých hlupáků, co vám to jednoduše a zcela špatně vysvětlí, že, pane Šejno? To je zase vaše oblíbené pravidlo, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.4.2017 15:52

Re: pane Kneife ...

Šířka pásma je rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší frekvencí přenášeného signálu, pokud to nevíš, ty "znalče".

Jak to prosím podle tebe souvisí s intenzitou signálu, Zelený sedmilháři? Vždyť ty neznáš ani základní fyzikální poučky, ty vůbec nevíš, co to je, a chceš tady něco tvrdit! Jsi jenom ubohý prolhaný hlupák, nic jiného! Styď se!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.4.2017 15:41

Re: pane Langře

Tak o tom snad pojednává tento článek, pane Šejno. Nebo jste to snad nepochopil? No, ani bych se nedivil. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 18.4.2017 15:24

Jako obvykle:

ekoteroristi lžou a lžou a pravdu nemluví ani tehdy, když se spletou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 15:14

Re: Zingův eskamotérský kousek se slůvkem všichni.

Děkuji za odpověd. Sebereflexe a kritické myšlení jsou rozhodně nadějí. Faktem v textu je, že jste použill výraz svědčící o nepřiměřeném liberalismu v postojích.... "omezujících nároky a práva lidí"...

Na odpovědnost těch kteří si podmanili planetu jste totiž přitom zřejmě pozapoměl.To se stává lidem, kteří si nejsou nebo dokonce nechtějí být vědomí své situace. Interakce fungují v přírodních systémech komplexně a tedy pravidelně oboustranně. Např jen z jedné pozice pozorující ego jev pravidelně vyhodnocuje např. jen jako svazování osobního nároku... a ultraliberalismu tím rozkvétá další květinka, bez ohledu na přímo nesouvisející a neověřitelný test ega jinde.

Přesto si Vážím, že v diskusi reagujete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 14:55

Re: pane Kneife ...

... zkuste si někdy na rádiu naladit nějakou slabou stanici a odhadněte šířku pásma. Pak to samé udělejte se stanicí velmi silnou. Můžete si přitom všimnout, jak s intenzitou signálu fakticky roste šíře pásma.

Podobně radiačně se chová elektromagnetické záření v celém svém spektru pokud narazí na něco co je v rezonanci - tedy i v tom světelném infrazáření kolem 10nm kde se uplatnuje CO2. Fantazie o nasycení vytvořená s cílem popřít rostoucí vliv koncentrace CO2 a dalšíhc radiačně aktivních plynů v přírodě prostě neplatí.

Třeba Vám po takovém dětském pokusu dojde, že se zde:

......."usvědčujete se ze základních fyzikálních neznalostí".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 18.4.2017 14:37

Problém je jinde, v Šejní interpretaci.

" Problém ale nastává ve chvíli, kdy plno ignorantů hájí opačný extrém, tedy, že žádné oteplování neexistuje, vymysleli si ho prý alarmisti a proto není potřeba se adaptovat na něco, co není a nebude."

Ignoranti si zjednodušují tvrzení "není oteplování ZPŮSOBENÉ ČLOVĚKEM" na "není oteplování". Případně nerozumí výroku "klima se prostě mění i bez boje s CO2". Vesměs moc dobře vědí, proč to dělají, je to výnosné.

Adaptovat se je třeba za všech okolností.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 14:33

Re: Kde chybí vědecký důkaz, nastupuje konsenzus?

Plácání Vám asi jde. Exaktní vědecký důkaz je ale možný jen v exaktních vědách a v některých jednochuchých systémech - zdaleka ne vždy - naopak!

V komplexních systémech jako je atmosféra ... až živý organismus se pravidelně jedná o deterministickochaotické procesy. Ty pak jednotlivě popisují vědní obory - např klimatologie, biologie ... ale už nikoli jednoznačně ale jen pravděpodonnostně, jako např trend chování atraktoru. Tím může být např. dlouhodobý trend změny teploty.

...........

Trochu jste se přesto trefil. Pokud jde totiž o vědce ve vypjaté situaci např. války tak ti na obou stranách usilovali o jadernou zbran bez ohledu na dopady a Heisenberg stál v čele těch německých. Etické otázky tedy řeší i věda a ve vypjatých situacích může i v dříve zdravé vědě zvítězit konsensus. Vývoj jaderné zbraně a jejich nosičů dnes v KLDR může být dalším extrémním příkladem selhání vědy.

http://casopis.vesmir.cz/clanek/werner-heisenberg-v-dobe-nacistickeho-nemecka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 18.4.2017 14:31

Re: Tak tady jednu máte:

Jistě ovšem nepopřete, že byla na Zemi stejně teplá nebo i teplejší období než je to naše a lidé ani nejezdili auty, ani nepálili uhlí. A co tedy s tím?

• reagovat
• nahlásit příspěvek